Karita Mattila – nová Kostelnička

  1. 1
  2. 2

Šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek je v cizině mimo jiné uznávaným janáčkovským dirigentem, z oper zmiňme alespoň Její pastorkyňu a také Věc Makropulos v Metropolitní opeře v New Yorku, kde byla Jenůfkou a Emilií Marty finská pěvkyně Karita Mattila, nastudoval také Její pastorkyňu v Glyndebourne a v pražském Národním divadle. Paní Mattila vystoupila v roli Jenůfy i pod vedením dalších českých dirigentů – Tomáše Hanuse v Mnichově a Jakuba Hrůši ve Finské národní opeře. Ještě v listopadu roku 2014 nastudovala Jenůfu pro Státní operu v Hamburku. Jako Emilia Marty spolupracovala s Jiřím Bělohlávkem také v San Francisco Opera.

Mimořádně vnímavá a empatická paní Karita Mattila je jednou z mála umělkyň, které svůj vztah k české hudbě a zejména k Leoši Janáčkovi neproklamují naprázdno. Její opravdu dokonalá a srozumitelná zpěvná čeština o tom také svědčí. Nejenže je její hlasový projev na vysoké úrovni, její výkon plně ožívá teprve na jevišti. Je skutečnou operní herečkou, která neuvěřitelně cítí každé duševní hnutí postavy, kterou ztělesňuje, její ponor do role je vždy hluboký a přesvědčivý. Karita Mattila si velmi cení spolupráce s Jiřím Bělohlávkem a podle jejích vlastních slov jej požádala, aby byl u jejího prvního vstupu do role Kostelničky.

L.Janáček: Její pastorkyňa - Karita Mattila, Jiří Bělohlávek - Praha 15.4.2016 (foto Petr Kadlec)
L. Janáček: Její pastorkyňa – Karita Mattila, Jiří Bělohlávek – Praha 15. 4. 2016 (foto Petr Kadlec)

Za doprovodu České filharmonie dostala tedy příležitost osahat si postavu Kostelničky po pěvecké stránce a nemůžeme pochybovat o tom, že divadelní postavu dotvoří dokonale. Kostelnička je už v této chvíli velmi emotivní inteligentní žena, pěvkyně pro ni volí lyrickou měkkou až hladivou barvu hlasu, vyzpívává do detailu všechny obtížné zákruty jejího pěveckého partu a vystřídá-li zpěvnost parlandem, pak to učiní jen v pečlivě vybraných nejdramatičtějších chvílích. Její Kostelnička je jakoby o generaci starší Jenůfka, jen zatím více zkoušená životem. Donucena okolnostmi spáchá neuvěřitelně brutální čin a ten ji vzápětí navždy zlomí. Její vztah k okolí je hluboce poznamenán jejím vlastním osudem, který ji donutil řešit těžké životní peripetie jejími vlastními silami, a také ji naučil hrdosti na dosažení určitého dominantního postavení v rámci vesnického společenství. Ve chvíli, kdy pochopí, že „milovala sebe“ víc než svou pastorkyni Jenůfku, stává se velkou tragickou postavou, která dozrává k pokoře a pokání, s nimiž přijímá svůj trest. Dokázala-li pěvkyně takto zřetelně nastínit své pojetí postavy pouhou pěveckou interpretací, dosáhlo pražské koncertní provedení svého cíle. Paní Mattila bude velkou a originální představitelkou této role, která nabízí mimořádně bohatý rejstřík možných výkladů. Po pražském koncertním provedení bude 18. dubna následovat vystoupení v Royal Festival Hall v South Bank Centre v Londýně a už v červnu bude Jiří Bělohlávek dirigovat Její pastorkyňu s Karitou Mattilou jako Kostelničkou v San Francisco Opera. Později ji pěvkyně ztělesní v Metropolitní opeře (dirigent David Robertson) a v mnichovské Bavorské státní opeře za řízení Tomáše Hanuse.

Česká filharmonie hraje Pastorkyňu pochopitelně na velmi dobré úrovni, není však operním orchestrem a pódium Rudolfina není prostředím s divadelní akustikou. Chybí odstup orchestřiště od jeviště, Rudolfinum je pro Pastorkyňu po stránce akustické vlastně nevyhovující. Když jde orchestrální zvuk do forte až fortissima, téměř zahltí posluchače a přehluší pěvecké party. Za velmi problematický považuji výkon Českého filharmonického sboru Brno, který sice zazpíval pečlivě a přesně notový záznam, avšak výrazně postrádal to, co by bylo vlastní i méně kvalitnímu menšímu opernímu sboru, totiž schopnost pojímat svůj part s ohledem na dramatickou situaci.

L.Janáček: Její pastorkyňa - Kateřina Kněžíková a Český filharmonický sbor Brno - Praha 15.4.2016 (foto Petr Kadlec)
L. Janáček: Její pastorkyňa – Kateřina Kněžíková a Český filharmonický sbor Brno – Praha 15. 4. 2016 (foto Petr Kadlec)

Výkon sboru byl nedynamický, silácký, citu v něm bylo jen tolik, kolik tento sbor investuje do kterékoli jiné koncertní skladby. Rekrutská scéna postrádala jak temperament, tak moravskou zpěvnost.

Musím přiznat, že jsem se jen s velkými obtížemi vžívala do hudby, ke které mám mimořádný vztah, a dokázala jsem se s ní ztotožnit jen na nemnoha místech. Byla hrána edice Charlese Mackerrase a Johna Tyrrella (Universal Edition), která smazala Kovařovicovy úpravy pro provedení v Národním divadle roku 1916, Jiří Bělohlávek však do prvního jednání zařadil Kostelniččinu árii Aji on byl zlatohřivý…, kterou skladatel vynechal. Karita Mattila je mladou a svěží Kostelničkou, ženou, která má vedle své důstojné nepřístupnosti a přísnosti také svůj osobitý půvab. Pěvkyně neponechala náhodě ani své koncertní oblečení – elegantní decentní černou dlouhou toaletu, která pomáhala jí i posluchačům emocionálně jako divadelní kostým svého druhu.

L.Janáček: Její pastorkyňa - Karita Mattila, Jiří Bělohlávek - Praha 15.4.2016 (foto Petr Kadlec)
L. Janáček: Její pastorkyňa – Karita Mattila, Jiří Bělohlávek – Praha 15. 4. 2016 (foto Petr Kadlec)

Jenůfkou byla Adriana Kohútková, která jí propůjčila pečlivě propracovanou lyrickou podobu. Pro vizuální srovnání s paní Mattilou – jejím koncertním kostýmem se stala dvojí podoba nápadné róby, která postavě Jenůfky nevyšla vstříc ani o píď.

L.Janáček: Její pastorkyňa - Adriana Kohútková a Karita Mattila - Praha 15.4.2016 (foto Petr Kadlec)
L. Janáček: Její pastorkyňa – Adriana Kohútková a Karita Mattila – Praha 15. 4. 2016 (foto Petr Kadlec)

Lacou byl hlasově průraznější Aleš Briscein, Števou Jaroslav Březina. Stařenka Buryjovka v plné síle byla interpretována Yvonou Škvárovou – na jevišti by bylo škoda nevyužít její přirozené dominance. V menších rolích dobře uspěli Svatopluk Sem, Jana Hrochová, Lucie Silkenová, Kateřina Kněžíková a Luděk Vele.

L.Janáček: Její pastorkyňa - Jana Hrochová, Luděk Vele - Praha 15.4.2016 (foto Petr Kadlec)
L. Janáček: Její pastorkyňa – Jana Hrochová, Luděk Vele – Praha 15. 4. 2016 (foto Petr Kadlec)
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - L.Janáček: Její pastorkyňa - Česká filharmonie -J.Bělohlávek (Praha 15.4.2016)

[Total: 28    Average: 3.9/5]

Související články


Reakcí (6) “Karita Mattila – nová Kostelnička

  1. Ke spolupráci mistra Bělohlávka a Karity Mattily bych vedle Evžena Oněgina v Metropolitní opeře (2009) dodal ještě jejich společnou skvělou Káťu Kabanovou v Metropolitní v roce 2004 (rozhlasový přenos 25. 12. 2004), kdy v roli Varvary tehdy zazářila také Magdalena Kožená. Pro Jiřího Bělohlávka to byl tehdy v Met debut (17. 12. 2004).
    Koncertní provedení Její pastorkyně bylo podle mého názoru naprosto strhující a jedinečné, obdiv zaslouží dirigent, orchestr i sbor a všichni sólisté. Paní Mattila je stále v úžasné formě a mimo jiné klobouk dolů před její vynikající češtinou. Myslím, že až si časem roli Kostelničky ještě víc zažije, bude její nezapomenutelnou představitelkou. Pan Briscein jako Laca mě bral opravdu za srdce a paní Kohútková jako Jenůfa byla výborná, je znát, že má roli dobře zažitou. Neméně dobrý byl i pan Březina a v malé roli Stárka i pan Sem (opět musím obdivovat jeho srozumitelnou výslovnost, jak jsem se o tom už několikrát přesvědčil při operních představeních).

  2. Neuvěřitelné, dechberoucí, přízračné… člověk by nevěřil, že je něco takového vůbec možné, v dnešním světě opery, s možnostmi našeho Velkého bratra, který nás všude hlídá. Nebo možná právě naopak? Naprosto dokonalá a dokonaná pomsta paní Karity Mattily za přispění České filharmonie, pana dirigenta Bělohlávka a předních sólistů našeho operního nebe. V roce 2007 zpívala v Los Angeles Opera Karita Mattila Jenůfu, Eva Urbanová Kostelničku. Paní Urbanová zvedla tři tisíce lidí ze židlí a sklidila za svůj výkon zasloužené standing ovations. K velké „radosti“ obstarožní Jenůfy. Ta prohlásila, že s paní Urbanovou už na jednom jevišti nikdy. Takže přesně mířená pomsta a dárek. Ano, skvělý dárek k dnešním narozeninám paní Urbanové. Karita Mattila si přijela zazpívat Kostelničku do Prahy, v předvečer životního jubilea Evy Urbanové. Pevně doufám, že nebude přizvána k hostování v Národním divadle v této roli, škoda peněz. Máme svoji, světovou, bohužel opomíjenou, skvělou představitelku této role v paní Evě Urbanové. Za posledních sto let se nic nezměnilo, měli jsme Emu Destinnovou, v „rodinném stříbře“, ve světě uznávanou pěvkyni, nejlépe placenou světovou hvězdu opery po Enricu Carusovi. Malost češství tuto výjimečnou, všestranně nadanou ženu odsoudila k internaci během první světové války. Po jejím skonu jí ten neskonající český národ vystrojil velkolepý pohřební průvod se všemi poctami, včetně uložení ostatků na Slavíně. Bude se snad podobná situace opakovat v případě paní Urbanové? Na Slavíně je dost přeplněno a paní Urbanová je ve skvělé hlasové formě, budeme plakat, že jsme tu formu nevyužili a zvali hostující zahraniční pěvkyně, jejichž umělecké kvality není mým zájmem snižovat. Naopak, měl jsem možnost slyšet a vidět paní Mattilu jako Emilii Marty ve Věci Makropulos, byla dokonalá, živočišná. To ovšem nelze aplikovat na Kostelničku, tato manýra. Jaký dárek připravilo Národní divadlo svojí přední pěvkyni k jejím dnešním narozeninám, kromě toho, že kolegové vydatně sekundovali paní Mattile při koncertním provedení Jenůfy? I na zájezdu v Londýně? Obávám se, že žádný. Nezbývá než napsat – FUJ. Ano, Vám všem, kteří jste přispěli paní Karitě Mattile k této dokonalé intrice. She is very happy to be here, I´m sure, she is.
    Paní Evo Urbanová, dovolte mi popřát Vám k Vašemu půlkulatému životnímu jubileu všechno jen to nejlepší, hodně zdraví a hlasové dispozice pro všechny umělecké úkoly, kterými snad budete pověřena, až se vedení opery Národního divadla a jiných scén naší republiky oprostí od pověstné, přízračné malosti češství a vzhlížení k zahraničním, cizojazyčným umělkyním.
    Je mi z toho všeho nějak špatně na duši, ale co už jeden zmůže, v tomto světě opery, kdy jedna utopí novorozeně a dav šílí „brava“ Brava Eva Urbanová….

    1. Rafinovane! Mezi predstavenimi v Madridu a Londyne naplanovat pomstu v podobe koncertniho provedeni Jeji pastorkyne v Rudolfinu.Deset let pockat…a pak fantastickym vykonem zlomit to prokleti z USA. Samozrejme vse v utajeni. Konspirace ze severu. A v predvecer jubilea. Naivne jsem myslel, ze jde proste o koncertni provedeni opery. A ono slo o toto..od srdce jsem se po ranu zasmal. VR

  3. Ad allafter: Tak to jsem se tedy také po ránu pobavil. Spiklenecké teorie lze, zdá se, uplatnit všude, i ve světě opery… Paní Urbanová je jistě skvělá Kostelnička, ale jsou i jiné pěvkyně, které v této roli mohou zazářit. A to se paní Mattile rozhodně povedlo. Zda je pravdivá historka z Los Angeles z roku 2007, nevím. Ale o tom, že je Eva Urbanová ve skvělé hlasové formě, o tom dost pochybuji, v čemkoli jsem ji slyšel v posledních zhruba třech letech, tak to nebylo bez problémů, vyjma Kostelničky (viděl jsem ji v ND v listopadu 2014), a také se v některých rolích neměla snad raději vůbec objevit (např. Eboli v Donu Carlosovi nebo Elena v Mefistofelovi). Také její Libuše už dávno není, co bývala (viz nedávný přenos z Plzně) a nedivím se, že ND do role Libuše angažovalo Danu Burešovou, byť její výkon v této náročné roli také není ideální (viděl jsem představení 1.1.2016). Zajímalo by mě, co si o současném stavu hlasu paní Urbanové myslí další…

  4. Troška sa mi žiada doplniť túto recenziu o recenzie z Londýna, z londýnskeho koncertu:
    The Guardian: „Adriana Kohútková patrí medzi najúžasnejšie Jenůfy, je neskutočne citlivá s dokonalým hlasom“.
    The Telegraph pod názvom „Ohromujúco okázalé a takmer neskutočne dojemné predstavenie“ píše:
    Janáčkova skvelá opera aj po viac ako sto rokoch od svojej premiéry stále má silu a schopnosť diváka omráčiť a šokovať. Dominujúcou vo všetkých ohľadoch bola Karita Mattila. Bola každým milimetrom prejavu železne matriarchálna.
    Adriana Kohútková ako Jenůfa bola ideálnou obeťou pre Mattilu: nežná, citlivá a zmätená vtedy, keď Mattila bola železne rozhodná – hoci pri veľkom strete medzi nimi v druhom dejstve si role takmer vymenili.
    Arts desk vo svojej recenzii píše:… Adriana Kohútková dokázala priniesť žiarivý a krásne sa nesúci tón….

Napsat komentář