Verismus a soudobá novinka v Českých Budějovicích

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na pondělní de facto spíše první repríze (představení je již pro abonenty divadla) byla obměna obsazení v rolích Santuzzy a Alfia, ostatní role zpívali pěvci premiéry. Wei Long Tao je v programu psán v alternaci pro Turidda, ale obě premiéry zpíval výše zmíněný tenorista Lázaro Calderón. Velmi zajímavou alternací byl na druhé premiéře basbarytonista Miloš Horák z Prahy jako Alfio. Objemný, opravdu průrazný hlasový fond, s moc pěkně krytými fis hned ve vstupní Alfiově písni o koníku. Mladý pěvec, soukromý žák Reného Tučka, se zatím uplatňoval více v basových rolích (mimo jiné i Basilio, Osmin) či ve vyšších basech typu Mozartova Figara. Ale Alfio je polohově typická barytonová partie. Měl jsem pocit, že mu ležela moc dobře a hlas polohou posazený do vyšší polohy se o to více rezonančně rozezní. Myslím, že toto obsazení bylo pro mladého pěvce šťastné. Začal se mi vybavovat v souvislosti s jeho pěveckým projevem legendární Antonín Švorc a jeho oborové zaměření. Druhou obměnou byla Šárka Hrbáčková v roli Santuzzy, pěvecky na mezzosoprán disponovaná, ale zejména jevištně velmi přesvědčivá. Zůstala mi v mysli i druhý den po představení, při určité reminiscenci na obě premiéry se mi vybavovala zejména tato zpěvačka. Prostě jsem ji drama ponížené a uražené ženy opravdu věřil. Určité výkony mi zůstanou zakódovány v představě i z minulosti. A vím, že jsou to ty výkony, které přesvědčují. Průměrné rychle zapomínám. Na adresu Alfiů musím v této souvislosti ale dodat, že jevištně mám dodnes před očima barytonistu Josefa Hořického, který v mládí pracoval kupodivu u sedláka, a tak uměl z praxe života skvěle práskat bičem! Režie toho využila a byla z toho skvostná píseň o koníku za rytmicky perfektního práskání bičem. Pěvec byl celkově ve výrazu role nesmírně intenzivní. Barytony obou premiér jsem pěvecky pochválil, ale scénicky, co platno, tenhle jevištní prožitek mi nasadil laťku pro všechny představitele Alfia herecky hodně vysoko. Ten mi netrumfli. Ale Santuzza ano, té jsem podlehl a na Santuzzy minulosti ani nemyslel.

Jsem rád, že jsem navštívil i druhou premiéru, byť bylo proměn v obsazení dost málo. A ejhle, oba výkony mladých českých talentů jsem moc rád zaznamenal!

Závěrem podtrhnu dramaturgicky zajímavě a nekonformně postavený večer s řadou pěkných pěveckých výkonů. S orchestrem, který se posunul zvukově znatelně výše. Snad ostych ze soudobé tvorby, která na rozdíl od dob Verdiho či Smetany nebývá dnes publikem tolik žádána (jak vyjadřuje trefně autor a dirigent večera!), pomine na řadě repríz pro předplatitelské skupiny. A pro koho je soudobá hudba, byť uhlazená a nijak experimentální, jistým problémem, může se těšit pětačtyřicet minut do přestávky, že se po ní dočká hudby již tisíckrát i více celým hudebním světem prověřené.

 

Hodnocení autora recenze:  85 % 

Mario De Rose:
Et nunc et semper
(Nyní a navždy)

Pietro Mascagni:
Cavalleria rusticana

Hudební nastudování a dirigent: Mario De Rose
Režie: Miloslav Veselý
Scéna: Pavel Krejčí
Kostýmy: Tomáš Kypta
Projekce: Jan Erhart
Sbormistr: Martin Veselý
Choreografie: Attila Egerházi
Dramaturgie: František Řihout

Orchestr opery Jihočeského divadla
Balet Jihočeského divadla

Sbor opery Jihočeského divadla
Premiéra 7. prosince 2013 Dům kultury Metropol České Budějovice
(psáno z premiéry 7. 12. a ze 2.premiéry 9. 12. 2013) 

Et nunc et semper
WeiLong Tao (tenor)

Alexandr Beň (baryton)
Maria Bisso (soprán) 

Cavalleria rusticana
Santuzza – Olga Romanko / Šárka Hrbáčková
Lola – Miroslava Veselá
Turiddu – Lázaro Calderón (alt. WeiLong Tao)
Alfio – Alexandr Beň / Miloš Horák
Mamma Lucia – Dagmar Volfová

www.jihoceskedivadlo.cz 

Foto Michal Siroň 

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Rose: Et nunc et semper (JD České Budějovice)

[yasr_visitor_votes postid="83989" size="small"]

Vaše hodnocení - Mascagni: Cavalleria rusticana (JD České Budějovice)

[yasr_visitor_votes postid="83993" size="small"]

Mohlo by vás zajímat