Znamenitá archivní rozhlasová nahrávka Evžena Oněgina z roku 1949

  1. 1
  2. 2

V neobyčejně cenné řadě reedicí archivních rozhlasových nahrávek kompletních oper, které vydává Společnost Beno Blachuta ve spolupráci s Radioservisem, vyšel také velmi zajímavý snímek opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin. Zdá se mi, že poněkud unikl, škoda, pozornosti médií. Byl pořízený Československým rozhlasem v Praze v roce 1949 dirigentem Františkem Dykem, Pražským rozhlasovým orchestrem a Pěveckým sborem tehdejšího Československého rozhlasu v Praze. Nahrávka byla realizována v českém překladu a vydána na CD v digitalizované formě roku 2010, do obchodů distribuována v průběhu roku 2011. Zpěv v originálu se tehdy nepěstoval nejen  u nás, ale ani obecněji v Evropě. Takže i v Německu se třeba italská operní díla zpívala v němčině zcela běžně. Samozřejmě, je-li předlohou text Alexandra Puškina, básníka světového věhlasu, jenž dal ruské duši výraz jako nikdo před ním, je jakýkoliv překlad složitější. V Praze žila tehdy vynikající prof. dr Jelena Holečková – Dolanská. Tato vzdělaná dáma, profesorka literatury vokálního umění na HAMU v Praze, byla znamenitou překladatelkou z ruštiny i francouzštiny. Velmi podstatné u daného digitalizovaného CD je, že prof. Holečková dokázala vykouzlit báječně poetický překlad díla. S jazykovým citem mimořádným!  Její překlad veršů Oněgina, které si podle Puškina upravil pro potřeby libreta sám Čajkovskij, je znamenitý. Dnes už ho, škoda, ani neznáme, pro stálý zpěv v originálech…

Pěvecké obsazení v roce 1949 bylo vpravdě dobově hvězdné! Titulní roli zde zpívá tehdy nejvýraznější český barytonista Václav Bednář. Pěvec, mnohými označovaný dokonce za nejnádhernější hlas celé české operní historie vůbec! Do Národního divadla v Praze nastoupil z Brna v roce 1945, jako již čtyřicetiletý, leč již v Čechách známý barytonista (z působení v Ostravě a Brně).  A okamžitě byl obsazován dirigenty i vyhledáván gramofonovými firmami pro svůj výjimečný pěvecký talent. Naprosto se tomu nedivím. Od prof. Běly Chalabalové si přesně pamatuji, jak v debatách o pěvcích zdůrazňovala : „Manžel (tedy dirigent Zdeněk Chalabala) jednoznačně preferoval mezi barytonisty Bednáře, pro jeho měkký, volný, barevný tón…“

Obdobně mimořádným talentem byla Maria Tauberová, přední česká pěvkyně všech dob v koloraturním i lyrickém sopránovém oboru (později  manželka dirigenta Jaroslava Krombholce). Zajímavé je u snímku její obsazení dirigentem Františkem Dykem do obvykleji mladodramatické role Taťány, kterou o pár let později tak ideálně zosobňovala Milada Šubrtová. Lenskij Beno Blachuta byl v roce 1949 zcela optimální volbou. Měl za sebou vynikající rozhlasovou nahrávku Víta v Krombholcově Tajemství z roku 1945, Podhajského ve Dvou vdovách a celou řadu báječných nahrávek mnoha tenorových árií, vydaných Radioservisem na speciálním CD Slavné operní árie 1947 – 1956.

Blachut byl již slavný premiérou Smetanova Dalibora pod dirigentem Krombholcem roku 1948. Ještě sice ne tolik proslulou nahrávkou Supraphonu této opery, ta přišla až rok po tomto Oněginu, v roce 1950. Rovněž Gremin Karla Kalaše je bas velkého formátu, jehož kariéra v tomto času zřejmě vrcholila. Oldřich Kovář dokresluje jmenovanou řadu osobností tehdejší české opery ve zdánlivě malé roli Triqueta. V roli Olgy se objevuje Ludmila Hanzalíková, zatímco chůvu Filipěvnu vytváří altová legenda doby – Marta Krásová. V epizodních úložkách je na dobré úrovni  Předzpěvák Soběslava Rajzla, či Zareckij Josefa Celerina.. Nyní ale k rozboru výkonů protagonistů Čajkovského díla na recenzovaném CD.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Evžen Oněgin (Dyk)(CD)

[yasr_visitor_votes postid="34362" size="small"]

Mohlo by vás zajímat