Jak vznikla myšlenka založit Mezinárodní klavírní festival Dvůr Králové? Co bylo hlavním impulzem pro vznik nové kulturní tradice?
Hlavním impulzem bylo pořízení prvotřídního koncertního křídla Steinway do Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem na začátku letošního roku, které jsem inicioval. Pokud vezmeme širší kontext, tak vše navazovalo na moje působení dramaturga Kruhu přátel hudby. Během několika let mé činnosti se od roku 2022 podařilo zvýšit návštěvnost ze tří set posluchačů za sezónu na čísla mezi dvěma a dvěma a půl tisíci návštěvníků v poslední sezóně. Díky tomu se povědomí o klasické hudbě v celém regionu stalo zajímavějším tématem a snahy o prosazení nákupu klavíru tak byly snazší.
Ohledně kulturního dění ve Dvoře Králové mám řadu vizí. Například každoroční pořádání operních představení, symfonických koncertů, zařazení předních zahraničních sólistů na koncertech ve Dvoře Králové se již podařilo ve spolupráci s Hankovým domem uskutečnit. Ještě před nákupem klavíru Steinway jsem samozřejmě paralelně uvažoval o jeho využití. Pomyslnou třešničkou na dortu byl právě tento festival, který má potenciál přivést do Dvora Králové nad Labem celosvětově uznávané klavíristy. Zároveň si myslím, že by měl nástroj sloužit i dalším účelům. Mou vizí a také přáním je, že by měl být nástroj dostupný zejména žákům ZUŠ z celého regionu. Jednak pro cvičení například před důležitými soutěžemi, ale i pro pravidelné koncerty žáků i pedagogů ZUŠ. Dalším využitím by podle mě měly být každoroční mistrovské kurzy a interpretační semináře, kde by mohli žáci a studenti pracovat pod vedením přizvaných renomovaných osobností přímo u tohoto nástroje. Pro odbornou i laickou veřejnost by byly jistě zajímavé také přednášky o klavírech Steinway, ideálně s přihlédnutím k tomuto konkrétnímu nástroji.
Tento mimořádný Steinway vyžaduje nadstandardní zacházení. V kontextu celého Královéhradeckého kraje jde o unikátní klavír, proto přeji tomuto výjimečnému nástroji, aby byl jeho obrovský potenciál ve Dvoře Králové využit na maximum.
Váš tým stojí již řadu let za festivalem Hudební léto Kuks, který nedávno skončil. Můžete krátce zhodnotit letošní ročník? Případně prozradit něco k následujícímu ročníku?
Letošní ročník mohu zhodnotit jako velmi vydařený. Návštěvnost byla výborná a podařilo se nám zajistit vynikající české i zahraniční interprety. Vystoupil zde například fenomenální chorvatský kytarista Zoran Dukić, který je považován za jednoho z nejlepších klasických kytaristů současnosti, dále španělský violoncellista Luis Zorita, italský varhaník Pier Damiano Peretti, který působí jako profesor na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni, soubory Collegium 1704, Alinde Quintet nebo klarinetistka Anna Paulová. Tradiční dramaturgickou zajímavostí je uvedení novodobé premiéry skladby z kukského archivu a také světová premiéra skladby na objednávku našeho festivalu, kterou letos napsal pedagog Pražské konzervatoře a AMU Miloš Orson Štědroň. Příští ročník již samozřejmě připravujeme. Pokusíme se opět do Kuksu pozvat kvalitní umělce a chybět nebudou ani obě zmíněné premiéry.
Vraťme se do Dvora Králové a ke klavíru. Proč jste se rozhodli zaměřit právě na klavírní umění a laureáty významných mezinárodních soutěží?
Zaměření na klavír vyplynulo díky pořízení nového klavíru Steinway. Model D-274 je vlajkovou lodí této firmy a v ČR se podle dostupných informací nachází jen několik desítek kusů tohoto nástroje, a to většinou pouze ve velkých krajských městech. Fakt, že takový nástroj máme ve městě s šestnácti tisíci obyvatel, je zcela unikátní. Už od počátku to budilo velký zájem a po zkušenostech s organizací festivalu Hudební léto Kuks byl vznik klavírního festivalu nasnadě.
Zaměření na laureáty předních světových soutěží je většinou sázka na jistotu. Po sedmnácti letech organizace festivalu v Kuksu, kde jsme již měli řadu českých i zahraničních laureátů, již člověk tuší, co by mohlo být pro klavírní festival to pravé.
Čím může být Mezinárodní klavírní festival Dvůr Králové jedinečný v kontextu české festivalové scény?
V první řadě je potřeba říci, že v ČR máme dosud v podstatě jen jeden ryze klavírní festival zaměřený na klasickou hudbu, a to Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který se každoročně koná v pražském Rudolfinu. Existují různé klavírní cykly při filharmoniích a podobně, ale festivaly nikoliv. Otevřel se tím tedy prostor pro něco, co tu možná i trochu chybí, i když je u nás klavírní komunita velmi početná na všech úrovních. Festival ve Dvoře Králové tak bude prvním mimopražským klavírním festivalem v ČR.
Všechny koncerty se uskuteční v Hankově domě. Jak důležité bylo pro vznik festivalu právě spojení špičkového koncertního sálu a výjimečného nástroje?
Na tomto místě a v tento čas se sešlo několik důležitých věcí. Klavírní festival nelze organizovat bez prvotřídního nástroje. Tento konkrétní jsme vybírali z několika nástrojů v Německu, které jsem po konzultacích vytipoval po měsících příprav. Samotný výběr nástroje proběhl v říjnu 2025, a to s klavírním technikem Filipem Marečkem, který v současné době působí na Univerzitě Mozarteum v Salzburgu, a klavíristou a mým kolegou z HAMU Lukášem Klánským. Nakonec jsme jednomyslně vybrali nástroj z roku 2012, který následně Hankův dům zakoupil přímo od firmy Steinway v německém Düsseldorfu. Předtím bylo toto křídlo dlouhodobě umístěné v prestižní koncertní síni Tonhalle Düsseldorf, kde na něj hrála řada světových klavíristů. Přímo od zástupců firmy Steinway nám byla zaslána jména klavíristů, kteří na tento konkrétní nástroj hráli. Patří mezi ně například Lang Lang, Víkingur Ólafsson, Igor Levit nebo Grigory Sokolov. Historie a kvalita nástroje je tedy dostatečně prověřená. Určitě je na místě poděkování všem, kdo se podíleli na zajištění takto kvalitního nástroje a podpořili tento projekt.
Kvalitní nástroj je ale jen jeden z aspektů. Nesmírně důležitý je nejen pravidelný servis, který musí provádět pouze proškolený klavírní technik se zkušenostmi s klavíry Steinway, ale také celková péče o nástroj. Musí se hlídat stálá teplota a vlhkost a mnoho dalšího. Takto špičkový klavír se prostě v jakémkoliv koncertním sále musí doslova hýčkat a musí se mu věnovat to nejlepší.
Dalším aspektem je i velikost prostoru, který je v Hankově domě dostatečný. Kapacita sálu je přes 400 míst. Akusticky se tento nástroj do prostoru také hodí, což již prověřil například inaugurační koncert v únoru letošního roku.
Pokud je zajištěný nástroj a sál, záleží na zajímavé dramaturgii a vhodném výběru interpretů. O tom se ještě zmíním později. Posledním aspektem je samotná organizace. Mám velké štěstí, že je mi silnou oporou spolek Královédvorský chrámový sbor, jehož jsem předsedou. Tento spolek vznikl nejprve jako pěvecký sbor, který jsem založil v roce 2006 a který funguje dodnes. Po několika letech jsme založili stejnojmenný spolek, abychom mohli organizovat své koncerty a další aktivity. Jádro spolku tvoří lidé, na které se mohu spolehnout a mají společně se mnou zkušenost s festivalem Hudební léto Kuks. Rozhodnutí jít do klavírního festivalu proto bylo jednomyslné. Rád bych jim tedy poděkoval za tuto dlouhodobou podporu a činnost. Poděkování patří i všem partnerům, sponzorům a soukromým dárcům, bez jejichž podpory by bylo jen velmi obtížné projekt takového mezinárodního rozsahu zrealizovat.
V Praze probíhá už 15 let soutěž Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons. Také existuje v regionu východních Čech soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Má váš festival nějakou návaznost na tyto projekty?
S těmito akcemi nás nic nepojí. Náš festival je v tomto ohledu zcela samostatný. Nicméně v širším kontextu nás samozřejmě spojuje společný cíl, kterým je propagace kvalitního klavírního umění.
Dramaturgie prvního ročníku představí umělce ověnčené úspěchy v Clevelandu, Varšavě či Tel Avivu. Podle jakého klíče jste vybírali účinkující?
Opakovaně zde zmiňuji festival v Kuksu, protože mnohaleté zkušenosti z něj jsou nepřenositelné. Na první pohled to vypadá, že velká zahraniční jména nejsou dostupná. Opak je někdy pravdou. Proto jsme se rozhodli jít cestou vysoké kvality, která je ale pro nás dostupná. To je také klíč, podle kterého jsme se snažili vybírat interprety. Zásadní je samozřejmě finanční stránka věci, ale je to jen jeden z aspektů, který rozhoduje o přijetí nebo nepřijetí nabídky. Bez špičkového klavíru by řada předních interpretů zřejmě ani nepřijela. Steinway D-274 je záruka kvality. Jakmile napíšete, že interpret bude hrát na tento nástroj, není potřeba nic dále vysvětlovat, protože je to běžný celosvětový standard pro koncertní sály. Důležité je také další zázemí, zkušenosti pořadatele, historie festivalu i řada jiných zdánlivě nepodstatných detailů. V neposlední řadě hraje velkou roli i termín a dramaturgie. Při přípravách jsme jednali s několika dalšími interprety, ale právě kvůli termínům a dramaturgii nakonec k dohodě na účinkování v letošním roce nedošlo.
Zahajovací koncert obstará profesor AMU Ivan Klánský. Čím je jeho osobnost pro festival důležitá?
Ivan Klánský je bezesporu českou klavírní legendou a já osobně jsem chtěl, aby první ročník festivalu zahájil. Mám tu čest a štěstí, že jsem ho poznal osobně. Téměř celá jeho dvě funkční období byl jako děkan mým přímým nadřízeným na HAMU, kde dosud vedu Oddělení hudebně teoretických disciplín. O jeho přínosu klavírní hře a klavírní pedagogice není třeba mluvit.
Martín García García patří mezi nejvýraznější představitele mladé klavírní generace. Co podle vás stojí za jeho mimořádným mezinárodním úspěchem?
Při pohledu do jeho uměleckého životopisu to jsou v první řadě jeho soutěžní úspěchy. Získal první cenu na Mezinárodní klavírní soutěži v Clevelandu v roce 2021 a v témže roce také třetí cenu na Mezinárodní klavírní soutěži Fryderyka Chopina ve Varšavě, kde obdržel i zvláštní cenu Varšavské národní filharmonie za nejlepší koncertní výkon. Vítězství na soutěžích však není to jediné. Jeho styl hry je osobitý, temperamentní a po hudební stránce velmi nápaditý. Stačí si pustit jakoukoliv nahrávku. Jeho mimořádný mezinárodní úspěch je dle mého názoru oprávněný. V ČR zatím neměl žádný recitál ani jiné vystoupení, takže to bude český debut. O to víc mě těší, že ve Dvoře Králové nad Labem.
Festival uzavře polský pianista Szymon Nehring. Na co se mohou posluchači v jeho podání těšit?
Szymon Nehring je vrstevníkem Martína Garcíi Garcíi a rovněž má na svém kontě řadu soutěžních úspěchů. V roce 2017 se stal vítězem prestižní Mezinárodní klavírní soutěže Arthura Rubinsteina v Tel Avivu a stejně jako Martín García García se úspěšně zúčastnil Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina ve Varšavě, kde se probojoval do finále. Jeho projev je také velmi muzikální a věřím, že se posluchači ve Dvoře Králové nad Labem mají nač těšit. Szymon Nehring na svém recitálu zahraje v první polovině dvě Beethovenovy klavírní sonáty a ve druhé výběr z díla Fryderyka Chopina.
Jaké jsou největší výzvy při organizaci zcela nového mezinárodního festivalu?
Výzev a možná i úskalí je mnoho. Na novou akci se každý dívá jinak než na festival s mnoholetou historií. Mým cílem je přesvědčit publikum, že náš festival je kvalitní akcí s mezinárodním přesahem. Neocenitelné jsou pro mě i náš tým zkušenosti z pořádání jiných akcí. Důležitá je součinnost města Dvůr Králové nad Labem a Hankova domu. Nemalá výzva je se zajištěním určitého množství finančních prostředků. Také jednání se zahraničními agenturami je z naší pozice složitější, protože se nemůžeme opřít o historii festivalu.
Jedním z deklarovaných cílů festivalu je přivádět do regionu absolutní interpretační špičku. Proč je podle vás důležité, aby se vrcholné kulturní projekty neodehrávaly pouze ve velkých centrech? Věříte, že si festival dokáže vybudovat publikum, které bude do Dvora Králové přijíždět cíleně za mimořádnými hudebními zážitky?
Myslím, že vrcholné kulturní projekty se mohou konat i mimo velká centra. Případů známe mnoho z historie i současnosti. Jsem přesvědčen, že festival si najde své publikum. V návaznosti na poslední úspěšné sezóny královédvorského Kruhu přátel hudby, kde byla průměrná návštěvnost přes dvě stě posluchačů na koncert a některé akce byly vyprodané, vidím velký potenciál publika z řad žáků a pedagogů ZUŠ i stálých návštěvníků koncertů z celého regionu.
Kromě posluchačů z našeho kraje máme ambici oslovit i návštěvníky ze vzdálenějších lokalit včetně Prahy, která je ze Dvora Králové díky nové dálnici vzdálená jen něco málo přes hodinu jízdy autem na okraj metropole. Věřím, že nabídka je natolik lákavá, že má potenciál oslovit i milovníky umění, kteří neváhají vážit delší cestu za mimořádnými hudebními zážitky. Za zhlédnutí stojí i návštěva města Dvůr Králové nad Labem s historickým centrem, renesanční Starou radnicí nebo Šindelářskou věží a dalšími památkami. Překrásné je i okolí s nejkrásnější českou přehradou Les království nebo již několikrát zmiňovaným barokním areálem v Kuksu.
Kde byste si přál vidět Mezinárodní klavírní festival Dvůr Králové za deset let?
Deset let je dlouhá doba. Mám řadu vizí, které bych rád v nejbližších letech realizoval. Důležité je, abychom měli podmínky a podporu potřebnou pro pořádání mezinárodní akce. Určitě bych rád udržel vysokou uměleckou kvalitu, a proto děkuji každému, kdo se na této vizi bude i nadále podílet.
Děkuji vám za rozhovor!
