Antonio Salieri žil v letech 1750 až 1825, od jeho smrti tedy letos uplynulo dvě stě let. Byl dlouholetým prvním kapelníkem vídeňského císařského dvora, skladatelem, dirigentem, sbormistrem, pedagogem a organizátorem hudebního života.
„Na konci 18. století byl Salieri jedním z nejpopulárnějších operních skladatelů, osobnost ve vlivném postavení, přitom altruista se silným sociálním cítěním,“ uvedla kurátorka Simona Šindlářová.
„Fáma o jeho podílu na smrti Mozarta, která vznikla částečně živelně, částečně na ní vystavěli svá vlastní díla jiní umělci v průběhu celých dvou set let, zastínila odkaz Salieriho natolik, že si zaslouží být znovu a znovu stavěn do světla pravdy skrze zachované dokumenty a svědectví současníků,“ doplnila Šindlářová.
Moravské zemské muzeum uchovává například rukopis rekviem, které Salieri napsal sám pro sebe a později věnoval hraběti Jindřichu Vilému Haugwitzovi. Hrabě poznal Salieriho v době svých vídeňských studií a postupně se stal z obdivujícího žáka blízkým přítelem. Na zámku v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku vybudoval zázemí pro pravidelné hudební produkce. Haugwitzova sbírka přešla postupně do správy Moravského zemského muzea.
Výstava se koná na dvou místech. V Dietrichsteinském paláci v Brně návštěvníci zhlédnou převážnou část archiválií a seznámí se s osobností Salieriho. „Doporučuji zájemcům navštívit výstavu vícekrát, a to z důvodu obměňování některých autografů. Originály nemohou být totiž vystaveny dlouho,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček. Druhá část výstavy na zámku v Náměšti nad Oslavou se podrobněji zabývá hudební kulturou doby hraběte Haugwitze.
