Martina Arroyo je americká operní sopranistka narozená 2. února 1936 v New Yorku, která patří mezi nejvýznamnější pěvce druhé poloviny 20. století. Byla průkopnicí mezi afroamerickými operními umělci a jednou z prvních černošských sopranistek, která dosáhla mezinárodního uznání na předních světových operních scénách.
Životopis
Arroyo se narodila v New Yorku do smíšené rodiny – otec pocházel z Portorika, matka byla Afroameričanka. Rodina se usadila v Harlemu. Studovala na Hunter College, kde získała v roce 1956 titul z hudební pedagogiky. Původně pracovala jako sociální pracovnice a učitelka angličtiny, zatímco soukromě studovala zpěv u Marinky Gurewich. V roce 1958 vyhrála prestižní soutěž Metropolitan Opera Auditions of the Air, což jí otevřelo cestu ke studiu na Met’s Kathryn Long School. Téhož roku debutovala v Carnegie Hall v americké premiéře Pizzettiho opery „Vražda v katedrále“. Její kariéra nabyla dramatického spádu v roce 1965, kdy na poslední chvíli zaskočila za nemocnou Birgit Nilsson v roli Aidy v Metropolitan Opera. Výkon sklidil bouřlivé ovace a zajistil jí kontrakt s Met Opera.
Tvorba
Arroyo se specializovala na dramatický sopránový repertoár, zejména na role Verdiho a Pucciniho. K jejím nejslavnějším rolím patřily Aida, Leonora z „Il Trovatore“ a „La forza del destino“, Amelia z „Un ballo in maschera“, Lady Macbeth, dále pak Pucciniho Cio-Cio-San a Liù z „Turandot“. Zpívala také Mozartovu Donnu Annu a byla první černošskou pěvkyní, která ztvárnila Wagnerovu Elsu v „Lohengrinu“. Vystupovala ve všech předních operních domech světa včetně Metropolitan Opera, La Scala, Covent Garden, vídeňské Staatsoper, pařížské Opéra či Teatro Colón v Buenos Aires. Natočila více než 50 nahrávek s předními dirigenty jako Leonard Bernstein, Karl Böhm, Rafael Kubelík či James Levine.
Význam
Arroyo patří mezi průkopníky, kteří pomohli zlomit rasové bariéry v operním světě. Byla součástí první generace afroamerických operních pěvců, která následovala příklad Marian Anderson a dosáhla celosvětového uznání. Po ukončení pěvecké kariéry v roce 1991 se věnovala pedagogické činnosti na prestižních univerzitách včetně Indiana University. V roce 2003 založila Martina Arroyo Foundation, která podporuje mladé operní pěvce. Za svůj přínos umění obdržela v roce 2013 Kennedy Center Honors.
Zajímavosti
Arroyo měla čest zahájit sezónu v Metropolitan Opera celkem třikrát, dvakrát dokonce v po sobě jdoucích sezónach. V roce 1976 ji prezident Gerald Ford jmenoval členkou National Council on the Arts. Více než dvacet let působila v správní radě Carnegie Hall a byla jmenována čestnou kurátorkou na doživotí. V současnosti stále aktivně působí prostřednictvím své nadace a zůstává respektovanou osobností operního světa.