Zero etc. je rodinné představení v nejlepším smyslu slova

Cécile Da Costa tematizuje inscenaci do otázek, na které jsme si na současných scénách už dost zvykli a spíš nás překvapí, když se ekologie či amorfní hrozba katastrofy do díla nepromítá. Nebo alespoň do jeho anotace. Da Costa využívá notoricky známé situace, kdy jsou rodiče nuceni reagovat na neustálé dotazy svých čím dál chytřejších ratolestí, a rozehrává na jevišti banální komiku, která ale nepostrádá kouzlo. Představení rámcově funguje, místy mu na chvilku spadne řemen, ale to z části i proto, že diváka namlsá hned na začátku. Jenom ta nejistá budoucnost, zmírání planety a selhávající paradigmata se ne a ne protlačit ke slovu. Nabízí se proto otázka, zda je dnes opravdu nutné každý kus halit do kontextu zásadních celospolečenských otázek.

Představení je postaveno na kombinaci fyzického divadla a mluveného slova, přičemž obsah replik je pro sledování dění zásadní. Ze vzdálenější řady ale musí divák hodně natahovat uši, aby rozuměl a je škoda, že performeři buď nedeklamují svědomitěji, nebo jednoduše nepoužijí porty. Publikum by si tak na plno užilo všechny situace a nemuselo domýšlet, co bylo řečeno. Jinak jsou ale výkony všech, včetně Thelmy, dobré. Umělci zvládají komiku s grácií, aniž by propadli k příliš lacinému pitvoření.

Inscenace je ve jménu zamýšlené orientace na nejistou budoucnost lidstva prezentována ve futuristickém stylu. Prostá scéna, světlé barvy, jednoduché kostýmy, které neexhibují, ale přesně plní svou úlohu. Hudební doprovod Ondřeje Holby, který je na scéně přítomen a tvoří zvuk naživo, funguje znamenitě, je natolik vnořen do celého dění, že je až nemožné vybavit si ho samostatně. Konečně je také jednou možné takovou formu doprovodu nazvat hudbou. 

Zero etc. je rozhodně více „etc.“ než „zero“, a to co do kvality i obsahu. Představení není dle všeho primárně určeno dětskému divákovi, ale je pro něj nejen velmi srozumitelné a přístupné, nýbrž dokonce zábavné. Nová inscenace Cécile Da Costa by se tak mohla stát celkem výjimečným počinem na scéně současného tance a být pro školou povinné publikum otevřenou bránou k performance art.

Ve výsledném dojmu reálná absence hluboce intelektuální roviny nechybí. Zejména pro ty, kteří už nějaké zkušenosti s dětmi a jejich neutuchající zvědavostí, která se nepředvídatelně střídá s koncentrovanou nudou, mají, může být večer strávený návštěvou tohoto kusu oddechem, který se ale nevypaří z hlavy s prvním reklamním jinglem.

Psáno z premiéry 26. února, divadlo Ponec

Zero etc.
Tvůrce, performerka, choreografka: Cécile Da Costa
Performer, choreograf: Lukáš Karásek
Performerka: Thelma Anouk Da Costa
Dramaturgie: Ondřej Holba
Hudba & zvukový design: Martin Janíček
Scénografie: Dragan Stojčevski
Světelný design: Jiří Šmirk
Kostýmy: Dorota Krátká
Projekce: Dominik Žižka
Premiéra: 26. 2. 2022, divadlo Ponec