Ve čtvrtek 5. dubna 2018 se v kostele sv. Šimona a Judy v Dušní ulici na Praze 1 koná druhý koncert sborového cyklu Pražského filharmonického sboru v této sezoně. Dirigent a hlavní sbormistr Lukáš Vasilek připravil opět program dramaturgicky vynalézavý a nápaditý svým spojením vrcholných představitelů italské opery (Rossini, Verdi) a německé romantické hudby 19. století (Brahms) s výraznými osobnostmi světové hudby 20. a 21. století (Vasks, Whitacre). Koncert začíná v 19.30 hod., vstupenky je možno zakoupit na portále Colosseum Ticket.
Díky tomu, že ve svých 37 letech měl Gioachino Rossini (1792–1868) už dost operní slávy a na tvorbu oper zcela rezignoval, dostala sborová tělesa několik skvělých skladeb. Rossini se totiž přestěhoval se do Paříže, kde měl jeden z nejproslulejších evropských salonů a kde komponoval elegantní a vtipné klavírní i vokální skladbičky, uspořádané do několika alb. Jednu kolekci, z níž uslyšíme mj. Mizející nevinnost, nazval žertovně Hříchy stáří.
Také snad největší operní skladatel všech dob Giuseppe Verdi (1813–1901) se sborovou tvorbou zabýval jen okrajově, nicméně všechny tyto kompozice jsou jedinečné, vždyť Verdi zpěvnímu hlasu rozuměl dokonale. Ve svrchované míře to platí i o modlitbě Otče náš.
Johannes Brahms (1833–1897) je vrcholným reprezentantem německé sborové hudby 19. století a v repertoáru Pražského filharmonického sboru mu patří významné místo. Cyklus tří motet na biblické texty Slavnostní a památné verše je určený velkému smíšenému dvojsboru, jehož velkolepý zvuk vyvolává dojem varhan.
Nejvýznamnější lotyšský skladatel Pēteris Vasks (*1946) je u nás prakticky neznámý. Z Vasksovy obsáhlé sborové tvorby se Lukáš Vasilek rozhodl pro skladbu Rovinaté pláně, která zazní v české premiéře. Také americký skladatel Eric Whitacre (*1970) věnuje sborové tvorbě velkou pozornost. Skladba Průtrž mračen z roku 1991, hudební ztvárnění přírodního jevu, patří k jeho nejznámějším skladbám a v roce 2007 byla nominována na cenu Grammy.
