Divadlo Husa na provázku zinscenovalo osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové. Autorem hry Vitka je patrně nejznámější brněnská spisovatelka současnosti Kateřina Tučková, pro kterou jde o dramatický debut. Režie se ujala Anna Petrželková. Premiéra se chystá na pátek.
Autory fascinoval příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí.
Vítězslava Kaprálová žila všemu navzdory – jako by věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Zastavila ji až předčasná smrt, zemřela v pětadvaceti letech v roce 1940 v Montpellier ve Francii.
Kateřina Tučková, která se proslavila romány Vyhnání Gerty Schnirch nebo Žítkovské bohyně, řekla, že s osudy Kaprálové se mohou dnes „popasovávat ženy umělkyně“. Na jejím osudu lze prý ukázat řadu závažných problémů. Zmínila vztahy s Jiřím Muchou nebo Bohuslavem Martinů, boj se smrtelnou nemocí, druhou světovou válku nebo intenzivní tvorbu Vítězslavy Kaprálové. Podle Tučkové Kaprálová dokázala být nevěrná všemu, ale až do smrti byla věrná své tvorbě.
Kateřina Tučková hru napsala loni, což znamená její dramatický debut. „Pro mne to bylo neznámé pole, ale úplně jsem se do něho zamilovala, ještě se něco nového chystá,“ uvedla Tučková. Podle ní vzhledem k řadě vydaných prací na téma Vítězslavy Kaprálové ani nemělo smysl psát o ní povídku nebo román. Kromě inscenace byla hra vydaná i knižně díky nakladatelství Host.
Skladatelku Vítězslavu Kaprálovou v divadelní inscenaci představí Tereza Marečková, jejího kolegu Bohuslava Martinů Dušan Hřebíček a otce Václava Kaprála Vladimír Hauser.
Vítězslava Kaprálová se narodila 24. ledna 1915 v Brně, jejím otcem byl skladatel Václav Kaprál. V tvorbě uplatňovala moravskou melodiku, ale i postupy soudobé vážné hudby. Po brněnské Konzervatoři studovala skladbu u Vítězslava Nováka a dirigování u Václava Talicha.
Od roku 1937 žila Vítězslava Kaprálová převážně v Paříži, kde se stýkala s Bohuslavem Martinů. Poznala také spisovatele Jiřího Muchu, jenž se stal jejím manželem. Při útěku před postupující nacistickou armádou u Vítězslavy Kaprálové propukly příznaky tuberkulózy. Zemřela v Montpellier 16. června 1940. Brněnská rodačka se za pětadvacet let života stačila podle odborníků výrazně zapsat do dějin české hudby. Podařilo se jí složit přes padesát skladeb, dokonce měla vybrané i libreto na operu. Některé ze skladeb Vítězslavy Kaprálové, ale i Bohuslava Martinů v inscenaci zaznějí.
