Leif Segerstam se narodil 2. března 1944 ve finském Vaase. Po absolvování studia na Sibeliově akademii v Helsinkách se rozhodl pokračovat ve vzdělání na prestižní Juilliard School v New Yorku, kde zdokonalil své schopnosti v dirigování a hudební teorii. Jeho kariéra začala jako asistent dirigenta ve Finské národní opeře, odkud se postupně dostal na výsluní hudebního světa.
Během své kariéry zastával mnohé významné pozice, včetně hlavního dirigenta Finské národní opery, Stockholmské královské opery a Královského dánského orchestru. Jeho energické a nekonvenční dirigování okouzlilo hudebníky a posluchače po celém světě. Mezi jeho nejznámější dirigentské výkony patří spolupráce s renomovanými orchestry, jako je Londýnský symfonický orchestr a Philharmonia Orchestra, kde jeho výkony často odrážely jeho osobitý a expresivní styl. Segerstam byl známý svým velmi osobitým a někdy až chaotickým stylem dirigování. Byl často viděn jako dirigent, který při vystoupeních neúnavně improvizoval, a dokonce měnil dynamiku a temporytmus přímo během koncertu. Segerstam rád prolomoval tradiční hranice orchestrální hudby. Často používal takzvané „free-pulsative“ techniky, což znamenalo, že hudebníci nemuseli hrát v přísně rytmickém rámci a měli větší svobodu interpretace, což mohlo vést k nejednotným výsledkům. Pro tradičněji smýšlející hudebníky a publikum to mohlo být neobvyklé až znepokojivé. Tato neobvyklá volnost přinášela unikátní a někdy nečekané výsledky, což některé muzikanty a kritiky nadchlo, zatímco jiní považovali jeho metody za příliš nevyzpytatelné a obtížně sledovatelné.
Zatímco Segerstam byl obdivován pro svou kreativitu a schopnost vnášet novou energii do klasických děl, jeho nekonvenční metody a neustálé experimenty někdy vedly k tomu, že byl označován jako kontroverzní postava v hudebním světě.
Segerstam byl rovněž neúnavným skladatelem. Jeho skladatelské metody byly považovány za velmi netradiční. Napsal přes 370 symfonií, ale mnoho z nich bylo složeno s extrémní rychlostí a ne vždy podle klasických forem. Jeho symfonie, přestože mnohé z nich zůstaly neprovedeny, se vyznačují experimentálními strukturami a inovativními zvukovými texturami. Některé jeho skladby jsou označovány jako volně strukturované a plné improvizačních prvků. To přispělo k tomu, že některá jeho díla byla považována za obtížná k provedení a příliš experimentální. Jeho hudba často čerpala inspiraci z finské přírody a lidové kultury, což mu umožnilo vytvářet díla, která byla jak emotivní, tak technicky náročná.
Segerstam byl také uznávaným interpretem klasických děl, přičemž jeho podání Brahmse a Sibelia byla obzvlášť vysoce ceněna. Jeho interpretace Sibeliových symfonií se vyznačovaly bohatou barevností a hloubkou, která překračovala obvyklé výklady.
Leif Segerstam byl dvakrát ženatý, jeho manželství však skončilo rozvodem. Byl neustále oddaný hudbě a byl považován za muže s vášní pro život i umění. Jeho výrok, že pochází z rodu šamanů, odrážel jeho mystický přístup k hudbě a životu.
Jeho odkaz zůstává hluboce zakotven ve finské a světové hudbě. Segerstamovy experimenty s formou a zvukem přispěly k obohacení moderní hudební scény a inspirovaly generace skladatelů a hudebníků. Jeho smrt je velkou ztrátou pro umělecký svět, ale jeho hudba a vliv na klasickou hudbu budou žít dál.
