Zemřel Gerd Albrecht

V neděli zemřel v Berlíně ve věku osmasedmdesáti let po těžké nemoci německý dirigent Gerd Albrecht, který byl v letech 1993 až 1996 prvním cizincem v čele České filharmonie. Za rodinu o tom informovala jeho přítelkyně Petra Froeseová.Gerd Albrecht v minulosti vedl orchestry a operní domy v Německu, hostoval ve Vídni, Nizozemsku, Londýně či San Francisku. Od mládí se orientoval na dirigování, které studoval v Hamburku. Již v roce 1961 se stal šéfdirigentem v Mohuči. Albrecht dále šéfoval Německé opeře v Berlíně a řídil většinu předních světových orchestrů. Mimo jiné proslul jako interpret méně uváděné české hudby i pozapomenuté tvorby židovských skladatelů z českých zemí.

Působení Gerda Albrechta v čele České filharmonie provázely problémy v komunikaci s orchestrem a dirigent odcházel z Prahy za mimořádné pozornosti médií a s pověstí kontroverzní osoby. Jeho činnost v čele orchestru hudebníky v devadesátých letech rozdělila na dva tábory. S Českou filharmonií se nerozešel v dobrém, když v roce 1996 končil, tvrdil, že musel Prahu jako Němec opustit z politických důvodů. V německém tisku se tehdy podle něj psalo, že český orchestr „vyhnal“ německého dirigenta. Výbor Odborového klubu České filharmonie tehdy ve stanovisku zaslaném sdělovacím prostředkům uvedl, že Gerd Albrecht jako nejvyšší umělecký zástupce České filharmonie svými výroky již dlouhou dobu poškozuje její dobrou pověst. Výbor tehdy zastupoval údajně kolem 50 ze 117 filharmoniků.Bezprostředním impulzem jeho rezignace nicméně bylo, že jej tehdejší ministr kultury Pavel Tigrid zbavil uměleckých pravomocí. „Šéf bez kompetencí není šéfem,“ řekl Albrecht, když v Německu ohlásil rezignaci. Od České filharmonie odcházel za velké pozornosti médií a s pověstí kontroverzní osoby, které se s ním ale táhla již z doby před jeho nástupem k českému orchestru.

Albrechtovi kritici mu v polovině devadesátých let vyčítali, že své umělecké a lidské nedostatky přenáší do politické roviny. „Chtěl jsem dělat tu nejlepší práci s Českou filharmonií a snažil jsem se ignorovat ty, kdo byli proti mně,“ zhodnotil dirigent svůj pohled na tři roky ve funkci. Kritika Albrechtovi měla za zlé, že jeho výsledky neodpovídaly kvalitám orchestru, neprospělo mu ani odmítnutí nabídky na koncert u příležitosti navázání diplomatických styků Vatikánu s Izraelem na jaře 1994. Přel se s vedením filharmonie, do slovní přestřelky se dostal také s Václavem Havlem, když prezident řekl, že se Česká filharmonie pod Albrechtovým vedením ocitla „ve stavu krize a rozvratu“. Jádrem dirigentova sporu s exprezidentem Václavem Havlem bylo v roce 1997 připravované provedení Verdiho Requiem v terezínském ghettu. Albrecht v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjádřil v souvislosti s přípravou koncertu zklamání nad postojem Václava Havla, který podle něho na žádost o záštitu nad projektem vůbec neodpověděl. Podle mluvčího prezidenta Havla Ladislava Špačka pro svůj projekt Havlovu záštitu získal v nejkratším možném termínu.

Konec působení Gerda Albrechta v čele České filharmonie přišel poté, co ministr Tigrid i formálně posílil roli ředitele filharmonie.

Úplně standardní přitom nebyl ani Albrechtův nástup do čela České filharmonie, v tajných volbách si jej vybrali hráči při japonském turné v říjnu 1991. Ovšem zhruba rok předtím se šéfdirigentem stal Jiří Bělohlávek, nejbližší spolupracovník dlouholetého šéfa Václava Neumanna, který se na protest místa v čele orchestru vzdal. S filharmonií ale Bělohlávek i nadále spolupracoval a v září 2012 se do funkce šéfdirigenta vrátil. Zato Albrechtovi trval návrat k orchestru řadu let.K České filharmonii se Albrecht pohostinsky vrátil v únoru 2004 a příležitost opakovaně dostal i později, v roce 2009 dirigoval také Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Českou hudbu ale Albrecht propagoval ve světě i v mezičase, ovšem v čele jiných souborů. V roce 2008 například nahrávka opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka v nastudování sboru a orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem pod vedením Albrechta získala prestižní cenu na mezinárodním veletrhu MIDEM v Cannes.

Albrecht si vysoce cenil i další české skladatele, mezi velikány řadil vedle Smetany, Dvořáka či Janáčka také Bohuslava Martinů, Zdeňka Fibicha nebo Josefa Bohuslava Foerstera. „Tím zůstanu nadšen. Těžko hledat něco podobného,“ řekl v jednom rozhovoru. Věnoval se ale i méně známým komponistům, během doby, kterou strávil jako šéfdirigent České filharmonie, nahrál s orchestrem i díla pražských židovských skladatelů, kteří zahynuli v německých koncentračních táborech.Gerd Albrecht se narodil 19. července 1935, studoval v Hamburku a Kielu a jako začínající dirigent vyhrál prestižní mezinárodní soutěže v Besançonu (1957) a v Hilversumu (1958). Již v roce 1961 se stal šéfdirigentem v Mohuči, později vedl orchestr v Lübecku, šéfoval také Německé opeře v Berlíně a řídil většinu předních světových orchestrů. V Praze poprvé hostoval v prosinci 1983 a při následujících příležitostech si získal oblibu orchestru oblibu a pověst příznivce české hudby.

Jedním z důvodu, proč si jej hudebníci kontroverzním způsobem vybrali (sám Albrecht řekl, že volbu orchestr „sám zorganizoval, aniž byla legální“), byla i naděje, že orchestr díky Albrechtovým kontaktům rozšíří svou působnost a získá lukrativní nahrávací příležitosti. Ani jedno se ale v předpokládané míře nestalo. Kontroverzní působení u České filharmonie bylo ale v Albrechtově kariéře jen epizodou, po které vedl například japonské symfoniky Jomiuri Nippon nebo Dánský národní symfonický orchestr.

Foto Marcus Schlaf, Pražské jaro, archiv 

Mohlo by vás zajímat


2
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
2 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
2 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Milan V.

Ať už byl Gerd Albrecht jakýkoli člověk a dirigent a ať už bylo jeho působení u České filharmonie jakkoli problematické, má velkou zásluhu na nahrávání a uvádění řady málo známých děl a skladatelů včetně těch českých.

jiri

Chybou hlasování filharmoniků bylo, že odmítli Jiřího Bělohlávka v jeho nejlepším věku. Ano, byl ustanoven, ale ve věku, kdy třeba jeho velký předchůdce Václav Neumann byl již za svým zenitem, nerad zkoušel, žil ze jména a z podstaty. Filharmonici očekávali tehdy víc lukrativních příležitostí, jak se píše v závěru článku. Z druhé strany buďme spravedliví, Gerd Albrecht měl výrazný vztah k české hudbě, jako málokdo jiný ve světě. Copak Dvořák, pro toho se nadchne každý, ale on dělal i Fibicha, Foerstera, soudobou muziku. V Německu ale propagoval Smetanovu Vltavu tak “sugestivně”, že německému publiku líčil Polku tak, že “Češi se… Číst vice »