Christian Altenburger je rakouský houslista narozený 7. září 1957 v Heidelbergu, který patří mezi přední sólové interprety klasické hudby současnosti. Proslul nejen koncertní činností s předními světovými orchestry, ale také pedagogickou prací a uměleckým vedením významných hudebních festivalů.
Životopis
Altenburger pochází z hudební rodiny – jeho otcem byl houslista Alfred Altenburger. Během školních let studoval na vídeňské Vysoké škole hudby a dramatických umění, poté pokračoval ve studiu na newyorské Juilliard School u Dorothy DeLay na doporučení dirigenta Zubina Mehty. Ve věku 19 let debutoval jako sólista ve vídeňském Musikvereinu v roce 1976. Od roku 1990 do 2001 působil jako profesor houslí na hannoverské hudební vysoké škole, následně získal profesuru na vídeňské Univerzitě hudby. Z manželství se herečkou Julií Stemberger (1997–2007) má dceru Fanny. Od roku 2010 je ženatý s britskou houslistkou Lydií Altenburger, se kterou má dva syny.
Tvorba
Altenburger koncertuje s předními orchestry světa včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, London Symphony Orchestra či New York Philharmonic pod taktovkou dirigentů jako Claudio Abbado, Bernard Haitink, James Levine nebo Wolfgang Sawallisch. Věnuje se také komorní hudbě ve spolupráci s umělci jako Bruno Canino, Heinz Holliger nebo Lars Vogt. Je výrazným propagátorem soudobé hudby a realizoval premiéry děl skladatelů Theodora Bergera, Witolda Lutosławského, Kurta Schwertsika a dalších. Nahrává pro značky jako Sony, CPO, Guild či Japan Victor.
Význam
Altenburger se etabloval jako významný interpret klasického repertáru i soudobé hudby. Jako pedagog vychoval řadu úspěšných houslistů působících v předních orchestrech. Od roku 2003 vede festivaly Schwäbischer Frühling a od roku 2006 festival Loisiarte v rakouském Langenloisu, kde propojuje klasickou a soudobou hudbu s literaturou. V roce 2018 obdržel Dolnorakouskou kulturní cenu za hudbu.
Zajímavosti
V květnu 2007 se Altenburger stal obětí loupeže, při níž mu byly ukradeny dva cenné nástroje včetně housle považovaných za Stradivária z roku 1680. Nástroje byly záhy nalezeny nepoškozené a zloděj odsouzen. Později se však ukázalo, že údajné Stradivárie pravděpodobně pocházejí z dílny Amati a jejich hodnota je nižší než původně odhadovaná.