Zemřel dlouholetý dirigent Národního divadla v Praze Josef Kuchinka

Národní divadlo v Praze dnes na svých internetových stránkách oznámilo, že v pondělí zemřel někdejší dlouholetý dirigent Opery Josef Kuchinka. Bylo mu devětaosmdesát let.Josef Kuchinka (21. října 1925 – 12. ledna 2015) se narodil v Praze. Jeho otec Josef byl členem orchestru Národního divadla. V roce 1946 ukončil studia na Pražské konzervatoři (dirigování u Zdeňka Chalabaly a varhanní oddělení). V letech 1945–1949 byl angažován jako sbormistr opery Státního divadla Ostrava, 1949–1951 byl dirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého a v letech 1951–1960 se stal dirigentem opery Státního divadla Ostrava. Současně pohostinsky dirigoval v Národním divadle, kde pak byl od 25. července 1960 až do 31. července 1991, tedy více než tři desetiletí angažován.

Josef Kuchinka patřil k dlouholetým oporám Národního divadla, kde dirigoval stovky repríz běžného repertoáru (Prodaná nevěsta, Libuše, Rusalka, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Krútňava, Hippodamie) a nastudoval dlouhou řadu nových inscenací, mimo jiné Dvořákova Jakobína, Blodkovu V studni, Leoncavallovy Komedianty, Pucciniho Madamu Butterfly, Myslivečkova Tamerlána, Rossiniho Lazebníka sevillského, Čajkovského Pikovou dámu, Martinů Mirandolinu, Doubravovu Baladu o lásce, Fischerova Copernika, Šebalinovo Zkrocení zlé ženy, Brittenova Petera Grimese. Nastudoval a dirigoval také mnoho baletů, například Riedelbauchova Macbetha, Čajkovského Labutí jezero, Chopinovy Sylfidy, Bartókova Podivuhodného mandarína či Nedbalův balet Z pohádky do pohádky. Josef Kuchinka též spolupracoval s Československým rozhlasem a s Československou televizí. V letech 1972–1974 vykonával souběžně funkci šéfa opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Uplatnil se nejen při mnoha zahraničních zájezdech Opery i Baletu Národního divadla, ale často řídil i zahraniční orchestrální soubory (Bregenz 1971, Barcelona 1972, Atény a Moskva 1975, Aschaffenburg a Luzern 1978 aj.). Zvlášť vysokého ocenění se mu dostalo v Itálii za nastudování Myslivečkova Tamerlána.

Foto archiv ND