Legendární primabalerína Olga Skálová, která se 25. dubna dožívá devadesáti let, slavila největší úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Po více než dvě desetiletí na ní jako sólistka baletu vytvářela náročné role klasického i moderního repertoáru. Olga Skálová poté působila v rodném Brně jako choreografka a baletní mistryně, od roku 1977 dalších třináct let jako šéfka baletu.
„Klasický balet mě bavil odmalička. Rodiče měli rádi divadlo a vodili mě na představení. V Brně tehdy tančila Mira Figarová, ta byla můj velký vzor. Balet mě přitahoval. V sedmi letech mě rodiče přihlásili do školy Iva Váni Psoty,“ vzpomínala před lety na počátek své kariéry. Své první angažmá získala ve Státním divadle v Brně v roce 1943, do pražského Národního divadla odešla v roce 1952. Od roku 1969 také učila externě na Taneční konzervatoři v Praze.
Olga Skálová bývala lyrickou princeznou Odettou i záludně svůdnou Odilií (Labutí jezero), hrdinnou otrokyní Frygií (Spartakus) i něžnou pastýřkou Chloe (Dafnis a Chloe), čistou Julií (Romeo a Julie) či hrdou Desdemonou (Othello). Sama Skálová měla nejraději role Odetty/Odilie a Zaremy v Bachčisarajské fontáně. V roce 1975 se se „zlatou kapličkou“ rozloučila a vrátila se kvůli svému druhému manželovi do Brna a do tamního Státního divadla.
Primabalerína mnoha tváří a barvitého tanečního projevu získala v tuzemsku i v zahraničí mnohá ocenění. Jako první tanečnice byla Olga Skálová v roce 1968 jmenována národní umělkyní a v roce 1996 převzala Cenu Thálie za celoživotní dílo. V březnu 2013 vstoupila do Síně slávy Národního divadla Brno.
