Edita Gruberová slavila 45 let svého působení ve Vídeňské státní opeře

Z ohlasů v rakouském tisku

Když legendární královna belcanta uděluje audienci

Volání bravo ještě před prvním tónem, frenetický jásot po každé árii a víc než 45 minut standing ovation na závěr – Edita Gruberová darovala Státní opeře a vídeňskému publiku zase jednou jedinečný večer.

Důvodem k němu bylo pětačtyřicet let, uplynulých od jejího zdejšího debutu v roli Královny noci v Kouzelné flétně. Od té doby absolvovala více než sedm stovek vystoupení v nejtěžších rolích operní literatury. To už je důvod k oslavě, při níž královna belcanta a koloratur opět jednou prokázala své jedinečné, výjimečné umělecké postavení.Na programu galavečera byly Lucie z Lammermooru, Elvira z Belliniho Puritánů, Donizettiho Anna Bolena a Elisabetta z Roberta Devereux – všechno, co je dobré a oblíbené, vokálně extrémní a tedy typicky gruberovské.

Dokonalé
A lze jenom žasnout, jak nádherně dokáže Edita Gruberová ještě šílet coby Lucie, jak jakoby beze švu vznikají krásná piana, lyrická místa a výšky, jak je hlas osmašedesátileté umělkyně bez kazu. Rovněž Elvira Gruberové je niterně procítěným, virtuózním ohňostrojem koloratur. A také s Annou Bolenou a Elisabettou byla Gruberová stále ve svém živlu a oblažila takovou hlasovou intenzitou, jaká nemá srovnání.

Partnery Gruberové při této „mission belcanto“ byli výtečný dirigent Marco Armiliato, oddaně hrající orchestr Vídeňské státní opery i její sbor a sólisté Margarita Gritskova (mezzosoprán), Monika Bohinec (mezzosoprán), tenoristé José Bros a Carlos Osuna, barytonisté Marco Caria a Paolo Rumetz a basista Dan Paul Dumitrescu.

Na konci už nebylo publikum k udržení, v lóžích se objevily transparenty s nápisem „Danke“, moře květin, pršely konfety a ředitel Státní opery Dominique Meyer umění Edity Gruberové ocenil. Jako dárek dostala slunečník a kostým Zerbinetty z Ariadny na Naxu; také role, kterou Gruberová vstoupila do dějin. Jubilantka byla dojatá, všem děkovala a „pohrozila“, že za tři roky, až se bude ohlížet po své padesátileté jevištní kariéře, tu ještě bude. Doufejme, že ji můžeme vzít za slovo.

(Kurier.at – 8. 2. 2015)***

Zpívající královna šílenství

Pětačtyřicet let ve Vídeňské státní opeře: Edita Gruberová se při svém Gala opět jednou předvedla v nejlepší formě.

„Non regno! Non vivo!“ tak se loučí na konci Donizettiho opery Roberto Devereux Alžběta I. Edita Gruberová tato slova vyslala v sobotu do půlkruhu hlediště Vídeňské státní opery při galapředstavení u příležitosti pětačtyřiceti let svého působení na této scéně. A byla to slavnost. Nejen proto, že její věrní fanouškové se projevovali už od začátku a zpěvačku přivítali ve stoje. Toho večera bychom osmašedesátileté zpěvačce, při vší přesvědčivosti, s jakou jakožto královna Alžběta odevzdala žezlo, ani minutu nevěřili, že by vládou, životem na jevišti jako dlouho panující královna belcanta byla unavená.

Zase jednou vyvrátila všechny pomluvy, včetně těch, které poněkud skepticky vzešly z Divadla Na Vídeňce, kde vystoupila při premiéře Belliniho opery La straniera. Čtyřmi výseky ze svých velkých belcantových rolí se ukázala v nejlepší formě, popírající jakýkoli deficit, na jevišti, z nějž odstartovala světovou kariéru. V divadle, kde debutovala s „třesoucími koleny“, jak na konci přiznala, jako Královna noci, několik let byla členkou jeho souboru, až mohla roku 1976 konečně svůj nádherný hlas uplatnit jako sólistka.

Stokrát vídeňská Zerbinetta
Jak šťastné je divadlo a publikum, které mohlo zažít Gruberovou v neuvěřitelné stovce Zerbinett, a při celkem 711 (!) představeních. O dva roky později jí náležela nová inscenace Lucie z Lammermooru, jíž pro sebe získala další skvělou roli. Scénou šílenství připomněla tehdejší nekonečné ovace, které rozpoutala. Ještě jednou se spojily tóny flétny Dietera Fluryho s jejími, pak následovalo šílenství Elviřino z Belliniho Puritánů. A pokračovalo se po přestávce Donizettiho Annou Bolenou a vše korunoval Roberto Devereux.

Orchestr, sbor a kolegové slavili pod taktovkou Marca Armiliata srdečně s sebou. Na konci jásot, ředitel Dominique Meyer věnoval růže, slova a kostým Zerbinetty, ze sedmého nebe Státní opery pršely konfety a lístky a potěšená Gruberová „pohrozila”, že když už stojí na jevišti 47 let, že ještě zamíří na padesátku!

(Die Presse – mus –  9. 2. 2015)

Edita Gruberová: Jubiläum 45 Jahre an der Wiener Staatsoper
Dirigent: Marco Armiliato
Orchester & Chor der Wiener Staatsoper
Bühnenorchester der Wiener Staatsoper
7. února 2015 Wiener Staatsoper

program:
Gaetano Donizetti: Lucia di Lammermoor
(sbor z 2. dějství, scéna a árie Raimonda, scéna a árie Lucie)
Lucia – Edita Gruberová
Raimond – Dan Paul Dumitrescu
Enrico – Marco Caria

Vincenzo Bellini: I puritani
(úvod a 1.scéna 1.dějství, scéna a árie Elvíry z 2.dějství)
Elivira – Edita Gruberová
Riccardo – Marco Caria
Giorgio – Dan Paul Dumitrescu

= přestávka =

Gaetano Donizetti: Anna Bolena
(předehra, finále 2. dějství)
Anna Bolena – Edita Gruberová
Percy – José Bros
Rochefort – Dan Paul Dumitrescu
Smeton – Margarita Gritskova
Hervey – Carlos Osuna

Gaetano Donizetti: Roberto Devereux
(úvod k 2. dějství, finále 3. dějství)
Elisabetta – Edita Gruberová
Sara – Monika Bohinec
Nottingham – Paolo Rumetz
Cecil – Carlos Osuna

Přeložila a připravila Vlasta Reittererová
Foto Wiener Staatsoper/Michael Pöhn

Hodnocení

Vaše hodnocení - E.Gruberová - Gala 45 let ve WSO (Vídeň 7.2.2015)

 

Související články


Reakcí (2) “Edita Gruberová slavila 45 let svého působení ve Vídeňské státní opeře

  1. Dobrý den,
    měl jsem to štěstí, že jsem mohl na tomto koncertě Edity Gruberové být. Tak nádherný koncert jsem ve Staatsoper za dlouhá léta, co tam jezdím, ještě nezažil! Zvolit si v 68 letech na koncert árie šílenství Lucie a Elvíry, dále finální scény z Anny Boleynové a Roberta Devereux a pak je dokonale zazpívat – to je hodné úcty a obdivu. E. Gruberová opět excelovala.

Napsat komentář