Velké basové party dokázal oživit jako málokdo jiný. Zemřel Kurt Moll

Hlas jako balzám
(br-klassik.de, zeit.de)

Kurt Moll byl ideálním interpretem basových rolí operního repertoáru, vždy zárukou bezvadné srozumitelnosti textu a jeho promyšlené a obsahově jasné interpretace. Není přehnané tvrdit, že měl jeden z nejsonornějších, nejznělejších hlasů od doby, kdy je možno výkony v jeho oboru porovnávat prostřednictvím zvukových nahrávek. A protože se témbr tohoto basisty právem přirovnával k balzámu, vyvolávaly jevištní postavy v jeho podání sympatie, jak ty prodchnuté životní zkušeností a moudrostí, tak dokonce i ty vystupující autoritářsky.

Než Kurt Moll objevil pěvecký talent, hrál na kytaru a violoncello. Studoval mimo jiné na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem Jako dvacetiletý debutoval v tamní opeře a přes mezistanice v Cáchách, Mohuči a Wuppertalu se pro něj roku 1967 otevřela cesta na Zelený pahorek v Bayreuthu. Rychle následovaly další renomované scény: Hamburská i Vídeňská státní opera, Salcburský festival, kde roku 1970 debutoval jako Sarastro, od roku 1971 Bavorská státní opera, milánská Scala a Metropolitní opera v New Yorku. Pěvec, kterému bylo bez námahy rozumět i v nejvyšších prostorách hlediště, sklízel úspěchy všude – slovům svých zpívajících jevištních postav věnoval stejnou péči jako tónům, kterými je obdařili skladatelé.

Baron Ochs auf Lerchenau v Rosenkavalieru Richarda Strausse; Rocco v Beethovenově Fideliovi, Sarastro v Mozartově Kouzelné flétně a Osmin v Únosu ze serailu, Gurnemanz ve Wagnerově Parsifalovi a Král Marke v Tristanovi a Isoldě, Falstaff ve Veselých paničkách windsorských Otto Nicolaie a vlastně také Padre Guardiano ve Verdiho Síle osudu – to všechno byly postavy, které jako by na Kurta Molla čekaly. Málokdo mezi kolegy jeho oboru je dokázal hlasově vybavit tak přesvědčivě jako on.

A přece bychom byli k tomuto basistovi nespravedliví, kdybychom v něm viděli pouze operního pěvce. Kurt Moll se zasloužil i o koncertní píseň. Na misku vah přitom nekladl pouze obrovský repertoár Franze Schuberta, jeho zájem platil také méně známým baladám Carla Loeweho. Potěšení z prosvícení veršů předurčilo Kurta Molla, aby i v písňové interpretaci vytvořil měřítko.

Intendant Nikolaus Bachler z Bavorské státní opery ocenil Molla slovy: „Jako málokdo jiný dokázal Kurt Moll oživit velké basové party Wagnera, Mozarta i Strausse. Jeho smrt je pro Bavorskou státní operu velkou ztrátou, stejně tak pro jeho publikum v Mnichově, Německu a na celém světě.“

Kurt Moll byl oceněn udělením titulu komorního pěvce Bavorska, ocenění se mu dostalo i v Hamburku a ve Vídni. Pedagogicky působil na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem. Bavorská státní opera věnuje jeho památce 24. března představení Mozartova Únosu ze serailu.

Přeložila a připravila Vlasta Reittererová