Závěr letošní sezóny u Pražských symfoniků

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK už má do konce sezóny v plánu pouze tři koncerty. Ve čtvrtek 6. května opakuje koncert, ze kterého Vám přináším zprávu (tedy ho můžete ještě stihnout – pokud ovšem nemáte lístky na premiéru Idomenea), a potom až 23. a 24. června zahraje Verdiho Messa da Requiem pod taktovkou šéfdirigenta Jiřího Kouta se sólisty dosti zvučných jmen: Luba Organosova, Elena Zhidkova, Roberto Saccà a Maurizio Muraro. Spoluúčinkovat bude Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lukáš Vasilek.


Koncert 5. května zahájila předehra Coriolan, op. 62, Ludwiga van Beethovena, původně určená k truchlohře Heinricha Collina. Nestárnoucí Martin Turnovský akcentoval ve skladbě střet majestátného tématu Coriolana a druhého tématu lyrického, jeho představu orchestr beze zbytku vyplnil. Ztišený závěr jsem si bohužel vychutnat nemohl, neb jsem opět seděl v zadní části sálu a z předsálí se ozýval hlasitý hovor opozdilců a zvuk skla připravovaného na přestávku (vím, že se pořadatelé budou smát, ale je to tak).

Následující skladbou byl Klavírní koncert d moll, op. 7, Vítězslavy Kaprálové. Svou první orchestrální kompozicí skladatelka prokázala, že umění instrumentace ve svých dvaceti letech zvládla velmi dobře, v první větě mne zaujala kombinace zvuků klavíru, smyčců a bicích nástrojů (tympány, činely, triangl), ve druhé větě počáteční fugato. Třetí věta je až rozmarně veselá, často se v ní střídají tempa a ústí v mohutné finále. O přestávce jsem mezi návštěvníky zaslechl několik nadšených ohlasů. Vynikajícím interpretem poměrně náročného klavírního partu byl Tomáš Víšek, jenž se provádění moderní hudby věnuje systematicky.

Program zakončila Brucknerova Symfonie č. 7 E dur. Stálí čtenáři asi vědí, že Bruckner nepatří mezi mé oblíbence, avšak zejména v poslední době jsem několik jeho symfonií strávil s potěšením. Bohužel, nikoliv tuto. Jednotlivé nástroje zde mají mnoho samostatných vstupů, každá chybička je asi slyšet – já neslyšel téměř žádnou. Je zde několik vypjatých míst, i ty jsem tušil. Přesto se pro mne téměř hodinová skladba neuvěřitelně vlekla. Snad to bylo mým rozpoložením (ano, i to recenzent riskuje, snad to mohu zde přiznat). Několik návštěvníků opustilo koncert ještě v průběhu symfonie, pár posluchačů okolo se na kratší či delší čas ocitlo v náruči Morfeově (roz. usnuli).

PS pořadatelům: Vedení FOK se rozhodlo vtipně bojovat proti zapnutým mobilním telefonům. Dvě mladé paní z pořadatelské služby těsně před začátkem koncertu nastoupily k pódiu s velkými cedulemi, na kterých byl namalovaný přeškrtnutý mobil, a dvakrát prošly sálem. Jak to nejjednodušší bývá i nejúčinnější – mobil nezazvonil ani jednou!

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK
Tomáš Víšek – klavír
Martin Turnovský – dirigent
Smetanova síň Obecního domu 5. května 2010

program:
Ludwig van Beethoven: Coriolan, op. 62 (symfonická ouvertura)
Vítězslava Kaprálová: Koncert pro klavír a orchestr d moll, op. 7
Anton Bruckner: Symfonie č. 7 E dur

www.fok.cz

 

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na