Výstava na zámku v Náměšti nad Oslavou připomíná hudební historii i Salieriho odkaz

Soubor knih, dokumentů, tisků skladeb, které se hrály v Náměšti nad Oslavou, i některých hudebních nástrojů se do Moravského zemského muzea postupně dostával od roku 1927. Akvizice byla dokončená v roce 1950, pět let po tom, co zámek musela opustit šlechtická rodina Haugwitzů.

Takzvaná náměšťská subkultura byla dílem hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze (1770–1842). Na náměšťském zámku zřídil divadlo a pořádal koncerty pro šlechtu i pro veřejnost. I služebnictvo si vybíral podle jeho hudebního nadání a dál ho nechával školit. Byl také hudebním sběratelem, shromáždil třeba sérii oper George Friedricha Händla a kompletoval i dílo Antonia Salieriho, se kterým se přátelil. “Ve sbírce jsou vzácné prvotisky skladeb, libreta, tisky a Haugwitzovy překlady, protože byl i lingvista, ovládal nejméně pět jazyků,” řekla kurátorka Simona Šindlářová.

Ve sbírce nechybí ani requiem, které si Salieri napsal v roce 1804 původně pro sebe. “Osud mu nadělil dalších 20 let života, ve kterých se ještě víc spřátelil s Heinrichem Wilhelmem Haugwitzem. A byli si tak blízcí, že se mu rozhodl to requiem dát. Napsal k tomu i krásný dopis, ve kterém bilancuje svůj život. Proto je to asi jeden z nejvýznamnějších dopisů, ne-li vůbec, Salieriho korespondence. Je to taková duchovní závěť,” vysvětlila Šindlářová. Dopis je z roku 1821. Podle přání Salieriho byl ale do Náměště doručený až v červnu 1825, asi měsíc po jeho smrti.

Salieri byl podle Šindlářové hodně přemýšlivý a zbožný člověk, jehož pověst poškodily fámy, že snad zapříčili smrt skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Fámu podpořil a do širokého povědomí dostal film Miloše Formana Amadeus.

Zatímco náměšťská výstava bude víc zaměřená na hraběte Haugwitze a jeho hudební sbírku, výstava v Brně blíž představí samotného Saliriho. Obě výstavy budou přístupné do 12. října 2025. Vzhledem k tomu, že budou vystavené tisky citlivé na světlo, je doba jejich vystavení omezená. Kurátoři budou muset po dobu výstavy originální kusy ve vitrínách střídat. Návštěvníci, kteří přijdou opakovaně, tak na druhou stranu budou moci vidět víc skutečných artefaktů, kromě nich budou součástí výstav i věrné kopie.