Rodák ze švýcarského Locarna vyrůstal v trojjazyčné rodině – od dětství jej obklopovala italština, němčina i francouzština. Když nahlédnete do jeho not, upoutá vás množství poznámek ve všech těchto jazycích a angličtina k tomu. Není divu – Piemontesiho pedagogy a mentory byla celá řada klavíristů zvučných jmen z celého světa: Arie Vardi, Alfred Brendel, Murray Perahia, abychom jmenovali alespoň pár z nich.
Předchází ho pověst citlivého umělce, který do detailu promýšlí každou frázi. Ve slavné londýnské Wigmore Hall s velkým úspěchem uspořádal sérii recitálů nazvanou Mozartova Odyssea, během tří sezón uvedl všechny sonáty tohoto mistra vídeňského klasicismu. Kritika vyzdvihla jeho schopnost kontrastně odstínit jednotlivé motivy. Piemontesi v jednom z rozhovorů poodhalil svůj přístup: „Mozart byl znamenitým operním autorem, a tak si pro každý jeho motiv vymýšlím odlišný divadelní charakter.“
Piemontesiho záběr se však neomezuje pouze na hudbu klasicismu. Zvukovou imaginativností uchvátil, když natočil Lisztova Léta putování. Pro britského hudebního kritika Petera Reeda bylo zjevením, jak se Piemontesi coby znamenitý mozartovský interpret dokonale vypořádal s virtuózním pozdně romantickým repertoárem. „V některých pasážích se přes ušlechtilý kontrapunkt převalila masa klavírního burácení a vyvrcholení skladby muselo probudit každého spáče,“ píše Reed.
Byť se klavíru začal věnovat v raném věku, po střední škole uvažoval, zda se nevydat na dráhu vědce. Ke štěstí svému i publika nakonec hudba zvítězila. Roku 2007 získal cenu na prestižní bruselské soutěži královny Alžběty, pro léta 2009–2011 byl vybrán do projektu BBC New Generation Artists. Ale vášeň pro fyziku jej neopustila. „Někdy celé hodiny trávím studováním nových objevů ve snaze pochopit, kam se posouvá vědění naší společnosti,“ říká.
Netají se obdivem k české hudbě – v rozhovorech uvádí, že nahrávka Dvořákova Klavírního koncertu g moll s Českou filharmonií a Rudolfem Firkušným patří k jeho nejoblíbenějším. S Jiřím Bělohlávkem a BBC Symphony Orchestra ostatně Dvořákův koncert natočil a s Českou filharmonií pod taktovkou Manfreda Honecka před třemi lety hrál Beethovenův třetí klavírní koncert. A odkaz na českou hudbu nalézáme také v odpovědi na otázku deníku Guardian: „Představte si, že jste ředitel festivalu s neomezenými finančními zdroji. Jaký byste navrhl snový zahajovací koncert?“ Piemontesi odpovídá: „Amsterdamský Royal Concertgebouw Orchestra by dirigoval Myung-Whun Chung, zahráli by fragment Schönbergova oratoria Jákobův žebřík, dokončený českým skladatelem Ondřejem Adámkem.“
Kombinaci klasického repertoáru a moderní hudby přinese zahajovací koncert osmého ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Otevře jej Pět variací na téma Franze Schuberta jednoho z nejvýznamnějších německých skladatelů současnosti. Letos pětaosmdesátiletý Helmut Lachenmann je známý především jako autor takzvané „instrumentální konkrétní hudby“, založené na vyluzování nekonvenčních zvuků na klasické hudební nástroje. Relativně tradiční variační cyklus, vycházející z tématu Schubertova valčíku, napsal Lachenmann na samém počátku své tvůrčí dráhy, v 50. letech minulého století. Následovat bude pozdní Schubertova Sonáta c moll, jejíž úvod odkazuje na jiný proslulý variační cyklus, 32 variací c moll Ludwiga van Beethovena. Druhá polovina recitálu bude patřit hudbě Franze Liszta. Zahájí ji Les jeux d’eaux à la Villa d’Este, předjímající impresionistické Vodotrysky Maurice Ravela, inspirované fontánami ve slavné vile v Tivoli nedaleko Říma, kde Liszt pobýval jako kardinálův host. Večer zakončí Lisztovo mistrovské monumentální dílo, originální z hlediska skladebné i hráčské techniky, Sonáta h moll.
Program
- Helmut Lachenmann: Pět variací na Schubertovo téma
- Franz Schubert: Sonáta G dur D 894
- Franz Liszt: Vodotrysky u vily d’Este
- Franz Liszt: Klavírní sonáta h moll S 178
