„Naše životy provázejí chvíle, kdy nemáme důvod k radosti, oslavě či potlesku. V hudbě je spousta kompozic, které jsou pro tyto situace vhodným průvodcem. Tak se zrodila myšlenka koncertu bez potlesku,“ přiblížil Ewald Danel myšlenku koncertu.
Koncert bez potlesku otevře Introdukce z díla Sedm posledních slov našeho Spasitele na kříži Josepha Haydna. Motivy utrpení a naděje zazní v dílech Johanna Sebastiana Bacha – v závěrečném sboru Matoušových pašijí, BWV 244, a v jedné z nejznámějších melodií světové hudební literatury, Air z Orchestrální suity č. 3 D dur.
Melancholickou atmosféru přinese píseň Flow, my tears anglického skladatele Johna Dowlanda. Téma smutku dále rozvinou Lacrimosa z Mozartova Requiem d moll, KV 626, Air ze Suity z Holbergových časů Edvarda Griega a píseň Tmavomodrý svět Jaroslava Ježka na text Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Program bude pokračovat Komorní symfonií c moll, op. 110a Dmitrije Šostakoviče, skladbami Chanson triste Petra Iljiče Čajkovského a Valse triste Jeana Sibelia a dílem Cantabile lotyšského skladatele Pēterise Vaskse.
Koncert bez potlesku vytváří prostor pro soustředěný poslech a vnitřní zastavení. Zve k rozjímání o kráse, harmonii a naději.
