Výstava Viktor Ullmann, Svědek a oběť apokalypsy, která bude otevřena od 9. dubna do 31. května v Clam-Gallasově paláci v Praze, je ukázkou propojení politiky a kultury. Námětem česko-rakouského projektu jsou osudové etapy života hudebního skladatele, účastníka bojů první světové války a vězně koncentračního tábora Terezín. Zástupce médií o tom ve středu informovala kurátorka výstavy Magdalena Živná. 
Expozici tvoří obrazově-textové panely s reprodukcemi dosud neznámých dobových archivních materiálů, ale i řada těchto archiválií v originále. Výstavu doplňují zápůjčky s tématem první světové války z fondů Vojenského historického ústavu v Praze. Tématem jsou dvě významné etapy Ullmannova života, které úzce souvisí i s jeho dílem. Výstava ho představuje jako aktivního účastníka bojů první světové války, dělostřeleckého pozorovatele rakouské armády nasazeného na italské frontě v takzvané dvanácté bitvě v údolí řeky Soči na podzim 1917 na území dnešního Slovinska. Druhá část expozice je věnována jeho osudu vězně koncentračního tábora Terezín, z něhož byl v říjnu 1944 transportován a poté zavražděn v Osvětimi.
V rámci doprovodného programu se v Mramorovém sále Clam-Gallasova paláce uskuteční 14. až 16. dubna Festival Ullmann. Jeho součástí bude projekce hudebního dokumentu o prvním uvedení opery Císař Atlantidy v místě jejího vzniku v Terezíně, divadelní představení melodramu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka a nová inscenace Císaře Atlantidy v loutkové verzi. „S živými herci jsme toto téma zpracoval již několikrát. A s loutkami lze dělat to, co s lidmi dělat nelze,“ podotkl autor výstavy, rakouský divadelní režisér Herbert Gantschacher.
Ullmann patří mezi významné skladatele první poloviny dvacáté století. V Česku vzbudila pozornost jeho další opera Pád Antikrista, která v provedení Moravského divadla Olomouc na letošním Festivalu Opera získala Cenu ředitelky festivalu.
Režisér Gantschacher se Ullmannovým dílem i jeho osobou zabývá již od roku 1987. Jeho inscenace Císaře Atlantidy, kterou vytvořil se svým domovským souborem Arbos Společnost pro hudbu a divadlo z Klagenfurtu a kterou v roce 1993 pohostinsky uvedl v Praze, byla prvním provedením této opery na české půdě. V anketě českých divadelních kritiků získalo protiválečné dílo ocenění jako nejlepší operní inscenace sezóny. Gantschacher a jeho soubor dílo o dva roky později uvedli přímo v místě jeho vzniku, v někdejším židovském ghettu Terezín.
Foto archiv
