Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Violoncellista Jiří Bárta: Dobré hudbě stačí otevřít srdce, smoking nepotřebujete
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
HudbaKlasikaRozhovory

Violoncellista Jiří Bárta: Dobré hudbě stačí otevřít srdce, smoking nepotřebujete

Na letošním Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka vystoupí violoncellista Jiří Bárta. Na co se můžeme těšit a jaký má názor na přístup mladých ke klasické hudbě?

Eva KijonkováPR
Publikováno 11/06/2024
sdílejte:
5 minut čtení
sdílejte:
Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)
Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)

Už 20. června 2024 se v Beskydském divadle představíte novojičínskému publiku v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka. Kterým autorem posluchače oslovíte?
Spolu s Pardubickou komorní filharmonií letos zahraji Haydnův violoncellový koncert. Nádhernou skladbu postihující geniálním způsobem všechny témbry a schopnosti violoncella. Navíc tento koncert má zajímavou historii. Po staletí byl ztracen, zachoval se jen náčrt tématu první věty. Pak byl ale v šedesátých letech minulého století nalezen, a to v archivu Muzea hudby v Praze. Dnes je jedním z nejhranějších koncertů světových pódií.

Sám jste spoluzakladatelem festivalu komorní hudby v Kutné Hoře. V čem je pro vás Janáčkův festival, který má domov v Ostravě a koná se na několika místech Moravskoslezského kraje, jiný?
V Kutné Hoře se snažíme o intenzivní týden letos třinácti koncertů, který je více či méně, v některých ročnících výhradně, postaven na přípravě repertoáru koncertů na místě. Zvu špičkové hráče, kteří spolu pravidelně nehrají, ale u kterých mám pocit, že spolu budou rádi. To dává šanci, že vznikne na pódiu něco, co u stálých ansámblů někdy postrádám, tedy spontánnost, radost ze hry i napětí z právě dozkoušené a nikdy nehrané skladby. A doufám, že toto hudební dobrodružství bude atraktivní i pro posluchače. Sedmnáct úspěšných ročníků, zdá se, naznačuje, že se nám tento záměr daří.

Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)
Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)

A festival Leoše Janáčka?
Je báječným festivalem standardního modelu, na který přijíždějí orchestry, sólisté a komorní ansámbly s programem, který festivalový dramaturg dává do podoby jedinečného zážitku. V Ostravě nikdy nezapomenu na koncert, tehdy ještě na Janáčkově máji v roce 2012, na Dvořákův violoncellový koncert s Liborem Peškem. Dirigentem, který pro můj hudební vývoj mnoho znamenal. Ostravu mám vůbec rád už od doby, kdy jsem zde soutěžil v rámci Soutěže konzervatoří v osmdesátých letech minulého století. Nehraji zde často, ale o to víc si pozvání vážím. (Pozn. red.: na Janáčkově festivalu byl J. Bárta v roce 2015 interpretem všech sonát pro sólové violoncello J. S. Bacha.)

Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)
Jiří Bárta (foto se souhlasem Jiřího Bárty)

Hodně se diskutuje o cestě, jakou přivést k vážné hudbě i mladé posluchače. Máte vy osobně nějaký tip, jak mladé generaci klasiku představit?
Největší problém vidím ve výchově a rodinném zázemí. Doba, kdy klasická hudba byla nedílnou součástí harmonického rozvoje dítěte, je dávno za námi. Myslím si, že jen člověk, který se nějaký klasický nástroj, ideálně klavír, sám pokusil zvládnout, může vážnou hudbu aktivně vnímat. Lidé se klasiky často bojí, podle mne neprávem. Tato hudba dokáže být napínavá, vážná i humorná, filozoficky zamyšlená i rozverně roztančená. Obavy lidí, že jí nerozumějí, nejsou na místě. Dobré hudbě netřeba rozumět, stačí otevřít své srdce. I společenský oděv není dnes překážkou, fraky a smokingy jsou už spíše vzpomínkou na dřívější formální doby.

Ostatně, co kdysi přivedlo k vážné hudbě vás?
Rodiče, náhoda, zvědavost, vynikající pedagogové a láska k hudbě jako takové.

Mladí si často myslí, že je klasická hudba hodně svázaná, že se v ní nedá improvizovat. Jak to vidíte vy osobně?
Improvizace je podle mne důležitá součást každého hudebního vývoje. Schopnost osvobození od diktátu notového záznamu je stejně důležitá jako věrnost k zápisu skladatele.

Jiří Bárta (foto Daniel Havel)
Jiří Bárta (foto Daniel Havel)

Nejen mladá generace si stále častěji pořizuje hudební nahrávky prostřednictvím elektronických médií. Rezignoval jste již na vydávání CD nosičů, nebo nějaké připravujete?
Letos vydáváme spolu s klavíristkou Terezií Fialovou Janáčkovské CD i LP, což je můj dávný sen. Před pár lety jsme vydali kompletní beethovenovský dvojdisk, krátce předtím moji druhou nahrávku Bachových suit. Vše pro pražský Animal Music. Takže ne, nerezignuji, i když je jasné, že streamové platformy mají převahu. Fyzický nosič mám rád, stejně tak jako knihu, fotografii, obraz.

A další plány? Co vás v nejbližší době čeká a co je takovým snem, který byste si chtěl splnit?
Můj sen? Aby láska vítězila a nenávist hynula každou minutu. Aby peníze nebyly měřítkem úspěchu. Abychom se vrátili někam zpátky a začali budovat udržitelnou prosperitu nejenom naší planety, ale i našich duší.

A sen pracovní?
Moje sny jsou tajné (úsměv).

TémataJiří Bárta (1964)Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka
Sdílet článek
Facebook email zkopíruj odkaz vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Festival Baroko 2024 – Tomáš Hanzlík: Endymio, 9. června 2024, Vlastivědné muzeum v Olomouci (foto Michal Málek) Opera Endymio: Antická minulost v kontextu současné zvukomalebnosti
Další článek Ilustrační foto (zdroj Freepik) Olomoucké zastupitelstvo schválilo sloučení filharmonie s divadlem
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up