Ve 101 letech zemřela varhanice a pedagožka Alena Štěpánková-Veselá

Alena Štěpánková-Veselá se narodila 7. července 1923 v Brně, Studovala hru na varhany na brněnské konzervatoři (absolutorium 1947) a JAMU v Brně (absolutorium 1951). Také se věnovala hlavně sjezdovému lyžování a horolezectví. Jen v Tatrách zdolala asi 40 vrcholů.

Koncertovala po celé Evropě, hrála v prestižních sálech Velké Británie i Spojených států a vždy zdůrazňovala, že každý nástroj je unikátní výzvou: „Varhany jsou pokaždé jiné. A v tom je to krásné dobrodružství. Člověk neví, k čemu přijde. Musí hledat tu duši, co z toho vytáhne.“

Vedle koncertních úspěchů zanechala nesmazatelnou stopu i na poli vzdělávání a kultury. Třicet let vyučovala na Hudební fakultě JAMU, kde vedla katedru klávesových nástrojů a v letech 1990–1997 zastávala funkci rektorky. V aule JAMU uvedla mimo jiné památnou besedu s Rudolfem Firkušným.

K jejím nejvýznamnějším žákům patří Věra Heřmanová, Kamila Klugarová, Petr Kolař, Zdeněk Nováček, David Postránecký. Premiérovala skladby Miloslava Ištvana, Josefa Berga, Petra Ebena a dalších. 

Byla hybnou silou řady důležitých kulturních projektů: zasloužila se o rekonstrukci budov JAMU i Besedního domu, založila Brněnský varhanní festival a v roce 1998 Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno, který vedla až do roku 2021. V pozdějších letech se s neúnavnou energií věnovala snaze o výstavbu nového koncertního sálu v Brně – Janáčkova kulturního centra. I když sama s úsměvem říkala, že se jeho dokončení pravděpodobně nedožije, ještě letos v únoru se osobně zúčastnila slavnostního poklepání základního kamene.

Za svou celoživotní činnost obdržela mnohá ocenění – městská, krajská i univerzitní. V roce 2020 jí prezident Miloš Zeman udělil Medaili Za zásluhy I. stupně. Byla také členkou správní rady Nadace Leoše Janáčka a předsedkyní Spolku pro výstavbu koncertní síně.