Ve středu 10. září zemřel v Praze ve věku osmaosmdesáti let hudební skladatel a klavírista Oldřich František Korte. Oznámila to jeho rodina. Korte se uplatnil i jako hudební kritik, scenárista či autor televizních seriálů. Významná byla rovněž jeho přednášková popularizační činnost.
Oldřich Korte (26. dubna 1926 Šaľa – 10. září 2014 Praha) po započatých studiích na Státní konzervatoři v Praze, přerušených v posledním roce války vězněním v Německu, vystupoval jako klavírista. Interpretoval především své vlastní skladby na domácích i zahraničních pódiích. Jako člen Laterny magiky působil od jejího založení v roce 1958, nejprve jako sólista, kdy v šedesátých letech absolvoval přes tři tisíce vystoupení na čtyřech kontinentech.
V sedmdesátých a osmdesátých letech byl dramaturgem této scény a v letech 1972-1974 uměleckým vedoucím souboru Chorea Bohemica.
V oblasti publicistiky se Oldřich Korte uplatňoval od roku 1945, a to jako hudební kritik, scenárista či autor televizních seriálů. Psal pro rozhlas, vydavatelství Supraphon, do místních i zahraničních odborných časopisů a vydal knížku reportážních esejí o hudebních osobnostech dvacátého století Chodící legendy. Kromě Laterny magiky komponoval pro další divadelní scény – Národní divadlo v Praze, Münchner Kammerspiele a Folkteatern Göteborg.
Jeho skladatelské dílo není sice počtem rozsáhlé, ale každá nová skladba znamenala podle kritiků pozoruhodný umělecký čin. Jeho orchestrální Symfoniettu uvedla v premiéře roku 1949 Česká filharmonie. Její gramofonová nahrávka dostala ocenění o sedmnáct let později – pařížskou Revue des Disques.
Sám znamenitý pianista dokázal se Oldřich Korte nejpřesvědčivěji vyjádřit v Klavírní sonátě, kterou uvedl na koncertní pódium a do řady evropských i mimoevropských rozhlasových studií. Byla vyznamenána v roce 1956 na Busoniho skladatelské soutěži v Bolzanu a stala se pak jednou z nejčastěji hraných skladeb české poválečné tvorby v mezinárodním měřítku.
Foto archiv
