Znepokojivá sonda do pekla lidského zla v Liberci

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedl v jednom večeru dvě jednoaktové opery ruského skladatele Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř (který zazněl v české premiéře). Nová inscenace v hudebním nastudování Martina Doubravského, režii Lindy Keprtové a vynikajícím obsazení v čele s barytonistou Pavolem Kubáněm je nejen pozoruhodným objevem neznámých titulů, ale má šanci stát se operní událostí sezóny 2018/2019.
S. Rachmaninov: Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, Divadlo F. X. Šaldy Liberec (zdroj DFXŠ Liberec)

Opery Sergeje Rachmaninova (1873-1943) byly a stále jsou ve stínu jeho oslnivé kariéry klavírního virtuosa a slávy autora brilantních koncertů pro tento nástroj, z nichž zejména Preludium cis moll a 3. klavírní koncert d moll se těší dodnes zájmu a oblibě posluchačů. Přitom Rachmaninov hned svou první operou Aleko ještě jako student moskevské konzervatoře splnil zadání vytvořit operu podle Puškinových Cikánů tak úspěšně, že tím nejen završil studium kompozice na této škole, ale také si usmířil svého učitele klavíru Nikolaje Zvereva a opera byla vzápětí v roce 1893 uvedena v moskevském Velkém divadle. A když se Rachmaninov sám stal v letech 1904-1906 dirigentem tohoto divadla, jednou z jeho motivací pro toto angažmá prý bylo právě prosazení jeho dalších oper, které v letech 1903-1905 vytvořil – Francesky da Rimini (op. 24) a Lakomého rytíře (op. 25), jehož titulní postavu Barona psal pro Fjodora Šaljapina, který ji však kvůli odlišným uměleckým názorům odmítl. A byly zde pod jeho taktovkou premiérovány v jednom večeru v roce 1906. Další Rachmaninův zájem o operu ustoupil i z existenčních důvodů jeho klavírnímu, dirigentskému a kompozičnímu působení, které ho živilo. Dalším důvodem byl jistě i komplikovaný osud migranta, který těsně po Říjnové bolševické roku 1917 opustil Rusko a působil především ve Spojených Státech. Když zkritizoval kulturní politiku sovětů, dostal se po tři léta v Sovětském svazu na index zakázaných skladatelů.

Stejně jako ve své klavírní nebo pěvecké tvorbě, ani jako operní skladatel nepopřel Rachmaninov romantická východiska s vlivy Rimského-Korsakova a především Petra Iljiče Čajkovského, se kterým se osobně přátelil. Volání francouzského impresionismu reprezentované v té době Debussyho Pelléem a Mélisandou, Pucciniho verismu, Straussova expresionismu nebo Janáčkova folklorismu neabsorboval. V opeře mohl rozvinout svoji melodickou invenci – i když se od struktury s uzavřenými hudebními čísly přiklonil k prokomponovanému stylu s bohatě instrumentovanou partiturou, melodie jako hlavní výrazový prostředek pro vyjádření emocí pro něj zůstala dominantní.

S. Rachmaninov: Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, Divadlo F. X. Šaldy Liberec (zdroj DFXŠ Liberec)

Obě opery vznikaly v období, kdy se Rachmaninov i díky léčbě hypnózou dostal z psychické a tvůrčí krize vyvolané hlavně neúspěchem jeho 1. symfonie a umělecké úspěchy provázelo i rodinné štěstí. Přitom jejich hlavním tématem je zlo v různých podobách. Nelze si nevšimnout souvislosti mezi volbou zvrácených sebestředných nevraživých lidských charakterů a Rachmaninovovým vztahem k otci. Vyrůstal v ruské aristokratické rodině, ve které jeho otec, vojenský důstojník, hazardním hraním karet a vydržováním milenek rozházel bohatství, které získal sňatkem s dcerou bohatého generála, rodina se dostala do chudoby a rozpadla se.

Francesca di Rimini, jednoaktová opera o prologu, dvou obrazech a epilogu, vznikla na libreto Modesta Čajkovského podle pátého zpěvu v druhém okruží Pekla, kterým římský básník Vergilius provází Danta Alighieriho v jeho eposu Božská komedie. Dante v něm zvěčnil skutečný příběh ze 13. století: Francesca, mladá krásná dcera ravennského šlechtice se stala obětí pletichy svého otce, který chtěl usmířit letitý spor s rodem Malatestů sňatkem, ale místo krásného Paola dceři podstrčil jeho znetvořeného bratra Giovanniho (v opeře se jmenuje Lanciotto). Francesca a Paolo však podníceni čtením příběhu o Lancelotovi a Guinevře nedokážou vzdorovat vzájemné lásce, podezřívavý násilnický a zakomplexovaný Giovanni na ně nastraží past, že odjel, přistihne je a oba zabije.

S. Rachmaninov: Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, Divadlo F. X. Šaldy Liberec (zdroj DFXŠ Liberec)

Předlohou Lakomého rytíře je stejnojmenné drama Alexandra Sergejeviče Puškina Skupoj rycar (s autobiografickými rysy na základě adaptace tragikomedie The covetous Knight britského spisovatele Williama Shenstona). Archetypální téma střetu mladého hýřivého syna, rytíře Alberta, kterému na novou helmu a koně pro turnaje nechce půjčit už ani židovský lichvář, ale jako čestný rytíř by se nikdy nesnížil k otcovraždě, jak mu ji lichvář podsouvá, a starého otce, hamižného lakomce posedlého majetkem, je zde lokalizováno do středověké Anglie. Pro Barona se hromadění bohatství a jeho střežení stane natolik jediným smyslem života, rozkoší a znakem moci, že nejí, nespí a je dokonce schopen před Vévodou křivě nařknout svého syna z pokusu o vraždu, aby se zmocnil dědictví. Když při konfrontaci se synem Baron zkolabuje, devastující zhoubnost lidské lakoty se projeví i v jeho posledních slovech: neprosí syna o odpuštění, ale dožaduje se klíčů od svých truhlic se zlatem, které získával bezohledně i za cenu utrpení jiných.

S. Rachmaninov: Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, Divadlo F. X. Šaldy Liberec (zdroj DFXŠ Liberec)

Dirigent a šéf liberecké opery Martin Doubravský už mnohokrát ukázal, že romantické zpracování takto silných dramatických témat v operách, které se objevně vymykají standardnímu repertoáru našich divadel, ho inspiruje a vede k hudebnímu rozpoutání bouří emocí. Tak už v roce 2010 nastudoval Pucciniho Edgara, pak Démona Antona Rubinštejna, Evu Josefa Bohuslava Foerstera, Massenetovu Thäis nebo Dona Quichotta, nedávno Čajkovského Pannu orleánskou, nejprve v týmu s Martinem Otavou, poslední čtyři s režisérkou Lindou Keprtovou. A svým citem pro hudební divadlo dokáže Doubravský vtisknout operám strhující naléhavost, v tomto případě až mrazivě děsivou s rychle pohasínajícími jiskřičkami naděje.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na