Vítězem 17. ročníku Chopinovy soutěže se stal korejský klavírista Seong-Jin Cho

20. října 2015 v pozdních večerních hodinách byl vyhlášen výsledek finálového klání 17. Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina. Porota ve složení Dimitry Alexeev, Marta Argerich, Akiko Ebi, Philippe Entremont, Nelson Goerner, Adam Harasiewicz, Andrzej Jasinski, Yundi Li, Garrick Ohlson, Janusz Olejniczak, Piotr Paleczny, Ewa Poblocka, Katarzyna Popova-Zydron, John Rink, Woiciech Switala, Tang Thai Son a Dina Yoffe  prohlásila za vítěze úžasného jednadvacetiletého klavíristu, studenta Pařížské konzervatoře ze třídy Michela Beroffa Seong-Jin Cho.

1. cena (30 000 €) a zlatá medaile – Seong-Jin Cho (Jižní Korea)
2. cena (25 000 €) a stříbrná medaile – Charles Richard-Hamelin (Kanada)
3. cena (20 000 €) a bronzová medaile – Kate Liu (Spojené státy americké)
4. cena (15 000 €) Eric Lu (Spojené státy americké)
5. cena (10 000 €) Yike (Tony) Yang (Kanada)
6. cena Dmitry Shishkin (Ruská federace)
Čestná uznání (4 000 €) Aljoša Jurinić (Chorvatsko), Aimi Kobayashi (Japonsko), Szymon Nehring (Polsko) a Georgis Osokins (Lotyšsko)

Soutěže se zúčastnilo 78 klavíristů narozených v období let 1985–1999 z dvaceti zemí, mezi nimi i náš Marek Kozák, který se probojoval až do třetího kola. Do výběrového kola zaslalo svoje nahrávky 450 klavíristů z celého světa.

Jaký byl vítěz a jeho interpretace Chopinova Koncertu e moll op. 11 (ve finále zazněl 9×, Klavírní koncert f moll, op 22, však pouze 1×)? Byl plný překvapivých momentů, ale v naprosté rytmické kázni.

Tak jako v Sonátě Seong-Jin Cho předvedl neuvěřitelnou muzikalitu, smysl pro rytmus a agogiku tak, jak má být. Ukázal naprosto ekonomicky využité ruce, kde nebyl ani jeden pohyb navíc. Navíc si dělal s orchestrem, co chtěl. Dirigent Jacek Kaspszyk tak neměl práci a orchestr hrál zaujatě a přesně, což v ostatních případech nebylo vidět. Podobně se pouze snažil inspirovat sólistu při doprovodu polského finalisty Szymona Nehringa.

Čím mne Seong-Jin Cho zaujal? Krása jeho hry je v dynamice, pravidelnosti a jednoduchosti. Jeho styl je unikátní, o technice vůbec nemluvě, a díky tomu, jak z něj sršely láska k hudbě i soutěžní a pódiové zkušenosti, byla syntéza dokonalá. Mne zaujal ve druhém kole (stejně tak jako nositelka třetí ceny Kate Lui) interpretací Chopinovy Sonáty b moll, op. 35. Možná, že i porota dala velkou váhu na interpretaci tohoto díla. Tam byl asi základ jeho vítězství. Je zřejmé, že Grigory Sokolov je jeho idol a pro mne byl vítězem již po výkonu ve 2. kole. Marche funébre bylo, jak má být. Průvod přicházel z dáli, stále se blížil a blížil, a reminiscenci na zemřelého vyzpíval s pravidelným doprovodem levé ruky a bez jakéhokoliv manýrismu. Presto bylo opravdovým vánkem listí mezi hřbitovními kříži. Navíc třístránkové unisono nebylo etudou, ale v provedení svítily důležité harmonické momenty podpořené úžasnými crescendy a diminuendy.

Byla to lekce pro studenty a pedagogy. Steinway pod jeho rukama zněl jasně, s medovými basy; zvukově (i v počítači) zcela předčil nástroj Yamaha. Opěvovaný nástroj Fazioli si žádný z účastníků nevybral!

Seong-Jin Cho v soutěži:
finále:

3. kolo:

2. kolo: