Opera PLUS
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
    • Výherci soutěží
  • Encyklopedie
  • O nás
  • Více
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Klasika
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Postřehy
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Týden s Tancem
Čtení Pražští symfonikové si připravili dušičkový program
sdílejte:
Opera PLUSOpera PLUS
Font ResizerAa
Mobilní menu Opera PLus
  • Recenze
  • Rozhovory
  • Zprávy
  • Chystá se
  • Tanec
  • Inzerce
  • Operní panorama
  • Soutěže
  • Encyklopedie
  • O nás
    • Album týdne
    • Čtenářský blog
    • Filmová Hudba
    • Lifestyle
    • Osobnosti
    • Portréty
    • Publicistika
    • Seznamte se
    • Soudobá Hudba
    • Stará Hudba
    • Klasika
    • Postřehy
    • Týden s tancem
Napište nám
data-width="" data-height="" data-small-header="false" data-adapt-container-width="true" data-hide-cover="false" data-show-facepile="true">
Opera PLUS
Připojte se k největší komunitě klasické hudby Přihlásit se
Sledujte nás
© Opera PLUS 2025 - Všechna práva vyhrazena
Chystá seHudbaKlasikaPR ZprávyZ domova

Pražští symfonikové si připravili dušičkový program

Ve středu a čtvrtek 6. a 7. listopadu 2024 čeká Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK dušičkový program. Pod taktovkou Aleny Hron zazní ve Smetanově síni Obecního domu slavná Rhapsody in Blue George Gerhwina s klavíristou Karlem Košárkem a po přestávce Requiem Andrew Lloyd Webbera se sopranistkou Ladou Bočkovou, tenoristou Pavlem Černochem a Českým filharmonickým sborem Brno.

Tereza AxmannováPR
Publikováno 30/10/2024
sdílejte:
3 minut čtení
sdílejte:
Alena Hron (zdroj Filharmonie Bohuslava Martinů)
Alena Hron (zdroj Filharmonie Bohuslava Martinů)

„Requiem Andrew Lloyd Webbera vychází čistě ze skladatelova nitra. Kromě části Pie Jesu, která je notoricky známá, jsem tu skladbu dříve neznala, a nyní jsem úplně nadšená z toho, že ji budu dirigovat. Webbera jsem měla zaškatulkovaného spíše jako autora muzikálů, a když jsem se do Requiem ponořila, byla jsem velmi překvapená, jak překrásné a hluboké dílo stvořil,“ říká dirigentka koncertu Alena Hron.

Andrew Lloyd Webber je jedním z nejúspěšnějších skladatelů současnosti. Nejvíce se proslavil divadelními a filmovými adaptacemi svých muzikálů Jesus Christ Superstar (1973), Kočky (1994), Evita (1996) a Fantom opery (2004). Requiem, jeho stěžejní a nejosobnější skladba, bylo inspirováno dojmy z článku z New York Times o utrpení kambodžského chlapce během vlády místních komunistických fundamentalistů, Rudých Khmerů. Je věnováno autorovu otci Williamu Lloydu Webberovi, varhaníkovi a skladateli, který zemřel v roce 1982. Hudebně jde o velmi zdařilou směs různých stylů od decentních názvuků Webberových muzikálových kompozic až po klasicky orientovaný skladebný styl, prokazující Webberovo dokonalé hudební vzdělání. Šlo by charakterizovat jako barevná koláž hudebních obrazů, kterou sjednocuje téma smrti. To je zpracováno z různých úhlů pohledu a emocí, které přináší – zmatku a odporu, hněvu a hořkosti, truchlení a smutku, ale i smíření.

Letos tomu bylo rovných sto let, co George Gershwin napsal Rhapsody in Blue. Označení díla jako „rapsodie“ se tradičně vztahuje ke skladbám bez pevnější formální struktury naznačujícím spontánní improvizaci. Skladba vznikla po cestě vlakem do Bostonu: „Tehdy jsem najednou uslyšel – dokonce jsem viděl na papíře – kompletní stavbu rapsodie, od začátku do konce. […] Žádné nové náměty mě nenapadly, ale zpracovával jsem tematický materiál, který jsem již měl v hlavě, a snažil se skladbu koncipovat jako celek. Slyšel jsem ji jako jakýsi hudební kaleidoskop Ameriky […] našeho nesrovnatelného národního elánu, našeho blues, našeho velkoměstského šílenství,“ napsal skladatel.

Před čtvrtečním koncertem se od 18:15 hodin koná setkání s umělci v salonku Cukrárna Obecního domu, které moderuje dramaturg FOK Martin Rudovský.

Slovo dramaturga Martina Rudovského: „Evita, Jesus Christ Superstar nebo Fantom opery, toť muzikálová veledíla skladatele, Barona Andrew Lloyd Webbera, žijící legendy. Ovšem část jeho tvorby náleží hudbě klasické. Třeba Requiem, které věnoval památce svého otce. Ze sugestivního díla dýchá smutek, ale i naděje – to když chlapecké sólo, v našem případě ze sboru Pueri gaudentes, rozezpívá andělské Pie Jesu. Také další dvě sólové úlohy jsou mimořádně náročné, proto se jich ujmou mistři oboru: naši Lada Bočková a Pavel Černoch. Krásný smutek v sobě nosil rovněž George Gershwin. Ví o tom své Karel Košárek, který na jeho hudbě vyrostl.“

TémataAlena HronČeský filharmonický sbor BrnoKarel KošárekLada BočkováPavel ČernochSymfonický orchestr hlavního města Prahy FOK
Sdílet článek
Facebook email vytisknout
sdílejte:
Předchozí článek Zdeněk Fibich: Šárka – Jolana Fogašová (zdroj Národní divadlo, foto Zdeněk Sokol) Fibichova Šárka se po 45 letech vrací do Národního divadla
Další článek Josef Špaček (foto Radovan Šubín) Symfonický orchestr Českého rozhlasu čeká cesta do Hamburku
0 0 hlasy
Ohodnoťte článek
Odebírat
Přihlášení
Upozornit na
guest
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opera PLUSOpera PLUS
Sledujte nás
© 2025 Opera PLUS
wpDiscuz
Vítejte zpět!

Přihlášení k účtu

Username or Email Address
Password

Zapomenuté heslo?

Not a member? Sign Up