VerTeDance uvedl inscenaci Korekce

Premiéru svého nového představení uvedl včera večer v divadle Ponec soubor VerTeDance. Jmenuje se Korekce a autoři ho avizovali jako příběh o svobodě a nesvobodě. Soubor pro spolupráci oslovil divadelního režiséra Jiřího Havelku, doprovází je uskupení Clarinet Factory, které se věnuje hudební improvizaci napříč všemi žánry.V choreografii tančí sedm tanečníků s rozdílnou taneční minulostí a zkušeností s různými soubory. Kromě VerTeDance zastoupené choreografkami Veronikou Kotlíkovou a Terezou Ondrovou jsou na scéně také členové souborů ME-SA, DOT504 a Farma v jeskyni Martina Hajdyla Lacová, Karolína Hejnová, Robert Nižník, Jaro Ondruš a Petr Opavský.

Inscenace navazuje na úspěšný site-specific projekt Naučená bezmocnost, který měl premiéru loni na podzim v prostorách bývalých Elektrických podniků na Vltavské v rámci Festivalu 4 + 4 dny v pohybu. V syrovém prostředí zchátralých někdejších lázní představili působivou inscenaci volně čerpající z prózy Dagmar Šimkové Byly jsme tam taky. Kniha je svědectvím Šimkové o životě v ženských věznicích a lágrech padesátých let. Inscenace se inspirovala stavy, jimiž mladá vězněná žena procházela.

Pro Korekci tvůrci zvolili prostředí divadelní a příběh posunuli, zabývají se obecněji fenoménem nesvobody v lidském životě. A tak, jak nesvoboda má jasnou a sdílenou definici, chybí podle autorů definice svobody. Ptají se, jak v ní najít klid a čím to, že možnost neomezeného výběru paralyzuje schopnost člověka se pro něco rozhodnout, něčemu uvěřit a skutečně se pro to nadchnout. Chtějí poukázat na to, že i nesvoboda může v určitém rozměru a podmínkách přinášet slast – slast z určenosti, o které se nemusí pochybovat, vše je pevně dané a jisté.

Formálně je představení jednoduché, v důsledku ale velmi působivé. Sedmička tanečníků je celou hodinu vyrovnaná v řadě a pohybuje se jen na místě – později se ukáže, že jejich boty jsou pevně fixované k zemi. Jejich projev představuje pohyb člověka v mantinelech společnosti, kterému však dávají jistotu a kterému sociální život zjednodušují. Lidé na jevišti spoutaní těmito mantinely procházejí jakýmsi vývojem, postupnou socializací, možná i vývojem člověka během lidského života.

Soubor VerTeDance zažívá nejúspěšnější období své desetileté existence. Poté, co získali dvakrát cenu za Taneční inscenaci roku (2005, 2012), obdrželi Cenu divadelních novin (2012) za projekt Simulante Bande. Za týž projekt získali Cenu diváků festivalu Česká taneční platforma a v lednu toto jejich představení, ve kterém tančí spolu se zdravými performery také tělesně postižení protagonisté, sklidilo ohlasy veřejnosti i profesionálů na největším světovém veletrhu scénických umění APAP v New Yorku.

Foto Vojtěch Brtnický