O Jiřím Nermutovi lze bez jakékoli nadsázky říci, že tanečnímu umění a baletu zasvětil celý svůj život. Všemu se věnoval s plným nasazením. Balet byl jeho láskou a životním posláním. Vedle toho se ale intenzivně věnoval též studiu hudby na varhanickém a dramatickém oddělení brněnské konzervatoře. A na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity studoval francouzštinu a tělesnou výchovu. Snaha o dokonalý perfekcionalismus a příkladná životospráva byly faktory, které provázely Jiřího Nermuta po celý jeho život a výrazně ovlivnily jeho úspěšnou uměleckou kariéru.
Jiří Nermut se po návratu mistra Ivo Váni Psoty z amerického kontinentu v roce 1947 stal jedním z pilířů jeho vynikajícího souboru. Byl skvělým interpretem lyrických a milovnických partií rolí typu Prince v Čajkovského Labutím jezeře.
Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho výrazově dokonalé sólo Modrého ptáka v poslední Psotově inscenaci, kterou byla Čajkovského Spící krasavice.
[clanek id=“44280″]
Po Psotově smrti se Jiří Nermut začal uplatňovat jako choreograf. Byl autorem nového nastudování Prokofjevova Romea a Julie, v němž tančil roli Romea. V letech 1955–61 byl šéfem brněnského baletního souboru. S velkým úspěchem se setkala jeho inscenace Asafjevova baletu Plameny Paříže z roku 1956, s níž brněnský baletní soubor hostoval ve Francii.
Jiří Nermut se zasloužil o prosazování původních novinek. Do historie českého baletu se vepsal nastudováním premiéry původního českého baletu Don Quijote skladatele Jaroslava Doubravy. Připomínám si jeho skvělé inscenace Bartókova baletu Podivuhodný mandarín a Brittenova Prince ze země pagod, v nichž byl i vynikajícím představitelem titulních rolí. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho představení baletů Vítězslava Nováka Nikotina a Signorina Gioventù.
Řadu let působil Jiří Nermut úspěšně v zahraničí, v rakouském Klagenfurtu či ve francouzském Nantes. Po návratu do Brna byl úspěšným tanečním pedagogem. Po odchodu z divadla se řadu let až do roku 2011 úspěšně věnoval výuce moderního tance.
Za jeho mimořádné zásluhy mu byla v roce 2005 po právu udělena Cena Thálie za mimořádný přínos českému tanečnímu umění.
