Všechno kritikové nestihnou. A posluchači?

Zápisník Jindřicha Bálka (26)

V uplynulém týdnu bylo v Praze opět víc koncertů než hudebních kritiků, kteří by mohli být každý večer někde, a nejlépe na dvou místech. A koncertů bylo samozřejmě víc, než kolik místa jim jsou schopna vyhradit dnešní média. Považte.

V pondělí zahájilo sezonu Českého spolku pro komorní hudbu Bennewitzovo kvarteto. Má nového primária Jakuba Fišera, který o svém novém angažmá mluvil jako o nabídce snů.Byl to záskok za Kvarteto Pavla Haase, jehož první houslistka má čerstvé miminko, a tak na pár měsíců přerušují koncertování. Program s hostujícím violoncellistou Danjulo Ishizakou byl ovšem původně od Haasovců, protože koresponduje s jejich nejnovější deskou u Supraphonu. Na ní najdeme Schubertův Kvintet C dur pro dvě violoncella – a také slavný kvartet Smrt a dívka.

Ve stejný den ovšem koncertoval také Jan Fišer, starší bratr Jakuba Fišera, který je už deset let koncertním mistrem Pražské komorní filharmonie, jež svůj název nedávno marketingově poangličtila na PKF – Prague Philharmonie. A nejen Josef Špaček, ale i Jan Fišer je výraznou osobností a houslistou na svém místě.

V úterý mohli ti, kteří náhodou nebyli na okouzlující a stále slavnější sopranistce Patricii Petibon, sledovat pokračování 11. ročníku festivalového cyklu souboru Musica Florea. V Českém muzeu hudby uvedli operu Dioklecián Henryho Purcella a využívali k tomu architektonických zvláštností dvorany muzea i vizuálních světelných efektů Petra Nikla.

Ve středu měla abonentní koncert Česká filharmonie i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Česká filharmonie hrála s Jiřím Bělohlávkem mimořádně vděčný ruský program s Čajkovského Patetickou a Druhým koncertem Sergeje Rachmaninova. A FOK inauguroval nového stálého hostujícího dirigenta Muhai Tanga programem, na kterém se hrál Verdi a Wagner. A čínský dirigent novinářům prozradil, že se velmi úzce přátelil s Wagnerovou vnučkou Friedelinde Wagnerovou a Wagner jako skladatel mu podle jeho slov změnil život.Možná je škoda, že Muhai Tang u nás letos zahrál od Wagnera toliko jednu předehru, když mohl v Srbsku nastudovat Prsten Nibelungův. Ale stejně tak nevím, jestli jako pravidelný host FOKu orchestru opravdu něco přinese. Z Prahy je nadšený jako mnohý čínský a japonský turista, třeba z toho nadšení něco přejde i na pražské orchestrální hráče.

Ve čtvrtek se opakoval jak koncert FOKu, tak České filharmonie. A na Strunách podzimu hostoval Jordi Savall s projektem Orient-Okcident 1200-1700 v Pražské křižovatce. Přivezl si další tři skvělé hudebníky, a zejména bubeník kombinoval umění hudební s uměním doslova šamanským. Program ze středověké hudby právě těch kultur, které spolu tradičně vedou spíš války – muslimské, křesťanské, arménské, turecké – měl silný duchovní podtext a humanistický apel. Tak jako u Savalla skoro vždycky. Jen trochu méně znalé ucho v hudbě středověkého Středomoří těžko rozpozná skutečné vzájemné rozdíly. A výsledek působí jako brilantně provedená relaxační hudba s přidanou hodnotou Havlovy Pražské křižovatky.Jenom mě vždycky trochu štve, že v dnešní Evropě se právě projekt tohoto typu často považuje za ten pravý vrchol spirituality, zatímco když se hraje některá z velkých symfonií, skoro nikoho nenapadne, že i to je vizitka evropské duchovnosti. Takže kdo ve čtvrtek nebyl v přeplněné Pražské křižovatce, ale na dalších dvou koncertech, nemusel přijít zkrátka. Chyba ale je, že se na naší domácí evropskou klasiku neumíme moc dívat jako na způsob myšlení a jako na v širokém smyslu „duchovní tradici“. Někdy jsme na ni pyšní, ale tudy cesta k porozumění úplně nevede.

V pátek do třetice Česká filharmonie a možná ještě něco dalšího. Obdivoval bych každého návštěvníka koncertů, který z těchto akcí stihl alespoň polovinu – a já jsem to tento týden z více důvodů nebyl. Ale když už je málo kritiků pro tolik koncertů, rád bych věřil, že zvědavé publikum zůstává. A bylo by moc dobře, aby se v této pestrosti mohly všechny ty sezony nejen udržovat při životě, ale opravdu rozvíjet.

Autor je redaktorem Českého rozhlasu-Vltava
Foto Česká filharmonie, Struny podzimu, FOK, PKF-Prague Philharmonia – Morris Media

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na