František Benda byl český houslista a skladatel období raného klasicismu, jeden z nejvýznamnějších představitelů české hudební emigrace 18. století. Proslavil se jako virtuózní houslista na dvoře pruského krále Friedricha II. a jako zakladatel německé houslové školy.
Životopis
František Benda se narodil 22. listopadu 1709 ve Starých Benátkách do rodiny tkalce a lidového muzikanta Jana Jiřího Bendy a matky Doroty z hudební dynastie Brixiů. Jako dítě vynikal zpěvem a od osmi let se učil na housle. V devíti letech se stal chlapeckým sopránem v pražském chrámě sv. Mikuláše u benediktinů a studoval na jezuitském gymnáziu. Kolem roku 1719 odešel do Drážďan, kde působil jako chorista a seznámil se s předními hudebníky doby. Po návratu do Prahy pokračoval ve studiu houslí a zpěvu u jezuitů v Klementinu. V letech 1726-1728 působil jako houslista ve Vídni, poté přešel do Varšavy a roku 1732 vstoupil do služeb pruského korunního prince Friedricha. Po Friedrichově nástupu na trůn se stal členem královské kapely, kde strávil celých 53 let. Roku 1771 byl jmenován koncertním mistrem. Na královu žádost přivedl do Pruska celou svou rodinu, která v Čechách trpěla náboženským útlakem jako protestanti. Zemřel 7. března 1786 v Postupimi.
Tvorba
Benda komponoval především instrumentální hudbu pro housle. Složil 15 houslových koncertů, četné sonáty, capriccia a etudy, dále také symfonie a komorní skladby. Jeho tvorbu charakterizuje spojení barokních prvků s nastupujícími klasicistními tendencemi, zejména v oblasti formy, kde anticipoval sonátovou formu. Ve svých kompozicích uplatňoval prvky české světské melodiky a rytmiky, čímž se odpoutal od svých vzorů Vivaldiho a Tartiniho. Zvláště ceněné byly jeho pomalé věty, které vynikaly zpěvností a citovým výrazem. Skladatelská činnost se datuje do let 1735-1750. Kompoziční vzdělání získal od bratří Graunových až ve služebě u Friedricha II.
Význam
Benda patřil mezi nejslavnější houslisty své doby a je považován za zakladatele německé houslové školy. Vyznačoval se brilantní virtuozitou spojenou s neobyčejně zpěvným tónem a bezchybnou technikou. Jako pedagog vychoval na třicet žáků a výrazně ovlivnil severoněmeckou houslovou tradici. Spolu s bratry Graunovými, J. J. Quantzem a C. Ph. E. Bachem náležel k berlínské škole. Jeho interpretační umění bylo oceňováno současníky, mezi něž patřil i Charles Burney, který o něm napsal pochvalné zprávy ve svém hudebním cestopise.
Zajímavosti
V roce 1763 napsal Benda autobiografii určenou původně jen pro rodinu, která se stala cenným pramenem k hudebním dějinám 18. století. Během své kariéry odehrál přibližně 50 000 koncertů. V pozdním věku trpěl dnou v prstech, kterou si léčil v lázních na královy náklady. Jeho bratr Jiří Antonín Benda se rovněž stal slavným skladatelem a působil v Gothě. Rod Bendů dal hudbě celou řadu významných osobností napříč generacemi.
Související články
Barokní podvečery u dominikánů
„Divino Claudio“ Monteverdi, čeští housloví virtuózové Františkové Benda a Jiránek a taky Christian Gottlieb Postel či barokní velikáni Jan Dismas Zelenka a Josef Antonín…