Velikán filmové hudby s českými kořeny James Horner by dnes oslavil 70. narozeniny
- Raná léta a studia
- Kariéra
- Tvorba všeobecně
- Je pravdou, že Horner kradl?
- Významná ocenění
- Hornerova smrt
Raná léta a studia
James Horner se narodil 14. srpna 1953 v kalifornském Los Angeles. Jeho kořeny dokonce sahají až do Čech – jeho otec Harry Horner se narodil v Holicích (tehdy ale byly ještě součástí Rakouska-Uherska). Harry v roce 1935 emigroval do Spojených států, kde pracoval jako hollywoodský scénograf, producent a režisér. Matka Joan Ruth (rozená Frankel) pocházela z Kanady. Bratr Christopher (narozen v roce 1955) je režisér a dokumentarista.
Od svých pěti let se James Horner věnoval hře na klavír. Mládí strávil v Londýně, kde studoval na Royal College of Music ve třídě legendárního skladatele Györgyho Ligetiho. Byl rozhodnutý se věnovat klasické skladbě.
Protože věděl, že v USA má mnohem větší šanci stát se úspěšným hudebníkem, nechal se přeložit na University of Southern California, kde dokončil vysokoškolské studium. V té době zkomponoval několik koncertních skladeb, které místní publikum ovšem neoslovily. Poté přešel na Kalifornskou univerzitu, kde získal magisterský titul, a následně si udělal doktorát v oboru hudební teorie a kompozice.
Spectral Shimmer byla jeho vůbec první orchestrální skladba, kterou se mu podařilo zahrát pouze jednou před čtyřsetčlenným publikem. Brzy poté dostal nabídku od Amerického filmového institutu, aby komponoval hudbu k dokumentárním filmům. To, že sotva dopsal hudbu a orchestr ji okamžitě zahrál, a navíc oslovil větší publikum, bylo základním kamenem ke změně jeho kariéry ze skladatele klasické hudby na skladatele hudby filmové.
Kariéra
Nastoupil do americké nezávislé produkční, distribuční a multimediální společnosti New World Pictures. Jako skladatel celovečerních filmů tak poprvé pracoval pro režiséra a producenta „béčkových“ filmů Rogera Cormana. Po filmu The Lady in Red z roku 1979 následovaly snímky Děs přichází z hlubin a Sador, vládce vesmíru z roku 1980.
Posléze spolupracoval s velkými společnostmi a získal svůj první velký projekt, film Star Trek II: Khanův hněv z roku 1982, který ho dostal mezi hollywoodskou špičku. Režisér Nicholas Meyer vtipkoval, že Hornera najali, protože si studio už nemohlo dovolit skladatele prvního filmu Jerryho Goldsmitha. V době, kdy se Meyer vrátil k sérii filmem Star Trek VI: Neobjevená země, si však studio nemohlo dovolit už ani Hornera. O “vesmírných” efektech v hudbě k filmu Star Trek II: Khanův hněv se hodně mluvilo a vedly také k vytvoření několika dalších filmů se speciálními efekty, jako jsou Brainstorm a Planeta Krull z roku 1983.
Horner začal spolupracovat s režisérem Jamesem Cameronem na jeho filmu Vetřelci z roku 1986, v hlavní roli se Sigourney Weaver. Cameron poskytl Hornerovi na komponování málo času a požadoval několik přepisů. Horner se později nechal slyšet, že spolupráce s Cameronem byla „noční můra“. Na základě této zkušenosti se Horner zapřisáhl, že s Cameronem už nikdy nebude spolupracovat. Toto dílo však Hornerovi vyneslo jeho vůbec první nominaci na Oscara. A spolupráce s Cameronem nakonec nebyla poslední. V rozhovoru pro magazín Dreams To Dream uvedl: “Vetřelci byli hrozní, pro nás oba. Měl jsem týden na napsání hudby, to bylo hrozné! Oba jsme byli jiní, mnohem arogantnější.”
V 80. letech zkomponoval hudbu i k jiným významným filmům: 48 hodin (1982), Star Trek III: Pátrání po Spockovi (1984), Komando (1985), Zámotek (1985), Jméno růže (1986), Baterie nejsou v ceně (1987), Willow (1988), Glory a Hřiště snů (1989).
Počátkem 90. let napsal znělku k 75. výročí jednoho z největších filmových studií – Universal Studios, která byla odpremiérovaná ve filmu Návrat do budoucnosti III z roku 1990. Studio různé verze znělky používalo až do roku 1997.
V roce 1995 zkomponoval hudbu k legendárním filmům Statečné srdce s Melem Gibsonem a Apollo 13 s Tomem Hanksem, za které získal nominaci na Oscara.
V roce 1997 byl osloven ke spolupráci na velkofilmu Titanic, v hlavních rolích s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem, který představoval velký zlom v jeho kariéře. Toto album je dodnes nejprodávanějším soundtrackem všech dob. Celosvětově bylo prodáno přes 27 milionů kopií. V tomto případě získal dva Oscary. James Horner se v rozhovoru pro magazín Dreams To Dream zmínil: “Na CD je pravděpodobně méně než polovina toho, co jsem pro film napsal. Ve filmu jsou dvě hodiny a osm minut hudby – astronomické množství hudby. A na jedno CD se vejde jen 72 minut… Nepřemýšlím o Titaniku jako o filmu s velkými speciálními efekty, přemýšlím o něm jako o příběhu lásky a o emocionálním dopadu všech těch životů. Když jsme s Jimem začali o Titaniku mluvit poprvé, byl mnohem méně emotivní. Četl jsem scénář, byl geniální. To je důvod, proč jsem chtěl ten film natočit. A když jsme se začali bavit o hudbě, mnohem víc ho zajímalo, jestli budu dělat hudbu k potopení a jak loď opouští přístav. Myslím, že všechny tyhle věci pro mě byly méně důležité. Cameron neměl v plánu se tolik soustředit na tu lásku, na to srdce.”
Dále zkomponoval hudbu například k filmům Zorro: Tajemná tvář (1998) s Antoniem Banderasem, Dokonalá bouře (2000) s Georgem Clooneym a Markem Wahlbergem nebo Čistá duše (2001) v hlavní roli s Russellem Crowem. Pracoval i na komornějších filmech, například Příběh jedné ženy (2001) s Judi Dench a Kate Winslet a Bobby Jones: Odpal génia (2004).
Znělka pro Universal Studios nebyla poslední, kterou zkomponoval. Následovala znělka pro Evening News na televizi CBS, která byla uvedena při debutu moderátorky Katie Couric 5. září 2006. Spolupráce byla úspěšná, neboť skoro každá znělka na tomto americkém kanálu pochází právě od Hornera.
Ačkoliv se Horner ve spolupráci s Cameronem několikrát spálil, začal komponovat hudbu k velkofilmu Avatar z roku 2009. Vytvořil absolutně neotřelou sofistikovanou hudbu, kterou mu Cameron smetl ze stolu – prý by tomuto novému hudebnímu jazyku nikdo neporozuměl. A tak byl Horner nucen napsat úplně novou hudbu, která by byla pro publikum „snesitelná“. Na Avataru pracoval Horner více než dva roky. K práci se vyjádřil následovně: “Avatar byl nejtěžším filmem, na kterém jsem pracoval, a největší prací, kterou jsem na sebe vzal. Pracoval jsem od čtyř ráno do zhruba deseti večer. To je svět, ve kterém se teď nacházím, a člověk se pak cítí odcizený všemu. Budu se z toho muset vzpamatovat.”
Dále v rozhovoru pro Los Angeles Times uvedl: “Zvukový svět, který jsem vytvořil pro Avatara, musel být opravdu velmi odlišný od všeho, co jsem kdy předtím vytvořil. Jsou tam také tři hodiny hudby. Musel jsem najít zvukový svět, který by pokryl tolik území; musel pokrýt jak lidskou stránku, tak domorodou stránku příběhu a obrovské, epické bitvy, které se odehrávají, stejně jako milostný příběh, který je jádrem filmu. Nešlo jen o to použít nástroje z Nového Zélandu, Islandu nebo Laponska, ale musel jsem vytvořit i nové nástroje, celou knihovnu nástrojů a zvuků. Také jsem objevil domorodé nástroje, digitalizoval je a mírně pozměnil. Používal jsem hodně hlasů, které jsem také digitalizoval, abych si vytvořil zvukový svět, paletu barev, takže jsem byl schopen vytvořit světy, které uspokojí Jamese Camerona a jeho potřebu, aby tento nový svět zněl přiměřeně jako místo, kde jste nikdy nebyli. Muselo to být jiné a cizí, ale zároveň to mělo mít velmi hřejivou kvalitu a organičnost. Partitura je velmi tematická, i když barvy jsou velmi exotické. Pro mě je skládání jako malování, o barvách a štětcích; při psaní nepoužívám počítač ani klavír. Sedím u stolu, píšu a jsou to velmi široké tahy a noty jako barvy na paletě. Při psaní přemýšlím velmi abstraktně.”
Mezi další novější filmy, ke kterým složil hudbu, patří například Amazing Spider-man z roku 2012 s Andrewem Garfieldem a Emmou Stone v hlavních rolích.
Tvorba všeobecně
Horner má obrovskou a nesmírně rozmanitou sbírku partitur, které za svou skladatelskou kariéru vytvořil, a je známý tím, že vytváří partitury “proti typu”, zcela odlišné od toho, co by člověk v daném prostředí očekával.
Inspiroval se tvorbou Jerryho Goldsmitha a Johna Williamse. Často využíval chorály a prvky elektronické hudby a keltské tradiční hudby.
Hornerova hudba zaznívá také v trailerech nových filmů. Kromě filmové hudby komponoval i koncertní skladby. Například Conversations (1976), Spectral Shimmers (1977), Titanic Suite (1998), A Forest Passage (2000), Titanic 3D Premiere (2012) a Double Concerto for Violin and Cello (2013).
Hornerovy rozsáhlé dokumenty jsou uchovány a zpřístupněny badatelům ve speciálních sbírkách a archivech Kalifornské univerzity v Charles E. Young Research Library.
Je pravdou, že Horner kradl?
Mnozí odpůrci Hornera považují za vykradače vlastní i cizí hudby. Například jeho partitury k filmům Star Trek II: Khanův hněv a Star Trek III: Pátrání po Spockovi obsahují úryvky z Prokofjevova Alexandra Něvského a Romea a Julie.
Akční ostinato z Vetřelců je původně z Wolfena a hlavní motiv je téměř totožný s baletní suitou Gayane (Adagio) Arama Chačaturjana (použitou již ve filmu 2001: Vesmírná odysea (1968)). Hrdinské téma z filmu Willow vychází z Rýnské symfonie Roberta Schumanna. Ve filmu Hřiště snů zaznívají náznaky z části baletu Rodeo Aarona Coplanda Saturday Night Waltz.
Přinejmenším jednou Hornerovy hudební “výpůjčky” málem vedly k soudnímu sporu. Hlavní znělka k filmu Miláčku, zmenšil jsem děti (1989) obsahuje náznaky hudby Nina Roty z filmu Amarcord (1973) a skladby Raymonda Scotta Powerhouse B (1937). Společnost Disney byla zastrašována žalobou. Nakonec zaplatila nezveřejněnou částku v rámci mimosoudního vyrovnání a změnila titulky k filmu tak, aby byl Scott uveden.
Významná ocenění
Získal dva Oscary za nejlepší hudbu a nejlepší píseň k legendárnímu filmu Titanic režiséra Jamese Camerona (1997). Soundtrack se stal nejprodávanějším v historii. Nejlepší písní byla My Heart Will Go On, jejíž text napsal Will Jennings. Současně obdržel tři ceny Grammy a dva Zlaté glóby za píseň i za soundtrack.
Nejvýdělečnější film všech dob Avatar přinesl Hornerovi nominaci na Oscara, stejně jako dvě nominace na Zlatý glóbus, cenu BAFTA a cenu Grammy, o kterou však přišel ve prospěch Michaela Giacchina za film Up.
Nominaci na Oscara získal dále k filmům Vetřelci (1986), Americký ocásek (1986), Hřiště snů (1989), Apollo 13 (1995), Statečné srdce (1995), Čistá duše (2001) a Dům z písku a mlhy (2003).
V roce 2005 představil Americký filmový institut svůj seznam pětadvaceti nejlepších amerických filmových hudeb. Mezi 250 nominovanými bylo pět Hornerových skladeb, což z něj činí nejvíce nominovaného skladatele, který se do první pětadvacítky nedostal.
V říjnu 2013 obdržel Max Steiner Award na Hollywood in Vienna Gala, cenu udělovanou za mimořádné úspěchy v oblasti filmové hudby.
Hornerova smrt
Horner vlastnil několik malých letadel a byl vášnivým pilotem, což se mu stalo osudným. Zahynul 22. června 2015 ve věku 61 let, když se jeho turbovrtulový letoun Short Tucano zřítil do národního lesa Los Padres poblíž kalifornského města Ventucopa. Zůstala po něm manželka Sara Elizabeth Horner (rozená Nelson) a dvě dcery Emily a Becky.
Hudba k jeho posledním filmům (Bojovník a 33 životů (2015)) byla dokončena a vydána posmrtně. V červenci 2015, měsíc po jeho smrti, vyšlo najevo, že Horner napsal také hudbu k remaku Sedmi statečných z roku 2016, kterou plánoval jako překvapení.
Hornerovi byl věnován film Hollywood in Vienna: The World of James Horner (2013) režisérky Sandry Tomek.
V dokumentu natočeném po jeho smrti Hornerova manželka Sara uvedla, že sám sebe popisoval jako člověka s Aspergerovým syndromem.
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
