Juan Diego Flórez byl atrakcí Českého Krumlova

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Omračující finále s explozí přídavků

Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově slaví letos pětadvacáté výročí. Na svůj vstupní zahajovací koncert pozval jednu z největších hvězd současného operního nebe – tenoristu Juana Diega Flóreze. Spoluúčinkoval osvědčený Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze s americkým dirigentem Christopherem Franklinem.

Juan Diego Flórez je absolutní špičkou v lyrickém tenorovém oboru, především v jeho virtuózní oblasti, prezentované díly Rossiniho, Belliniho a Donizettiho. S tímto oborem italského repertoáru zajisté souvisí také tvorba Mozartova, kterou ostatně Juan Diego Flórez má ve svém divadelním repertoáru (Ferrando, Ottavio). Rodák z Peru je jako jeho obdobně slavný, dosud žijící krajan a slavný oborový předchůdce Luigi Alva, vyhraněn na takzvaný lehký tenorový obor. Což prosím ale vůbec neznamená synonymum pro snadný, ba právě naopak. Adjektivum „lehký“ tenor znamená jasnou nadváhu horního hlavového rejstříku nad spodním, prsním rejstříkem. Tímto registrálním poměrem dostává hlas požadovanou oborovou lehkost, pohyblivost v koloraturních bězích a suverenitu v horní pěvecké kvintě hlasového rozsahu.

Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin - MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)
Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin – MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)

Věhlasný Karl Böhm kdysi odpověděl na dotaz, co požaduje jako světový dirigent od tenora při interpretaci Rossiniho a Mozarta, velmi prostě: „Pohyblivost hlasu, důsledné instrumentální legato a schopnost na požádání nasadit v jakékoliv poloze forte i piano.“ Mezi takzvané lehké lyrické tenory patřil jak zmíněný Peruánec Luigi Alva, tak Španěl Miguel Fleta se svými pověstnými decrescendy, či slavní Němci Fritz Wunderlich a Peter Schreier. U nás byli nejblíže danému oboru tenoristé Zdeněk Švehla a Vladimír Krejčík. Ovšem v českých poměrech ansámblových divadel oborové vyhranění prakticky neexistovalo, oba zpívali vše až po spinto obory zcela běžně. Zdeněk Švehla ostatně býval hostem obou slavných vídeňských scén. Když ho zpětně maně porovnám se světovou hvězdou první velikosti, tož klobouk dolů. Nějak se mi při interpretaci Flórezova Mozarta pořád vtíraly jeho výkony do podvědomí.

Oborově vyhraněný Juan Diego Flórez zpívá vedle Rossiniho, Belliniho a Donizettiho i Mozarta a některé lyrické role z Verdiho, ať již Vévodu z Rigoletta nebo Fentona ve Falstaffovi, jistě by mu mohl oborově náležet i Alfred v Traviatě. Vévodu z Mantovy již ostatně Flórez zpíval i ve Wiener Staatsoper a Drážďanech. Flórez žije se svojí rodinou trvale ve Vídni. Jako světová hvězda účinkuje na všech slavných scénách operního světa, v milánské La Scale, Pařížské opeře, v Covent Garden a samozřejmě i v Met v New Yorku. Letos má Flórez za sebou již dvacet let hvězdné kariéry, je mu třiačtyřicet let.

V Českém Krumlově volil program zarámovaný především Mozartem, Gounodem, Massenetem a Verdim. Vsuvkou uprostřed programu byl výběr z populárních písňových skladeb. Vývoj koncertu dospěl k mnoha přídavkům, mezi nimiž před závěrem koncertu překvapivě zazněl i jeho slavný Donizetti a část z velké árie Tonia z Dcery pluku se sérií atraktivních vysokých céček.

Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin, SOČR - MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)
Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin, SOČR – MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)

Tradiční amplifikace orchestru v Pivovarské zahradě byla letos o trochu lepší, než bývala v letech minulých, leč do ideálu to má stále daleko. Typické barvy dřevěných dechových nástrojů výborných hráčů Symfonického orchestru Českého rozhlasu jsou dost setřeny, chybí jim pro krásu barvy důležité svrchní alikvoty. Dynamicky byl orchestr poněkud naddimenzován vůči sólistovi večera. Tento určitý dynamický nesoulad, byť nijak dramatický, jakoby ne dost auditivně nazkoušený, se podepisoval zejména na pianové dynamice, pěvcem často volené. Ta byla orchestrem často překrývána právě kvůli mikrofony naddimenzované hladině zvuku.

Juan Diego Flórez zvolil jako své entrée Mozarta, a to kantabilní árii Tamina z Kouzelné flétny, která je velmi náročná na instrumentálně přísně odvíjené legato pěvce; navíc to byla jediná němčina, jež na večeru zazněla. Árie měla instrumentální tah i krásu ucelených hudebních frází, ale výraz obličeje pěvce nejevil okouzlení a nadšení nad obrázkem Paminy, který v divadle drží v ruce a pln obdivu přednáší svá slova lásky „Dies Bildnis ist bezaubernd schön, wie noch kein Auge je gesehen…“ Vedle Tamina byla Flórezem interpretována kouzelná kantabilní árie Ferranda z Così fan tutteUn aura amorosa, nádherná etuda pro lyrický tenor v typicky prvooborové poloze, odvíjející se převážně v sextakordu A dur. Obě Mozartovy árie zazněly technicky svrchovaně, na očekávané pěvecké úrovni. Z hlediska porovnání soudobé světové špičky se špičkami velmi nedávné minulosti, které se u světové star nutně vždy vnucují, pro mne ale byly jistým mírným zklamáním, neboť Flóreze velmi obdivuji a poslouchám všechny dostupné přenosy s ním. Přes jistě vysoký pěvecký standard obou árií nepůsobily ještě vnitřně zcela uvolněně, což trochu prozrazovala i mimika pěvcova obličeje. Pokud je porovnám s interpretací slavného Fritze Wunderlicha nebo Petera Schreiera, pak bych měl oba slavné německé pěvce za dokonalejší a výrazově i stylově přesvědčivější.

Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin - MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)
Juan Diego Flórez, dirigent Christopher Franklin – MHF Český Krumlov 2016 (foto Libor Sváček)
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - J. D. Flórez & SOČR, Ch. Franklin (MHF Český Krumlov 2016)

[Total: 32    Average: 4.6/5]

Související články


Komentáře “Juan Diego Flórez byl atrakcí Českého Krumlova

Napsat komentář