Vášnivý i destruktivní balet L’Histoire de Manon poprvé na scéně Státní opery

Ve čtvrtek 20. února 2025 se na jevišti Státní opery odehraje dlouho očekávaná česká premiéra celovečerního baletu L’Histoire de Manon britského choreografa sira Kennetha MacMillana. Toto silné dramatické dílo inspirované románem Abbého Prévosta přinese českému publiku emotivní tanec, nádhernou hudbu Julese Masseneta a nadčasové téma morálních dilemat, vášně a lidské křehkosti.
Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)
Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)

MacMillanova Manon patří mezi nejoblíbenější baletní inscenace na světových jevištích. Přestože vznikla v roce 1974 pro londýnský Královský balet, její popularita v průběhu let stále roste. Národní divadlo se tak zařazuje mezi prestižní divadla, která toto ikonické dílo uvádějí. Hlavní hrdinka Manon je mladá dívka rozpolcená mezi láskou k chudému studentovi des Grieux a lákadlem bohatství, které jí nabízejí vyšší společenské kruhy. Její rozhodnutí však mají tragické důsledky. L’Histoire de Manon ukazuje nejen dramatický milostný příběh, ale i mocenské vztahy, manipulaci a morální dilemata, která jsou aktuální i dnes.

„Kenneth chtěl jít zpět ke zdroji a pracovat s původní literární předlohou Abbého Prévosta,“ vysvětluje Deborah MacMillan, malířka, scénografka a vdova po choreografovi. „Prévost vykreslil příběh mladé ženy své doby do hloubky a Kenneth ve své choreografii sledoval stejnou linii: Manon je mladá a naivní dívka, která se chystá do kláštera. Des Grieux, určený pro seminář, se pravděpodobně nikdy dříve nedotkl ženy. Jejich příběh začíná jako zdrženlivý coup de foudre, který se pak rozvine do ohromující milostné romance.“

Tento psychologický rozměr je podle Roberta Tewsleyho, který L’Histoire de Manon v Praze připravuje, klíčový: „Celý balet osciluje mezi čistotou mladíka des Grieux a světem peněz, postavení a moci, který reprezentují muži jako monsieur G. M. Manon se snaží volit mezi láskou a blahobytem, přičemž její rozhodnutí často pramení z podvědomého strachu z chudoby.“

Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)
Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)

Toto není Massenetova operní Manon
Součástí baletu není hudba k opeře Manon Julesa Masseneta, nýbrž výběr z jeho skladeb, který zaranžoval a orchestrálně upravil Martin Yates. Yates, který se ujímá i dirigování a hudebního nastudování, provede orchestr Státní opery partiturou Julese Masseneta s maximální expresivitou a dramatickým napětím.

Muzikální stránka L’Histoire de Manon prošla v posledních letech významnou úpravou právě pod vedením Martina Yatese, který se rozhodl vrátit k původním partiturám Julese Masseneta a přiblížit hudbu jejímu autentickému znění. Jednou z nejvýraznějších úprav je nová podoba slavné předehry, která navozuje atmosféru tajemství. „Kenneth vždy říkal: Neprozraď všechno hned. A přesně tímto principem jsem se řídil. Dynamika orchestru roste směrem k závěru baletu a podporuje vyvrcholení příběhu,“ dodává Yates.

Balet L’Histoire de Manon je dílem, které oslovuje publikum nejen svou krásou, ale i intenzitou emocí a psychologickou hloubkou. V hlavních rolích se představí přední sólisté Baletu Národního divadla, kteří se pod vedením Roberta Tewsleyho a choreoložky Yuri Uchiumi ponořili do psychologické interpretace postav. Diváci uvidí i budoucí profesionální tanečníky z Baletní přípravky Národního divadla a Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Národní divadlo přináší tuto inscenaci českým divákům poprvé.

„L’Histoire de Manon je balet, který si i po padesáti letech uchovává svou nesmírnou sílu. Kenneth MacMillan v něm propojuje mistrovské taneční vyprávění s hlubokou psychologií postav a hudební dramatičností. Tento balet není jen příběhem lásky a zrady, ale i odrazem společenských tlaků a intenzivních emocí, které jsou aktuální i dnes. Jsme hrdí, že můžeme tento ikonický titul poprvé představit českému publiku,“ říká Filip Barankiewicz, umělecký ředitel Baletu Národního divadla.

Tvůrci a ochranitelé MacMillanova dědictví
Kenneth MacMillan
(1929–1992) byl jedním z nejvýznamnějších choreografů své generace. Proslul psychologickým přístupem k baletu a inovativním vyjadřováním emocí prostřednictvím klasického tanečního jazyka. Jako dlouholetý choreograf a ředitel Královského baletu v Londýně vytvořil řadu ikonických děl, včetně Romea a Julie, Mayerlingu, Manon (v Česku bude uváděna pod názvem L’Histoire de Manon) a Requiem. Jeho práce byla ovlivněna hlubokým zájmem o lidskou psychiku a sociální nerovnosti. Deborah MacMillan, která spravuje choreografův odkaz, je australská malířka, scénografka a bývalá členka správní rady Royal Opera House. Deborah MacMillan je klíčovou osobností v uchovávání a šíření díla svého zesnulého manžela. Její práce zahrnuje nejen správu MacMillanova odkazu, ale i aktivní roli v inscenování jeho děl po celém světě.

Dirigent Martin Yates patří mezi přední osobnosti symfonického světa a baletního divadla. Spolupracoval s Královským baletem v Londýně, baletem Pařížské opery a Vídeňským státním baletem. Jeho cit pro taneční hudbu a dramatickou hloubku z něj činí ideálního interpreta Massenetovy partitury. Dlouholetý přední sólista a současný baletní mistr Robert Tewsley má bohaté zkušenosti s inscenováním MacMillanových děl. Působil v Královském baletu v Londýně, Stuttgartském baletu či New York City Ballet. Jeho hluboké porozumění dramatické podstatě MacMillanových baletů a znalosti technické bravury přispívá k autenticitě i interpretační kvalitě každé nové inscenace. Yuri Uchiumi je specialistka na Beneshovu pohybovou notaci a choreoložka zabývající se díly Kennetha MacMillana. Po dlouholeté spolupráci s Anglickým národním baletem se stala renomovanou korepetitorkou a stagerkou MacMillanových baletů po celém světě. Její precizní práce a znalost choreologického zápisu díla zajišťuje přesné uchování choreografických detailů.

Italská scénografka a filmová architektka Cinzia Lo Fazio má rozsáhlé zkušenosti z filmového a divadelního prostředí. Mezi její významné filmové projekty patří Andělé a démoni (2009), Red Notice (2021) a Tut (2015). Od roku 2010 působí jako evropská supervizorka pro Královskou operu v Londýně a je specialistkou na inscenace Kennetha MacMillana. Kostýmní výtvarnice Natalia Stewart zahájila kariéru jako tanečnice Baletu Velkého divadla v Moskvě, poté se stala uznávanou kostýmní návrhářkou. Spolupracovala s Královskou operou a Královským baletem v Londýně, Královským dánským baletem a dalšími předními scénami. Její kostýmy spojují precizní historickou věrnost s moderní estetikou. Jacopo Pantani je uznávaný světelný designér, který pracoval s operními a baletními soubory po celém světě. Mezi jeho nejvýznamnější počiny patří produkce pro Sydney Opera House, Mariinské divadlo, Berlínský státní balet a Royal Opera House v Londýně.

Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)
Zkoušky baletu L’Histoire de Manon (foto Serghei Gherciu, Národní divadlo)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře