Jitka Čechová – první dáma českého klavíru

Druhý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který v listopadovém termínu pořádá festival Pražské jaro, již klepe na dveře. Zahájí už v sobotu 15. listopadu mimořádným koncertem Berlínských filharmoniků a hned následujícího dne, tedy v neděli 16. listopadu, se v pražském Rudolfinu uskuteční recitál první dámy českého klavíru, Jitky Čechové.Její osobnost může mnohým evokovat příběh Kláry Schumannové, jedné z největších klavírních interpretek devatenáctého století. Ženy nesmírné vnitřní síly a energie, která svým životem a tvorbou uskutečňovala ideál umělce, k němuž patří přísnost k sobě samému, odpovědnost směrem k publiku a pokora vůči skladateli. Není to jen ušlechtilost až důstojnost jejího vystupování nebo fakt, že jako matky musely a musejí sladit profesi se soukromým životem, ale zejména totožné vnitřní ustrojení, co tyto dvě interpretky spojuje i přes vzdálenost jednoho a půl století.

Při pročítání recenzí koncertů a nahrávek Jitky Čechové vás okamžitě upoutá, jak často se hudební kritici ve svých hodnoceních shodují na slovech: emocionální nasazení, skvělá technika a temperament.

Jitka Čechová je skutečně temperamentní umělkyní v oboru, ve kterém převažují muži. O přínosu ženského elementu ve světě hudby nepochybuje: „Komponování je totiž převážně mužskou záležitostí a myslím, že ženský pohled do tohoto světa může znamenat zajímavý interpretační posun,“ říká.

Ač nevyrůstala v hudební rodině, klavír si zamilovala od útlého dětství. Hudbu jí zprostředkovaly gramofonové desky rodičů a návštěvy koncertů v rodném Mělníce. Již ve třech letech snila o hodinách klavíru. Regule základních uměleckých škol však byly nesmlouvavé, a tak byla přijata „až“ ve věku pěti let. Bylo jí devět, když si uměla zahrát první skladby milovaného Bedřicha Smetany. Na Pražské konzervatoři pak studovala u Jana Novotného a na pražské HAMU u profesora Petera Toperczera. Během zahraničních stáží u Eugena Indjice v Paříži a Vitali Berzona ve Freiburgu ji významně ovlivnila ruská klavírní škola.„Natočit kompletní klavírní dílo Bedřicha Smetany je něco jako vstupenka do dějin hudby. Takovou šanci má u Supraphonu jeden z celé generace klavíristů a tím se stala právě Jitka Čechová,“ napsala hudební kritička Svatava Barančicová. A skutečně, Jitka Čechová znamenitě navázala na úsilí svého profesora Jana Novotného v popularizaci klavírního díla Bedřicha Smetany a pro vydavatelství Supraphon natočila soubornou nahrávku Smetanova klavírního díla. V těchto dnech se sedmidílná série kompaktních disků uzavírá. Stěžejním dílem posledního disku je shodou okolností právě Smetanova Sonáta g moll, kterou diváci uslyší na programu nadcházejícího recitálu. Jitka Čechová se tímto počinem stane teprve čtvrtou klavíristkou, která Smetanův klavírní odkaz natočila v kompletní podobě (před ní tak učinili Věra Řepková, Jan Novotný a Ivan Klánský).

Recitál Jitky Čechové v pražském Rudolfinu se uskuteční v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného v neděli 16. listopadu. Na programu zazní Janáčkova Sonáta 1. X. 1905, slavná Beethovenova Appasionata či Smetanova Sonáta g moll.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného 2014
Jitka Čechová (klavír)
16. listopadu 2014 Dvořákova síň – Rudolfinum Praha

program:
Leoš Janáček: Sonáta „1. X. 1905“
Ludwig van Beethoven: Sonáta f moll, op. 57 č. 23 „Appassionata”
Bedřich Smetana: Sonáta g moll

www.firkusny.cz

Foto archiv Pražského jara

Související články


Napsat komentář

Reklama