Vinořské koncerty pokračují

Dlouholetá tradice pořádání koncertů v Praze-Vinoři, která sem přivedla nejednoho skvělého interpreta (vloni to byli například Anda-Louise Bogza a Štefan Kocán, na besedu přijela Gabriela Beňačková), měla své pokračování ve středu 27. dubna, tentokrát v zámeckém areálu Ctěnice, který se nachází na okraji Vinoře. Organizátor Robert Rytina pozval dvě zajímavé umělkyně. Mezzosopranistka Lena Belkina se narodila v Džankoji na Krymu, její klavírní partnerka Olena Kushpler rovněž na Ukrajině.

Lena Belkina, která dosud uvádí svůj rok narození – 1987, studovala zpěv na Čajkovského národní hudební akademii v Kyjevě. Po vítězství v Mezinárodní pěvecké soutěži Borise Gmyrji byla přijata do opery v Lipsku, kde současně studovala na tamější hudební vysoké škole. Operních domů a festivalů kde vystupovala je celá řada: italské Pesaro, Vídeň, Tokio, Madrid, Petrohrad, Mnichov… Čeští diváci ji měli možnost poznat jako Angelinu-Popelku v nejnovější inscenaci Rossiniho Popelky.

Olena Kushpler vystudovala hru na klavír ve Lvově a posléze v Hamburku, kde žije a vede tam hudební festival Kontrasty. Je vítězkou několika klavírních soutěží, a díky tomu záhy koncertovala v proslulých koncertních sálech (například Musikverein ve Vídni, berlínský Konzerthaus a další) a na významných evropských festivalech (Rheingau, Šlesvicko-holštýnský festival a další). Spolupracovala s renomovanými umělci, například s Peterem Schreierem, Friedemannem Röhligem a dalšími.

Očekávání, co tyto umělkyně ve ctěnickém zámku předvedou, bylo proto veliké. Sál Kočárovny byl zcela zaplněn a nezaujatý pozorovatel musel smeknout před schopnostmi organizátorů, kterým se daří stále udržovat kvalitu koncertů a současně posilovat místní pospolitost.

V první polovině programu zvolila Lena Belkina písně Johannese Brahmse (výběr z opusů 43, 63 a 105), jejichž provedení spíše upozornilo na sytý, znělý, příjemně zabarvený, neopotřebovaný hlas zpěvačky. Brahms po mém soudu vyžaduje po obsahové stránce hlubší ponor, než zpěvačka předvedla, ovšem hlasové dispozice, které v písních rozvinula, daly na tento nedostatek zapomenout.

Následovaly Cigánské melodie Antonína Dvořáka. Pokud bych chtěla být hodně příkrá, měla Lena Belkina tento písňový cyklus z dramaturgie večera vynechat. Přece jen má většina posluchačů v uších provedení například Dagmar Peckové (abychom zůstali u ženských hlasů), Belkina této úrovně – opět v obsahovém a stylovém porozumění – nedosáhla. Postrádala jsem dvořákovskou vroucnost, ztišenost i lepší výslovnost. Zpěvačka dala přednost předvedení svého krásného hlasu, občas bylo jejího forte mnoho.

Zato po přestávce přišly okamžiky blaha. Interpretace písní z cyklů Petra Iljiče Čajkovského (op. 6 a 57) a Sergeje Rachmaninova (op. 4 a 14) byly vrcholnou ukázkou spojení krásného hlasu, cituplného projevu a nádherných písní. Hlas Belkiny zněl sametově, oble, zpěvačka se dokázala ztišit v projevech něhy i vyjádřit melancholii, nenaplněnost, očekávání. Pokud byl Čajkovskij, který bezprostředně následoval po přestávce, naplněným příslibem, pak interpretace Rachmaninovových písní byla vrcholem večera. Pro recenzentku obzvláště nezapomenutelným píseň V molčani noči tajnoj.

Hodnocení autorky recenze: 70%

Lena Belkina (mezzosoprán)
Olena Kushpler (klavír)
7. dubna 2016 Kočárovna Zámeckého areálu Ctěnice

program:
Johannes Brahms:
– Meine Liebe ist grün, op.63, No.5
– O wüsst ich doch, op.63, No.8
– Wie Melodien zieht es mir, op.105, No.1
– Immer leiser wird mein Schlummer, op.105,No.2
– Mainacht, op.43, No.2
– Von ewiger Liebe, op.43, No.1
Antonín Dvořák: Cigánské melodie, op. 55
=přestávka=
Petr Iljič Čajkovskij:
– Otčego, op.6, No.5
– Net, tolko tot, kto znal op.6, No.6
– Skaži, o čem v teni vetvej, op.57, No.1
– Na nivy želtye, op.57, No.2
Sergej Rachmaninov:
– V molčani noči tajnoj, op.4, No.3
– Ne poj, krasavica, op.4, No.4
– Ja ždu tebja, op.14, No.1
– Ona, kak polden, choroša, op.14, No.9
– Vesennie vody, op.14, No.11