Zemřela emeritní sólistka Baletu Národního divadla Miroslava Pešíková

Dnes, v neděli 11. ledna 2026, zemřela ve věku 79 let Miroslava Pešíková, emeritní sólistka Baletu Národního divadla, zasloužilá umělkyně, národní umělkyně a držitelka Ceny Thálie.

redakce
2 minut čtení
Miroslava Pešíková (zdroj Národní divadlo)

Miroslava Pešíková se narodila 11. srpna 1946 v Praze. Základy tanečního vzdělání získala v soukromé škole M. Aubrechtové, odkud pokračovala na taneční oddělení Konzervatoře Praha. Mezi jejími pedagogy byla například Růžena Mazalová. V roce 1966, bezprostředně po absolutoriu, získala angažmá v baletním sboru Národního divadla. Od roku 1971 zde působila jako sólistka. Národnímu divadlu zasvětila celý svůj život, setrvala v něm až do roku 1997.

Významnou součástí jejího profesního růstu byly zahraniční stáže. V roce 1973 to byla dvouměsíční stáž v moskevském Velkém divadle u Mariny Timofeyevny Semjonovové a v Moskevském akademickém hudebním divadle Konstantina Sergejeviče Stanislavského a Vasilije Ivanoviče Němiroviče-Dančenka. O tři roky později absolvovala další stáž ve Velkém divadle, tentokrát měsíční. Své vzdělání završila magisterským studiem taneční pedagogiky na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze, které dokončila v roce 1991. Na jejím uměleckém formování se podílely i další výrazné osobnosti, například B. Jakovlevič Bregvadze, J. Banegas, S. M. Messerer, N. M. Dudinskaya, J. Grigorovič, L. Seregi, P. Lacotte nebo J. Kylián.

E. M. Deldevez: Paquita, Národní divadlo, 1974 – Miroslava Pešíková (foto Jaromír Svoboda)

Ztvárnila široké spektrum rolí, od klasického repertoáru přes lyricko-dramatické postavy, často byla obsazována i do kontrastních a záporných rolí. Národní divadlo pod jejím jménem eviduje 47 baletních titulů. Tančila kupříkladu Svanildu v Coppélii, Mášenku v Louskáčkovi, Odettu/Odilii v Labutím jezeře, titulní roli v Giselle, Kitri v Donu Quijotovi, titulní roli v Signorině Gioventù, Julii v Romeovi a Julii, Evu ve Stvoření světa, Aeginu ve Spartakovi, Lisettu v Marné opatrnosti, Runu v Radúzovi a Mahuleně, Zaremu v Bachčisarajské fontáně, Paní Měděné hory v Kamenném kvítku, Lady Macbeth v Macbethovi a Carevnu v Ptáku Ohnivákovi.

Po ukončení angažmá v Národním divadle se plně věnovala pedagogice. Působila na Soukromé taneční konzervatoři v Praze a v letech 1998–2001 zastávala pozici baletní mistryně v plzeňském Divadle J. K. Tyla. Získala mnoho ocenění, například tituly zasloužilá umělkyně a národní umělkyně, v roce 2023 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru balet, tanec a pohybové divadlo.

Sdílet článek
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře