Výstava “Josef Svoboda – scénograf” připomene umělcovo dílo sto let po jeho narození

Ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Josef Svoboda – scénograf představuje Galerie Středočeského kraje (GASK) výstavu „Josef Svoboda – scénograf“, uspořádanou k nedožitým stým narozeninám jedné z nejvýraznějších postav světové divadelní scénografie. Multimediální expozice, pojatá jako symbolický živý divadelní prostor, připomene Svobodovu bohatou scénografickou tvorbu v rozmezí od 40. let 20. století do počátku 21. století.
Josef Svoboda, 90. léta (archiv JSS)

Prostřednictvím výstavy lze vstoupit do autorova tvůrčího a myšlenkového procesu a seznámit se s invencí, kterou Svoboda soustavně uplatňoval v oblasti světelného designu, kinetiky, projekce či využití laseru. Expozice připomíná i klíčová témata Svobodovy scénografické tvorby, jakými jsou práce se světlem, se zrcadly, fenomén schodiště či ve své době novátorské využití moderních technologií. Ve výstavě diváci dále naleznou velkoplošné 3D projekce, dynamický obraz a zvuk. Součástí expozice je i prostor kina s dobovými dokumenty a rozhovory, připomínajícími osobnost a dílo Josefa Svobody.

Výstava Josef Svoboda – scénograf Galerii Středočeského kraje (GASK), na jejímž vzniku se podíleli také členové rodiny – dcera Šárka Hejnová a vnuk Jakub Hejna – i blízcí přátelé, odborníci a spolupracovníci slavného scénografa, je svým významem a rozsahem jednou z nejdůležitějších přehlídek tvorby tohoto génia světové scénografie. Spoluzakladatel (a později i ředitel) legendární Laterny magiky se v GASK představuje nejen jako tvůrce téměř 700 činoherních, operních a baletních inscenací, ale též jako vizionář a inovátor v oblasti světelných technologií, který neúnavně propojoval svět vědy a umění a který stál u vzniku světelného designu a multimediálních projektů. V průběhu své profesní dráhy představil v této oblasti mnoho technologických inovací – jako vůbec první na světě například na divadelní scéně použil laser.

„Svoboda spojil světelnou, posléze filmovou projekci na plátno s hereckou akcí na scéně, ve svých pozdějších pracích zapojil aktuální snímání dění na ulici kamerou a včlenil ho do právě probíhajícího představení, používal složité obrazové koláže, vizualitu děje umocňoval přední i zadní projekcí na soustavu pohyblivých pláten zvanou polyekran a zrcadel z plexiskla a fólie,“ říká přední znalkyně Svobodova díla a autorka knihy Josef Svoboda – scénograf Helena Albertová.

W. A. Mozart: Don Giovanni – inscenace Václava Kašlíka, scéna Josef Svoboda (Národní divadlo / foto Hana Smejkalová)

V první části expozice se návštěvník setká s chronologicky řazeným výběrem reprezentativních inscenací, pokrývajícím celé Svobodovo tvůrčí období. Diváci uvidí originály většinou dosud nezveřejněných kreseb a studií z autorova bohatého archivu, makety scén a fotografie z realizovaných inscenací.

Druhá část výstavy navozuje atmosféru divadelního prostoru, vtahuje návštěvníka do Svobodova magického světa a poskytuje mu silný vizuální a emocionální zážitek.

V šesti výstavních celcích, nazvaných Scéna jako obraz, Řeč světla, Psychoplastický prostor, Rytmus hmoty, Wagnerovské inscenace a Theatrum Mundi, prezentují autoři výstavy Svobodovy klíčové scénografické přístupy, témata a novátorské počiny pomocí dobových audiovizuálních materiálů, velkoplošných projekcí a 3D animací. Každou sekci doplňuje tematicky orientovaný text a citace z poznámek Josefa Svobody.

Sergej Prokofjev: Romeo a Julie – scéna Josefa Svobody – ND Praha 18.6.1971 (foto Jaromír Svoboda/archív ND Praha)

„Použitím audiovizuálních médií, dynamického obrazu a zvuku přibližujeme dílo Josefa Svobody v monumentálních obrazových formátech s jejich prostorovým účinkem a současně akcentujeme význam technologií a jejich uplatnění ve Svobodových scénografiích,“ říká spolukurátor výstavy a vnuk Josefa Svobody Jakub Hejna.

K výtvarnému a architektonickému řešení expozice její autoři, Daniel Hanzlík a Pavel Mrkus, poznamenávají: „Výstavní prostor pojímáme jako jistou formu zkušenosti s divadelním prostorem. Jak celek výstavy, tak i jednotlivé sály proto mají formu imerzivních prostředí, která předávají nejen informace, ale i prožitek vznikající ze světelné, kinetické či interaktivní hry, což jsou složky nejen svobodovského divadla, ale reprezentují zároveň technologický vývoj v současných scénografických realizacích, které ze Svobodova odkazu čerpají.“

JOSEF SVOBODA / SCÉNOGRAF
11. října 2020 – 31. ledna 2021
Galerie Středočeského kraje (GASK)
Barborská 51–53, Kutná Hora
úterý – neděle, 10:00 – 18:00 hodin

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments