„Fibichova Šárka je velkolepé dílo. Nabízí nám fascinující příběh ženy, která je schopná nepoddat se osudu, chce se bránit a emancipovat,“ uvedl Kay Link. „Vidíme díky ní i to, jak moc nám mýty mohu říct o naší současnosti. Pokud vám evokuje dnešní režimy, které se snaží zbavit ženy práv a moci, nejste daleko od pravdy. Naším konceptem proto bylo ukázat nadčasovost tohoto příběhu,“ dodal.
Jako Šárka vystoupí německá sopranistka Maida Hundelingová, držitelka Thálie za rok 2017. Roli Přemysla ztvární barytonista Svatopluk Sem, v roli Ctirada se v ND poprvé představí polský tenorista Tadeusz Szlenkier. Postavu Vlasty alternují mezzosopranistky Ester Pavlů a Jolana Fogašová, kněze Vitoraze zpívá František Zahradníček.
Podle Jindry patří Šárka do zlatého fondu české operní tvorby a zaujme jak svou nezaměnitelnou hudbou a nosným námětem, tak i dramaturgickou výstavbou i kvalitním libretem.
„Jako velkého obdivovatele Smetanovy Libuše mě samozřejmě zaujala i souvislost těchto děl. Nejen, že Šárka vlastně plynule navazuje na Libuši, ale zasvěcený posluchač může vypozorovat i drobné motivické citace. Fibich vytvořil společně s Anežkou Schulzovou hudbu plnou emocí, bojových scén, ale především citových vzplanutí, která vzešla z jejich velmi silného osobního vztahu. Milostná scéna ve druhém jednání jako by připomínala Wagnerova Tristana a Isoldu,“ konstatoval Jindra.
Operu Šárka zkomponoval Fibich na libreto své žačky a partnerky Anežky Schulzové. Poprvé byla uvedena 28. prosince 1897 na jevišti Národního divadla v hudebním nastudování Adolfa Čecha, v režii Adolfa Krössinga a výpravě Roberta Holzera a Mikoláše Alše. U publika zaznamenala velký úspěch a mezi jednotlivými inscenacemi obvykle nevznikala delší přestávka než pět až šest let. Od derniéry poslední inscenace uplynulo však již 45 let.
„Šárka je poslední premiérou tohoto roku, kterou uvádíme v rámci Roku české hudby 2024 – po Dvořákově Rusalce a po hudební komedii Bedřicha Smetany Tajemství. Nyní se pozornost dostává ke Zdeňku Fibichovi, stoupenci smetanovského směru a wagnerovského hudebního dramatu. Jsem velmi rád, že naše publikum má po dlouhé době opět šanci tuto operu vidět v Národním divadle, pro něž byla napsána,“ podotkl Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
