Varhanice Irena Chřibková a klarinetistka Jana Krejčí přivedou k životu skladbu Jiřího Gemrota

Na začátku září vás čeká první provedení díla Jiřího Gemrota s názvem Nebeské hlasy. První interpret nejenže přináší poprvé skladbu z not k uchu posluchače, ale může podstatně i ovlivnit to, jakým způsobem dílo zapůsobí a jak je přijato. Jak jako interpretky vnímáte a prožíváte tuto vaši výjimečnou pozici ve vztahu k novému uměleckému dílu?
(ICH) Na svatojakubském festivalu, ale i v zahraničí jsem provedla několik premiér soudobých autorů, ať to byl Petr Eben, Jiří Teml, Otomar Kvěch, slovinský Primož Ramovš a letos Jiří Gemrot. Pro mě je to vždy zajímavá, a tak trochu tajuplná práce, kdy takt za taktem odkrývám vnitřní autorův svět a snažím se jej zprostředkovat posluchačům. Varhaník je možná i zčásti spoluautorem, protože vytváří registraci, tedy zvukovou podobu skladby prostřednictvím barev daného nástroje. Jako první interpretka vdechuji život novému dílu a vysílám ho s radostí do světa.

(JK) Tuto pozici interpreta vnímám velmi pozitivně. Je mi svěřený krásný úkol přivést k životu notový zápis. Mohu do něho dokonce obtisknout něco ze sebe samotné a něco na oplátku získat, což je pro mě velmi výjimečné. Při interpretaci nových soudobých skladeb pociťuji volnost, která mě inspiruje k větší kreativitě a možná i k většímu prožitku ze skladby samotné. Zároveň cítím zodpovědnost a snažím se o to, aby dílo bylo provedeno co nejlépe. Vždy mě baví pracovat na skladbě se samotným skladatelem. Práce je to inspirativní, novátorská a obohacující.

Jak s Jiřím Gemrotem spolupracujete na přípravách premiéry? Zasahuje hodně do vašeho pojetí díla nebo vám spíše ponechává volnost v uměleckém vyjádření?
(ICH) Snažím se vždy nastudovat nové dílo takřka do finální podoby při zvládnutí techniky, stavby a celkového výrazu spolu s registrací. Potom je čas jej předestřít skladateli. Jiří Gemrot je autor, který má rád své interprety, a tak jsme jen nepatrně „učesali“ dynamiku varhan, která v chrámové lodi vyzněla jinak než přímo u varhan a v ostatním nás obě s kolegyní podpořil.

(JK) Práce na skladbě s panem Gemrotem se nesla ve velmi příjemném duchu. Pan skladatel nám spíše nechával volnost. Jeho poznámky byly většinou k dynamice, tempu a výrazu. Ochotně si od nás jednotlivé věty několikrát poslechl a v naší práci nás velmi mile povzbuzoval. Při zkouškách s ním panovala přátelská atmosféra plná pozitivity.

Skladba je určena pro Es klarinet, tedy menšího „sourozence“ nejběžnějšího B klarinetu, který slýcháme v symfonickém orchestru. Můžete čtenářům přiblížit, jak tento nástroj vy osobně vnímáte? Dává vám Es klarinet – kromě zřejmého rozdílu v dosažitelné výšce tónu – i nějaké další, odlišné zvukové možnosti?
(JK) Es klarinet je pro mě zábavným nástrojem. Oslovuje mě na něm jeho síla ve zvuku – to, jak nástroj umí „pištět“ a jeho typická barva. Někdy umí být nepříjemný, pichlavý a zažírá se vám pěkně pod kůži a někdy je zase groteskní a šibalský. Určitě bych řekla, že Es klarinetový zvuk je daleko pronikavější než zvuk B klarinetu. Cítím v jeho zvuku i větší orientálnost a výjimečnost, což mě neskutečně baví.

Těžiště tvorby Jiřího Gemrota je hlavně v tvorbě komorní. Posluchač má často pocit úplné samozřejmosti proudu melodie, což je jistě dáno vskutku bohatou autorovou invencí. Jaký je však pohled ze strany interpreta? Hrají se Gemrotovy skladby stejně snadno, jako pak znějí v uších publika?
(ICH) Jiří Gemrot se svými dobrými hudebními nápady umí skvěle pracovat, je pro něj samozřejmostí zřetelná forma a jasné sdělení. Nijak neexperimentuje, ale drží se osvědčených metod, a přesto zaujme. Jeho skladby nejsou extrémně technicky náročné, ale konkrétně Nebeské hlasy po stránce rytmické přinášejí řadu úskalí, která však ve výsledku působí svěže a neotřele.

(JK) Nebeské hlasy jsou rytmicky a melodicky velmi zajímavá kompozice. Kombinace Es klarinetu a varhan je pro mě absolutní novinka. A musím říct, že je velmi zajímavá jak pro posluchače, tak pro interprety. Ve skladbě byla místa, se kterými jsme zpočátku s Irenou bojovaly, hlavně v souhře, ale díky našemu vzájemnému hudebnímu porozumění jsme vzniklé problémy vyřešily. Spolupráci jsem si velmi užila. Myslím si, že až tak snadno se skladby pana Gemrota nehrají, ale podle mě to není vůbec na škodu, právě naopak, protože o to víc vás pak baví práce na samotné skladbě a její postupné zdokonalování.

Ireno, před několika lety jsi uvedla skladbu Jiřího Gemrota Vidina, která je určena pro sólové varhany a kterou ti autor věnoval. Jak vůbec začala vaše spolupráce?
(ICH) Jiří je řadu let uznávaným a úspěšným skladatelem, ale i vyhledávaným hudebním režisérem. Spolupracovali jsme na natáčení mého CD a tehdy jsem jej vybídla, ať pro mě napíše varhanní skladbu, kterou bych s chutí provedla na našem festivalu… a vznikla Vidina. Následně covid zamíchal karty tak, že jsem i u zrodu dalšího jeho díla, nyní uváděných Nebeských hlasů.

Škála síly i barevnost varhanního zvuku se zdaleka nedá pokrýt pouhým označením forte nebo piano, které je u mnoha jiných hudebních nástrojů běžné a dostačující. Není přehnané říct, že správně zvolené rejstříky jsou u varhanní skladby stejně důležité, jako je důležitá správná instrumentace pro skladbu orchestrální. Jako varhanice navíc usedáš u největších českých varhan, jejichž barevné možnosti jsou ohromující. Jak jste s Jiřím Gemrotem řešili zvukovou podobu skladeb, ať už šlo o sólové varhany, nebo nyní ve spojení se sólovým klarinetem?
(ICH) Myslím, že jsem už tak trochu odpověděla v předchozí otázce, nicméně mohu téma rozvinout šířeji. Nebeské hlasy byly určeny zahraničním interpretům, ale jejich provedení se nakonec neuskutečnilo. Před vydáním díla jsme s Jirkou pracovali na registraci, kterou on chtěl aspoň rámcově vepsat do prvního vydání, tedy nejen forte a piano, ale konkrétní rejstříky. Netušila jsem tenkrát, že to vlastně píšu pro sebe… Když jsme však začaly zkoušet s kolegyní Janou a já jsem slyšela, jakou sílu má Es klarinet a naopak, jak dalece může znít tajemně, zčásti jsem mnou navrženou registraci upravila. Myslím, že spojení těchto dvou nástrojů je kouzelné. U Vidiny pro sólové varhany jsem byla prostě jedna sólistka, proto registrace byla vedena v tomto duchu.

V programu připravovaného koncertu jsou vedle Nebeských hlasů také skladby pro sólové varhany od autorů, kteří v letošním roce slaví různá jubilea. Kromě jiných jsou to i dvě transkripce české klasiky – slavné Largo z Dvořákovy „Novosvětské“ a Meditace na svatováclavský chorál od Josefa Suka. Při premiéře skladby je interpret ten, který dává světu první názor na skladbu a může tak do ní vtisknout i dost „svého“. Naproti tomu u transkripce má interpret k dispozici často celou interpretační tradici, ovšem pro zcela jiné obsazení. Nakolik se v takovém případě snažíš přiblížit třeba orchestrálnímu charakteru skladby, nebo naopak, na kolik ve skladbě hledáš čistě varhanní polohu?
(ICH) Meditaci na chorál sv. Václave upravil pro varhany Sukův současník, varhaník od sv. Jakuba, František Picka. Vyšla ještě téhož roku, kdy ji Suk napsal pro České kvarteto a varhanní úpravu jistě Suk dobře znal. Já osobně ji považuji za takřka originální varhanní skladbu, která vzhledem k svatováclavskému tématu niterného a prosebného charakteru, má velmi blízko právě k chrámovému prostředí. I když znám i originální verzi, nesnažím se ji nijak barevně přiblížit.

U Dvořákova Larga je tomu však naopak. V letošním roce české hudby bych byla smutná, pokud by na festivalu nezazněla hudba Antonína Dvořáka, která je mou srdeční záležitostí. Z jeho varhanního odkazu však existuje jen pár drobných preludií a fug, proto jsem sáhla k transkripci. A protože originál je pro velký symfonický orchestr, hýří tak mnoha barvami. Tentokráte jsem se snažila přiblížit orchestrálnímu zvuku, na který je posluchač zvyklý. A protože varhany jsou vlastně symfonický orchestr, měly by splnit naše očekávání.

Mezinárodní varhanní festival: Nebeské hlasy
5. září 2024, 19:00 hodin
Bazilika sv. Jakuba, Praha

Program
Claude Bénigne Balbastre: Pièces de different genre d’orgue et de clavecin
Grand Jeux – Basse de Cromhorne – Giga

Josef Suk: Meditace na chorál Svatý Václave, op. 35 (úprava pro varhany Fr. Picka)

Jiří Gemrot: Nebeské hlasy pro Es klarinet a varhany
Allegro – Moderato – Allegro vivace (světová premiéra)

Antonín Dvořák: Largo ze Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“ (úprava pro varhany Z. Szathmáry)

Joseph Bonnet: Matin provençal op. 3 č. 2 z cyklu Poèmes d’automne
Rhapsodie catalane op. 5 č. 12 z cyklu Douze pièces pour grand-orgue

Účinkující
Irena Chřibková – varhany
Jana Krejčí – klarinet