Japonský diplomat Čiune Sugihara byl na počátku druhé světové války velvyslancem v Litvě. Navzdory příkazům své domovské vlády se rozhodl pomoct několika tisícům Židů uniknout z okupované země. Nechal pro ně vystavovat falešná víza, díky nimž mohli odjet ze země do bezpečí. Právě tímto příběhem se inspirovala rakousko-americká skladatelka Lera Auerbach ve své doposud poslední Symfonii č. 6 Vessels of Light.
Podnět k vytvoření díla dala japonsko-americká violoncellistka Kristina Reiko Cooper, jejíž tchán byl právě jedním těch, které diplomat Sugihara zachránil. V symfonii, jež ji skladatelka dedikovala, má Reiko Cooper zároveň rozsáhlý part, kterého se ujala i při české premiéře.
Spletitá kompozice, kterou tvoří nejen violoncellový part, ale i čtveřice sólových pěvců, dva recitátoři, sbor a orchestr, je uvedena slovy biblického žalmu 121: „Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc?“. Vzhledem ke své mnohovrstevnatosti bylo dílo pro všechny interprety značně náročné. V pražském uvedení se tak opíralo především o violoncellistku, která s ním má zároveň největší zkušenost. Občas se ale její svérázná představa a interpretační zkušenost neslučovala se zbytkem ansámblu a gestem dirigenta a kompozici na některých místech znejišťovala.
Jednotu, spád a přesvědčivou atmosféru jednoznačně udával Pražský filharmonický sbor. Z jeho řad také vystoupili zmínění dva recitátoři – Kateřina Kotěšovcová a Lukáš Hynek Krämer. Oběma se podařilo najít odpovídající rovnováhu mezi civilním a teatrálním pojetím recitace textu básní japonských básníků přeložených do jazyka jidiš, a tak atmosféru skladby úctyhodně doplňovali.
Sopranistka Alžběta Poláčková, mezzosopranistka Lucie Hilscherová, tenorista Martin Šrejma a barytonista Jiří Hájek, kteří se ujali sólových partů, společně s orchestrem už jen doplňovali a dobarvovali zbylý prostor. Díky tomu se tak posluchač ve zvuku orientoval a udržel pozornost. Dílo totiž působí, že je tvořeno z mnoha střípků a dokáže vytvořit zajímavou, ponurou náladu. Skladatelka zvládla využít poutavých kombinací nástrojů a hlasů, ale už nezvládla symfonii vyplnit propracovanějším obsahem. Kompozice toho tak v posluchačích příliš nezanechá.
Druhou část koncertu tvořila Symfonie č. 9 C dur Franze Schuberta zvaná Velká. Podle dirigenta Alexandera Liebreicha dramaturgii tohoto večera tvořil a spojoval motiv světla, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas. Posluchačsky však spojení skladeb vytvářelo dojem, že jde spíše o dva oddělené koncerty. Nejenom, že se zcela pochopitelně proměnil hudební jazyk, ale obrátila se znatelně i energie orchestru, kterou z velké části přinesl právě dirigent.
Z Liebreichova nasazení a zájmu Symfonického orchestru Českého rozhlasu vyplývala zkušenost a blízkost s touto Schubertovou symfonií. Jejich pojetí bylo přesvědčivé, plné a jisté. Podařilo se jim v díle obsáhnout lehkost, pohyb a radost. Ta byla mimo jiné znát i z očí a gest dirigenta, kterou s ním sdílel i orchestr. Na symfonii Vessels od Light se ale téměř nenavázalo, a tak zůstala první část koncertu částečně pozapomenuta.
Koncert SOCŘ vysílal živě Český rozhlas Vltava. Ze záznamu si jej budou moci posluchači pustit 29. března 2023 na stanici D-dur od 20:00 hodin.
Vessels of Light – česká premiéra • Symfonický orchestr Českého rozhlasu
27. března 2023, 19:30 hodin
Rudolfinum
Program:
Lera Auerbach: Symfonie č. 6 Vessels of Light (Světelné lodě) pro violoncello, sbor a orchestr Franz Franz Schubert: Symfonie C dur Velká
Účinkující:
Alžběta Poláčková – soprán
Lucie Hilscherová – mezzosoprán
Martin Šrejma – tenor
Jiří Hájek – baryton
Kateřina Kotěšovcová – recitace
Lukáš Hynek Krämer – recitace
Kristina Reiko Cooper – violoncello
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Alexander Liebreich – dirigent
Pražský filharmonický sbor
Lukáš Vasilek – sbormistr
