Tomáš Mihalik sestavil svůj program z děl francouzských skladatelů. Koncert otevře dílem Marcela Duprého, významného francouzského varhaníka, skladatele, pedagoga, hudebního vědce a vydavatele, který v letech 1926–1954 vyučoval hru na varhany na pařížské konzervatoři. Zkomponoval přibližně sto děl pro varhany, klavír, orchestr, sbor nebo komorní uskupení. Těžištěm jeho tvorby jsou varhanní skladby. Trois Préludes et Fugues, op. 36 vznikly v roce 1938, vyslechneme si z nich Preludium a fugu As dur a C dur.
Následovat bude skladba Le banquet céleste (Nebeská hostina) z roku 1928 Oliviera Messiaena. Skladatel ji zkomponoval jako dvacetiletý student kompozice na pařížské konzervatoři. Mottem skladby je Ježíšův výrok: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ (Jan 6,56).
Zajímavostí nedělního programu bude dílo Veni Sancte Spiritus, první skladba cyklu 7 Méditations sur le Saint Esprit, op. 6 francouzské skladatelky a varhanice Jeanne Demessieux. Sbírka vznikla v letech 1945–1947 na začátku koncertní kariéry mladé umělkyně. Meditativní atmosféra skladby evokuje působení Ducha Svatého a jakýmsi tajemným světlem rozzáří nejskrytější zákoutí lidské duše. „Jeanne Demessieux se jako dvanáctiletá stala varhanicí v nově vybudovaném kostele Saint-Esprit a v roce 1947 se stala první ženskou varhanicí, která získala kontrakt s nahrávací společností – pro Decca Records nahrála známou Bachovu Toccatu a fugu d moll. V padesátých letech podnikla triumfální turné po Evropě a USA, nadšení kritici ji nazývali ‚královnou varhan‘. Koncerty hrávala výlučně zpaměti, přičemž v jejím repertoáru se nacházelo více než 2.500 kompozic. V roce 1961 získala Grand Prix du Disque Award za nahrávku kompletního díla Césara Francka. V roce 1962 se stala titulární varhanicí pařížského kostela La Madeleine, nelze opomenout ani její pedagogickou činnost na konzervatořích v Nancy (1950–1952) a v Liège (1952–1968). V roce 1967 podepsala smlouvu na nahrávání kompletního díla Oliviera Messiaena s Decca Records, ze zdravotních důvodů jej však už nemohla realizovat. Ve věku 47 let opustila svět jako výjimečná umělecká osobnost – žena v ‚mužském‘ světě klasické a především varhanní hudby, bojující za uznání v éře, kdy varhanice byly vzácností nebo anomálií,“ představil francouzskou umělkyni v textu ke koncertu slovenský varhaník Marek Štrbák.
Koncert uzavře Symphonie romane pour orgue, op. 73 (Římská symfonie pro varhany) Charlese-Marie Widora. Je desátou a zároveň poslední varhanní symfonií skladatele, který ji napsal v roce 1899 a sám premiéroval v Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche v Berlíně. Jako poslední ze série symfonií představuje vrchol Widorova „varhanního symfonismu“.
