Julian Anderson (* 6. dubna 1967, Londýn) je britský skladatel a pedagog, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné britské vážné hudby. Proslavil se orchestrálními skladbami, sborovou hudbou i operou Thebans a působí jako profesor kompozice na prestižní Guildhall School of Music & Drama v Londýně.
Životopis
Anderson se narodil v Londýně a studoval na Westminster School, poté kompozici u Johna Lamberta na Royal College of Music, u Alexandra Goehra na Cambridgeské univerzitě a soukromě u Tristana Muraila v Paříži. Svou kariéru zahájil v roce 1992, kdy ve 25 letech získal prestižní RPS Composition Prize za orchestrální dílo Diptych (1990). Působil jako professor kompozice na Royal College of Music (1996–2004, pět let jako vedoucí oddělení), na Harvardově univerzitě (2004–2007) a od roku 2007 je profesorem kompozice a skladatelem v rezidenci na Guildhall School of Music & Drama. Mezi jeho významné studenty patří Helen Grime, Huw Watkins, Mark Simpson či Edmund Finnis.
Tvorba
Andersonova tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu, sborové skladby a operu. K jeho nejznámějším orchestrálním dílům patří Fantasias (2009), The Discovery of Heaven (2011) či houslový koncert In lieblicher Bläue (2014–15). Ve sborové tvorbě vynikají Four American Choruses (2003) a Bell Mass (2010). Vrcholem jeho dramatické tvorby je opera Thebans (2013–14) na libreto Franka McGuinnesse, premiérovaná v English National Opera. Jeho nejnovější velká díla zahrnují celloní koncert Litanies (2018–19) a Symphony No. 2 ‚Prague Panoramas‘ (2019–21).
Význam
Anderson je uznáván jako jeden z nejtalentovanějších skladatelů své generace s mezinárodním uznáním. Jeho díla pravidelně uvádějí prestižní orchestry jako New York Philharmonic, Cleveland Orchestra, London Philharmonic Orchestra či Berlínští filharmonici. Získal četná ocenění včetně British Composer Awards, RPS Awards a Gramophone Award. V roce 2021 byl jmenován Komandérem Řádu britského impéria (CBE) za zásluhy o hudbu a v roce 2023 obdržel prestižní Grawemeyer Award za celloní koncert Litanies.
Zajímavosti
Anderson dlouhodobě zastával významné kurátorské pozice, včetně uměleckého vedení koncertní série Music of Today Philharmonia Orchestra (2002–2011) a rezidenčního pobytu ve Wigmore Hall (2013–2016). Je známý svým inovativním přístupem k orchestraci a často používá rozšířené techniky a elektroniku. Svou Symphony No. 2 inspiroval fotografiemi Josefa Sudka, ačkoliv Prahu nikdy nenavštívil, a skladba obsahuje digitálně analyzované zvony pražských kostelů.