„Chceme vyprávět příběh České filharmonie, jejích hráčů, dirigentů a posluchačů za uplynulých 130 let. A samozřejmě se nám do toho chtě nechtě promítají historické okolnosti, jimiž střední Evropa v tomto období prošla. Zároveň ale nejsme jen vážní, hudební prostředí a cestování s orchestrem po světě přináší také odlehčenější momenty, kterých máme v archivech plno,“ uvedl Jakub Kožíšek, spoluautor scénáře a vedoucí marketingu České filharmonie.
Výběr skladeb vychází z historie samotného orchestru. Tvůrci zvolili díla, která Česká filharmonie ve své historii hrála nejčastěji a která se stala součástí její identity doma i v zahraničí. Smetanova Vltava dosud v České filharmonii zazněla více než třináctsetkrát, Dvořákova Symfonie „Z Nového světa“ více než tisíckrát a předeher k Prodané nevěstě již zaznělo na šest set.
„Pokud jde o formát koncertu, jedná se o experiment. Takový projekt u nás v České republice, pokud vím, zatím nikdo nepodnikl. Doufám, že jsme všechny ingredience správně vybalancovali. Nejde však o doprovodnou hudbu k promítání filmu, jak si ji diváci mohou představit například u živého soundtracku k Pánu prstenů,“ dodává Prokop Jelínek, autor námětu a režisér.
Na přípravě koncertu s Českou filharmonií spolupracovalo Lunchmeat Studio. Program je postaven na pěti filmových projekcích, které rozšiřují hudební složku večera o historický a vizuální kontext. Připomenou generace posluchačů, jednotlivé hráče orchestru, jeho počátky na přelomu 19. a 20. století, zahraniční turné i osobnosti šéfdirigentů, kteří postupně formovali jeho podobu. Součástí projektu jsou také archivní materiály vztahující se k zásadním okamžikům evropských dějin, které zasáhly život orchestru i jeho členů. V některých chvílích obraz doplňuje hudbu, jindy naopak přebírá pozornost samostatně. Ve dvou částech projektu jsou film a hudba propojeny přímo v reálném čase: obraz je živě stříhán podle interpretace orchestru a reaguje na tempo, které v daný večer zvolí šéfdirigent Semjon Byčkov.
Česká filharmonie vznikla na konci 19. století z iniciativy hudebníků orchestru Národního divadla, kteří se rozhodli založit samostatné symfonické těleso zaměřené na pravidelnou koncertní činnost. První koncert se uskutečnil 4. ledna 1896 pod taktovkou Antonína Dvořáka a zazněly na něm výhradně skladby tohoto autora. Od počátku tak byla existence orchestru úzce spojena s českou hudební identitou i s dějinami země. Česká filharmonie stála u zrodu samostatného Československa, když 30. října 1918 vystoupila na koncertě na počest nové republiky pod taktovkou Václava Talicha, který později zásadním způsobem formoval její umělecký profil. V poválečných letech se orchestr stal symbolem vděčnosti i naděje – 21. června 1945 vedl tehdejší šéfdirigent Rafael Kubelík Koncert díkůvzdání na počest osvoboditelů Československa. K silným momentům historie orchestru patří také koncerty z ledna 1969, které se proměnily v tryznu za Jana Palacha, i postoje filharmoniků v listopadu 1989, kdy se členové orchestru připojili ke generální stávce. Po návratu Rafaela Kubelíka z emigrace zazněl 9. června 1990 v Rudolfinu Koncert vzájemného porozumění, věnovaný všem občanům tehdejšího Československa. Česká filharmonie se opakovaně podílela i na významných mezinárodních a společenských událostech, mimo jiné při zahájení konference Forum 2000 Václava Havla v roce 1997. Novodobou historii orchestru výrazně ovlivnil návrat Jiřího Bělohlávka do čela České filharmonie v roce 2012, který znamenal další výrazné období uměleckého růstu. Od roku 2018 pak v čele orchestru stojí šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov, pod jehož vedením Česká filharmonie dále rozvíjí svou uměleckou kvalitu i mezinárodní renomé. Nástupcem Semjona Byčkova bude od roku 2028 Jakub Hrůša.
