Život nenaplněných příslibů. 75 let od úmrtí Jaroslava Ježka

Jeho písničky si ve třicátých letech minulého století zpívala celá Praha a zpívají se dodnes. Jaroslav Ježek, který zemřel 1. ledna 1942 ve věku pětatřiceti let v New Yorku, skládal hudbu zejména pro Osvobozené divadlo, jeho doménou byly jazzové, bluesové i pochodové songy, ale také moderní orchestrální a koncertní skladby. Ač Ježek prakticky neviděl a trpěl nedoslýchavostí, stihl se za svůj nedlouhý život stát hudebním velikánem.

Jaroslav Ježek (zdroj archiv ČRo)

Tvorba skladatele, který zpřístupnil jazz široké obci posluchačů, je spjata především s Osvobozeným divadlem a se jmény jeho nejbližších spolupracovníků a přátel – Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Nerozlučná trojka od roku 1928 měnila historii divadla a populární hudby. Jejich oficiálním společným “Opusem č. 1” se stal o rok později Three Policemen Step, podle kterého si přezdívali Tři strážníci.

Ježek se v té době stal hudebním šéfem divadla – tedy zároveň skladatelem, aranžérem, kapelníkem a ještě hrál na piano. To už měl za sebou studia klavíru a kompozice na pražské konzervatoři, pokračování na mistrovské škole u Josefa Suka i půlroční stáž v Paříži, kde se seznámil s evropskou hudební modernou.

Ježkův obrovský talent musel od malička projít těžkými zkouškami. Ve třech letech oslepl na pravé oko, levé měl také napadené šedým zákalem. Následkem spály navíc Ježek trpěl i nedoslýchavostí. Od roku 1914 strávil šest let v Hradčanském ústavu pro výchovu a léčení slepých a na oči chorých dětí. Zde se naučil hudebním základům, pro svůj milovaný jazz se ale zřejmě už narodil.

Před nastupujícím nacismem byl stejně jako Voskovec s Werichem nucen emigrovat. V Americe se však necítil dobře, pomáhala mu jen hudba. Jeho zdravotní stav se ale nemilosrdně zhoršoval, zejména kvůli chronickému onemocnění ledvin. Svou dobrou duši, českou exulantku Františku – Frances Bečákovou, si vzal takřka na smrtelné posteli 29. prosince 1941. O tři dny později v New Yorku zemřel. Urnu s Ježkovým popelem přivezla po válce jeho žena do Prahy a 5. ledna 1947 ji uložili na Olšany.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na