Velký český houslista a skladatel Jan Kubelík (1)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Jan Kubelík – dětství 

Hudební historie je pokladnicí hodnot, ze které můžeme čerpat vzory a inspiraci i po mnohých letech. Důvodem k poohlédnutí do vzdálených časů je většinou nějaké umělcovo výročí. Ačkoli jde pouze o půlkulaté jubileum, zato však dvojnásobné, jistě rádi vzpomeneme uměleckou osobnost, která patřila k předním reprezentantům naší hudební kultury v celém světě. Jde o houslistu a později i skladatele Jana Kubelíka, jehož jméno se ve své době stalo doslova národním symbolem. Od jeho narození uplyne 5. července tohoto roku již 135 let, na 5. prosinec pak připadá datum jeho úmrtí před 75 lety. Určitě je to dostatečně dlouhý čas pro objektivní posouzení jeho umění, tehdejšího významu i přínosu pro současnost.Jan Kubelík prožil poměrně krátký život, rozmezí šedesáti let však bylo naplněno mnoha osobními i uměleckými událostmi, které navíc v řadě případů spolu souvisely a navzájem se ovlivňovaly. Životní dráha Jana Kubelíka byla neuvěřitelně pestrá, proto bude zajímavé připomenout si ji paralelně s umělcovou koncertní činností. Je také velmi členitá, ať již věkem, osobním naladěním či rozsahem koncertní aktivity. Poměrně přehledně můžeme Kubelíkův život rozdělit do několika uzavřených oddílů. Budeme tedy sledovat Kubelíka od jeho dětství až do posledního období, kdy statečně bojoval s těžkou nemocí.

Jan Kubelík se narodil 5. prosince roku 1880 v Michli, která byla tehdy ještě samostatnou obcí na pražské periferii a byla známá čilým ruchem drobných řemeslníků. Mezi ně patřil i Janův otec Josef Matěj Kubelík, který byl nucen, kvůli zhoršenému zraku, vyměnit rodinný krejčovský stav za zahradnické řemeslo. Kubelíkovi přišli do Michle z Neveklova, menší obce jižně od Prahy, kde se později symbolicky uzavřela kariéra slavného houslisty památným koncertem v místní sokolovně. Spekulovalo se o rodových kořenech Kubelíků a existovalo několik nepodložených verzí. Jedna z nich poukazuje na italský původ (Cobelli, Giubelli). Černovlasí Kubelíkové, s živým temperamentem, se skutečně lišili od běžného středoevropského typu.Podle jiných podobných dohadů prý přišli Kubelíkové do klidných Čech v době balkánských nepokojů za napoleonských válek a za osvíceného panování císaře Josefa II. z oblasti nedávné Jugoslávie. „Korunu“ všem těmto hypotézám později nasadil se svým vrozeným humorem sám Kubelík, když o sobě prohlásil, že je, stejně jako Kublajchán, přímým potomkem mocného mongolského vládce Džingischána. Skutečnost je však patrně prostší než tyto dohady a úsměvné zkazky. S rozvětveným rodem Kubelíků, pevně místně usazených, se setkáváme na Neveklovsku již od druhé poloviny sedmnáctého století, odkdy jsou vedeny tamní matriky.

V Michli pod Bohdalcem zakoupil otec Josef Kubelík, spolu se svojí ženou Barborou, rozenou Lohovou, malý domek s pavlačí a zahradní parcelou, s tehdejší adresou Táborská č. 218, dnes U Plynárny 178/30. Tam mohl již v době Janova narození provozovat zahradnictví. Tato činnost zajistila rodině, která se brzy rozrostla, skromné, ale přece jen stabilní zázemí. Kubelíkovi měli celkem pět dětí, samé syny. Dětský věk však přežili pouze Václav, Jan a František. Rodný domek Jana Kubelíka je milým svědectvím toho, jak může pozdější, doslova pohádková kariéra, plná zámeckých sídel, šlechtických titulů a vyznamenání, v poměrně obyčejných podmínkách začínat.Domek vlastnil Kubelíkův otec až do roku 1919, později prošel objekt několikanásobnou změnou vlastnických vztahů, zahradní prostor měl i průmyslové a skladové využití v majetku podniku Helada. Výsledkem zanedbání a naprostého nezájmu kulturní veřejnosti v éře nechvalných padesátých až osmdesátých let minulého století, určitě i z obavy připomínat Kubelíkovo jméno kvůli emigraci jeho syna Rafaela, byla totální devastace domku. Jeho fotografii z nedávných let bychom z piety k rodnému místu Jana Kubelíka snad neměli ani zveřejňovat. Přesto ji, v kontrastu ke stavu z Kubelíkova narození, připojuji, ale jen z následujícího optimistického důvodu.

 Po dlouho zanedbávané obecné povinnosti zachovat a obnovit rodný domek světově proslulého českého umělce se chvályhodného poslání ujala část Kubelíkových potomků, jmenovitě houslista René Kubelík, působící v Německu. Ten se příkladně snaží o udržení odkazu svého pradědečka. Podařilo se mu vyřešit celou komplikovanou změť drobných vlastnických vztahů a podílů zmíněného objektu a jeho přáním – a mělo by být přáním nás všech – je rekonstrukce ruiny, které v minulosti hrozilo dokonce zbourání. Doufejme tedy, že úsilí bude v brzké době úspěšně naplněno a michelský domek se stane důstojnou připomínkou Kubelíkova narození.Michle se stala radostným dětským domovem Jana Kubelíka a také svědkem jeho prvních hudebních krůčků. Tak píše životopisec Jaroslav Čeleda, od kterého o Kubelíkovi dodnes čerpáme podrobné údaje, stejně tak jako od dalších významných Kubelíkových životopisců, Jana Vratislavského a Stanislava Jandíka. V Michli, v kostele Panny Marie, byl Jan Kubelík pět dní po svém narození pokřtěný pod jménem Jan Evangelista Kubelík, další informace se pojí až k jeho houslovým začátkům.

Malý Jeník vyrůstal v prostředí prosyceném hudbou. Jeho otec byl zapáleným univerzálním hudebníkem, varhaníkem na michelském kůru. Při zahradnickém zaměstnání se také intenzivně věnoval vedení komorní kapely, se kterou často vystupoval a která byla vyhledávaným souborem svého druhu. O dva roky starší bratr Václav Kubelík začal již na housle hrát a to malého Jana zlákalo k přání připojit se k němu a stát se houslovým žákem svého otce.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat