Miroslav Dvorský slaví narozeniny – možná i při džezu

14.4.2010 00:01 Redakce

Za dva dny, v pátek, bude mít rovných padesát. A pak hned v neděli, tedy 18.4.2010, uspořádají jeho počest ve Slovenském národním divadle v Bratislavě Galakoncert, kde tenorista Miroslav Dvorský svoje životní jubelium oslaví společně se svými hosty, ale i početnými fanoušky. Rodák z Partyzánského, absolvent bratislavské Konzervatoře a Vysoké školy múzických umění, ale též studijního pobytu v La Scale je na Slovensku i u nás dostatečně známý, a tak připomínat jeho životopis je vlastně tak trochu zbytečné. Připomeňme jen, že se stal vítězem nejedné pěvecké soutěže, že na jeviště SND poprvé vkročil v roce 1983, a že zahraniční vystoupení ho zavedla do většiny nejvýznamnějších operních domů – pravidelně zpívá ve vídeňské Státní opeře, ovace nejednou sklízel v londýnské Covent Garden či milánské La Scale, pozvali ho do San Francisca, Paříže, Mnichova, Hamburku… Ostatně řada dalších milníků v životě Miroslava Dvorského je zmíněna v následujícím rozhovoru, který Opeře Plus poskytnul.

E.Suchoň: Krútňava (Ondrej, I.Matyášová jako Katrena – SND Bratislava, foto A.Klenková)

Jste z pěti bratrů, pokud vím, čtyři z vás zpívají. Setkal jste se ve světě s podobným případem, kdy to sourozenci dotáhli ve zpěvu tak daleko, jako vy?

Hneď prvý príklad sú Babjakovci, v tejto rodine sa všetci štyria súrodenci venujú spevu. Vo svete konkrétny príklad nepoznám, ale to neznamená, že nie je, predpokladám, že nie sme jediní.

Váš bratr Peter Dvorský je ve světě opery pořád velkým pojmem. Vy jste ale svoji kariéru budoval až po něm. Pomáhalo vám v něčem Peterovo jméno a renomé? Nebo bylo spíš přítěží? Nikdy vám nevadilo, že vás lidé s ním porovnávají?

To, že sa volám Dvorský a že všetci vedeli, že som Petrov mladší brat vzbuzovalo akurát zvýšenú pozornost a vyššie očakávania na môj výkon. Nepociťoval som to ako príťaž, i keď som cítil veľkú zodpovednosť, čo najlepšie reprezentovať meno, ktoré už vďaka Petrovi bolo vo svete známe. To, že ma budú ľudia porovnávať s bratom som očakával, ale nie všetci to vnímali komplexne. Bol som vždy hrdý na to, že Peter je môj brat a do určitém miery mi lichotilo, že ma porovnávajú s jedným z najväčších tenorov na svete.

B.Smetana: Prodaná nevesta (Jeník, E.Hornyáková jako Mařenka – SND Bratislava, foto R.Hubač)

Ve Slovenském národním divadle jste debutoval v roce 1983, jako Donizettiho Nemorino z Nápoje lásky. To už je 27 let. Jaký je váš hlavní recept se tak dlouho udržet ve vrcholové formě? Zdaleka ne každému tenoristovi se to přece podaří.

Mám pocit, že som začínal ako všetci ostatní kolegovia . Vždy som sa snažil dodržať určitú hlasovú hygienu, do ktorej patrí okrem starostlivosti o zdravie aj štúdium a správna technika a disciplína. V neposlednom rade je to aj správny výber repertoáru. Týmto sa snažím riadit dodnes; postupne si rozširujem môj repertoár tak, ako sa prirodzene rozvýja aj môj hlas.

A.Dvořák: Rusalka (Princ, S.Kringlebotn jako Rusalka – Oslo)

Zážitek z vaší kariéry, který ve vás zůstal uložen nejhlouběji? Na který si nejčastěji vzpomenete?

Intenzívnych zážitkov sa počas mojej kariéry nazbieralo viacej a je ťažké stavať niektorý z nich nad tie ostatné. Sú to predovšetkým predstavenia s veľkými speváckymi osobnosťami a veľkými dirigentami, ako sú napríklad Renato Bruson, Placido Domingo, Leo Nucci, Claudio Abbado, Lorin Maazel.

Jaký repertoár je vám teď nejbližší? A měnil se váš vkus v tomto směru během vaší kariéry?

Mnohé tituly, ktoré spievam už roky spievam dodnes, ako napríklad Bohému, Rusalku, Simone Boccanegru, Predanú nevestu, Madama Butterfly, Traviatu atď. Dnes spievam predovšetkým tituly lyrického až spinto tenora ako sú Tosca, Carmen, Trubadúr. V Janáčkových operách spievam Lacu v Jenufe, Gregora vo Věci Makropulos, Borisa v Káti Kabanovej. Môj vkus sa v podstate nezmenil, skôr by som povedal, že vďaka skúsenostiam sa mi do určitej miery vycibril a moje smerovanie prispôsobujem rozvoju môjho hlasu.

G.Verdi: La traviata (Alfréd – SND Bratislava, foto A.Klenková)

V minulosti jste se netajil svými kritickými výhradami k moderním režiím, zvlášť když dílo přenášejí do jiného prostředí a času. Pořád jste tomu nepřišel na chuť? Ani třeba v případě tak uznávaných režisérů, jako jsou například Robert Wilson, Christopher Alden či třeba Robert Carsen?

S Robertom Carsenom som robil niekoľko inscenácií, ktoré sa mi veľmi páčili a veľmi dobre som si s ním rozumel. Tým chcem povedať, že pokiaľ sú v titule dôsledne dodržiavané vzťahy a réžia nie je samoúčelná, čiže sleduje aj hudobnú dramatičnosť , tak nemusí byť vždy inscenovaná len klasicky. Principiálne nie som proti modernejšiemu chápaniu operných diel, ale za ich zmysluplné spracovanie, ktoré nejde proti hudbe. Keď réžiu treba dovysvetľovať, nejde o dobrú réžiu.

Odmítnul jste někdy zpívat v moderní inscenaci, která vám neseděla? Se kterou jste nesouhlasil? Pokud ano, proč přesně?

Áno. Dôvodom boli extrémne nápady režiséra a nevysvetlené, nelogické požiadavky protirečiace vzťahom, charakteru úlohe, ktorú som mal spievať. Nevedel som sa stotožnit s predstavou režiséra o tejto role a tým pádom som ju nemohol ani naplniť, preto som volil radšej z inscenácie odstúpiť. Takúto skúsenosť som mal za celé roky len dvakrát, všetky ostatné inscenácie som robil s veľkou chuťou a prinášali mi radosť.

G.Puccini: Madama Butterfly (Pinkerton – Santiago de Chile)

Co si myslíte o současném stavu opery na Slovensku?

Opera na Slovensku má dnes veľa sľubných talentov, ktoré sa rozvýjajú správnym smerom. Je potešiteľné, že sú to cieľavedomí a snaživí mladí umelci, s ktorými je radosť spolupracovať, preto si myslím, že opera na Slovensku má veľkú perspektívu a určite nás bude ďalšie roky vo svete veľmi dobre reprezentovať.

Jaké závazky máte pro příští měsíce a léta ve svém kalendáři?

Čakajú ma hosťovania vo viedenskej Štátnej opere, koncerty v Musikverein, Opera Oslo, Opera San Francisco, Florencia, Hamburg, Berlín atď.

J.Strauss: Die Fledermaus (Alfredo, C.Nylund jako Rosalinde – Drážďany)

Ještě pořád máte rád džez? Koho hlavně v téhle oblasti uznáváte?

Áno, mám rád džez. Rád pri ňom relaxujem, i keď džez v podaní napríklad japonskej klaviristky Hiromi Uehara neviem počúvať ako kulisu, pretože ma vždy fascinuje jej obrovská fantázia a technika. Rád mám gitaristov ako je Pat Metheny, George Benson, ale neodmyslitelní sú aj Billy Holiday,Louis Armstrong, Nat King Col.

Vše nejlepší k vašim pátečním narozeninám a děkujeme za rozhovor!

G.Bizet: Carmen (Don José, J.Gertseva jako Carmen – Valencie)

Související články

Komentáře: 2

Anonymous dne 14.4.2010 v 16:02

Leonora3:

Ako krajanka z Hornej Nitry a kraja pod Vtacnikom a nakoniec aj fanynka prajem Mirovi Dvorskemu k 50-ke vsetko najlepsie, zdravie a nadalej krasny hlas, tak jak ho poznam uz od prveho stretnutia v Brne, kde spieval Traviatu a potom vo Viedni, kde som ho pocula ako Gabriela Adorna v Simonovi Boccanegra. Viedenska Staatsoper ho za to odmenila velkym aplausom a vykrikmi "bravo". Minimalisticka scena Simona sa mi nepacila,( a to som este vtedy nevidela nadherneho Simona v Met a s nicim som neporovnavala!). Nastastie hlasy aky ma Miro Dvorsky vedia rozziarit aj sedu a nudnu inscenaciu a to sa stalo. Takze k zdravici prajeme aj plno krasnych roli a ked uz Princa v Rusalke, tak skutocneho princa a nie z podzemnych garazi!(Vyjadrenie a nazor Mira Dvorskeho o modernych reziach je mi velmi blizke a hovori mi zo srdca!)

Moc sa tesime na 10.juna, kedy v Musikverein Miro Dvorsky vystupi s Viedenskou filharmoniu a Fabio Luisim s kvartetom excelentych solistov (Luciana D'Intino, Sondra Radvanovsky a P.Burchuladze) vo Verdiho Requiem. Koncert je uz myslim vypredany, my nastasie mame listky uz par mesiacov kupenych dopredu.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 14.4.2010 v 18:49

dvorskemu prajem vsetko dobre a este aby si rozmyslel, kde ktory vecer spieva. casto je uvadzany na obsadeni v snd, ale v skutocnosti spieva mozno jedno z desiatich predstaveni. zaujimave, ze spieva v ten vecer na nejakom zahranicnom javisku. kedze je to tak, tak si kvoli nemu listky nekupujem. a vo viedni idem radsej na uplnu spicku, ako na neho, tak ho casto nepocuvam. trochu slusnosti z jeho strany voci bratislavskemu publiku by nezaskodilo. vo viedni a inde si pravdepodobne podobne "odrieknutia" pravdepodobne rozmysli ovela lepsie.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.