59. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka
V Karlových Varech se v týdnu od 7. do 14. listopadu 2025 konal 59. ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. S nápadem o nové pěvecké soutěži přišel v roce 1960 Alois Ježek, sám vystudovaný operní pěvec, který svůj hudební interes a pozoruhodný pracovní elán přesunul na pole produkce ve prospěch mladých koncertních a operních pěvců v počátku jejich hudební kariéry. U zrodu soutěže mu stáli po boku zejména Václav Holzknecht a sopranistka Marie Budíková-Jeremiášová (1904–1984), prvý ročník se uskutečnil v roce 1966. Význam projektu podpořily od počátku též významné instituce jako Český rozhlas a česká a slovenská národní divadla. Na ředitele Ježka, který letos ve věku devětaosmdesáti let zemřel, se nezapomíná. Letos byla zavedena Cena Aloise Ježka pro zahraničního účastníka za nejlepší interpretaci árie z opery Antonína Dvořáka. Putuje do Německa v rukou Leyli Aliny Schöfer.
Soutěž má čtyři kategorie. Dvě tříkolové, Junior (ženy i muži do 24 let) a Opera (ženy i muži do 35 let), a dvě dvoukolové, Píseň (ženy a muži do 35 let) a Operní naděje (ženy i muži od 16 do 20 let). Soutěžící v kategoriích Junior, Opera a Operní naděje mohli soutěžit nadvakrát a vstoupit i do kategorie Píseň.
Pěvce hodnotily dvě odborné poroty, jedna pro Operní naděje, druhá zasedala pro kategorie Junior, Opera a Píseň. Mezinárodní porotu tvořily renomované osobnosti, svrchovaní odborníci, pěvci či ředitelé divadel. Pro kategorii Junior, Opera a Píseň ji letos tvořili pod předsednictvím Jiřího Nekvasila Peter Dvorský, Eva Dřízgová-Jirušová, Magdalena Hajóssyová, Eva Randová, Daniela Štěpánová, Ondřej Hučín, Šimon Svitok a Zdeněk Šmukař. Operní naděje hodnotili Daniela Štěpánová jako předsedkyně, dále Zbyněk Brabec, Jarmila Chaloupková a Simona Procházková.
Repertoárová pravidla vyžadovala pro kategorii Operní naděje libovolnou árii z fundusu italského operního baroka či z dílny Georga Friedricha Händela, pro druhé kolo pak píseň z období romantismu a libovolnou operní árii. Samozřejmě se žádá dílo Dvořákovo, v kategorii Píseň je v prvém kole Dvořákova píseň povinná, v druhém, pokud si pěvec Dvořáka vybere, pak zpívá píseň z jiného cyklu, než v prvém kole.
Účastníků bylo 105, více než padesát z Česka, devět ze Slovenska, o trochu méně z Německa, po jednom z dalších evropských zemí, přijeli pěvci i z Ameriky, Japonska, Číny a Mongolska.
Nejvíce zářili Češi
Čeští zpěváci dopadli výborně. Vítězkou kategorie Operní naděje – ženy je Gabriela Mazurová (Cena Nadačního fondu Soni Červené), III. cenu získala Klára Ledvinová, Čestné uznání mají Zuzana Glauschová, Johana Klímová a Valentýna Inés Utíkalová. V kategorii Operní naděje – muži získal I. cenu Richard Kolař (Cena Magdalény Hajóssyové), II. cenu má Dominik Urbánek (Cena Daniely Štěpánové), Čestné uznání za výjimečný pěvecký výkon ve finálovém kole si odnáší Martin Žvachta.
V kategorii Píseň se na I. místě umístila Anna Moriová, která si odnesla i II. cenu v kategorii Opera – ženy (Cena Jana Lucemburského), Cenu Národního divadla v Praze, Cenu Českého rozhlasu Vltava a Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Cenu ředitele Českého rozhlasu Plzeň, Cenu hejtmana Karlovarského kraje, Mimořádnou jubilejní cenu Soni Červené, Cenu společnosti Lieder Society, Cenu nakladatelství Bärenreiter, Cenu Beno Blachuta, Cenu Hudebního spolku Mahler a Cenu Hlasového centra Praha. II. cenu v kategorii Píseň získal Vilém Cupák (Cena Nadačního fondu Soni Červené), dále je pak ověnčen Cenou Společnosti Antonína Dvořáka Praha a Cenou nakladatelství Bärenreiter. Čestné uznání mají Daniel Kfelíř, který obdržel i II. cenu v kategorii Opera – muži (Cena společnosti METROSTAV a.s.), Cenu Divadla J. K. Tyla v Plzni, Cenu festivalu Varhanní Vysočina, Cenu Petra Dvorského a Cenu Nachtigall Artists, dále pak Zuzana Revai, která také získala I. cenu v kategorii Opera – ženy (Cena Antonína Dvořáka IV.), Cenu Národního divadla Brno, Cenu Divadla F. X. Šaldy v Liberci, Cenu Slovenského národního divadla v Bratislavě a Cenu Slovenské Státní opery, a Natálie Šmausová, která dále získala III. cenu v kategorii Opera – ženy (Cena kruhu přátel hudby Kralupy nad Vltavou) a Cenu Petra Dvorského.
V kategorii Junior – ženy si dvě Češky, Kateřina Burešová a Tereza Glosová, odnášejí Čestné uznání za výkon ve finálovém kole. Burešová dále získala Cenu Jarmily Novotné a Cenu ředitele Pražské konzervatoře, Glosová Cenu Jihočeského divadla České Budějovice.
Nejatraktivnější kategorii Opera ovládly Češky: Jak již bylo zmíněno výše, I. cenu si odnáší Zuzana Revai, II. cenu Anna Moriová a III. cenu Natálie Šmausová. V kategorii Opera – muži se II. umístil Daniel Kfelíř, III. je Jonatan Müller, který taktéž získal Cenu divácké poroty.
Přehled všech vítězů a oceněných letošního ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka naleznete zde.
Antonín Dvořák a Karlovy Vary
David Beveridge, americký muzikolog a na slovo vzatý dvořákovský odborník od devadesátých let natrvalo usazený v Česku dokládá, zejména díky skladatelově obsáhlé korespondenci, že Antonín Dvořák skutečně navštívil Karlovy Vary sedmkrát, prvně roku 1879, vždy na pracovní schůzky se svým nakladatelem Fritzem Simrockem a vídeňským kritikem Eduardem Hanslickem, který jej velmi ctil. Beveridge rovněž dosvědčuje, že Antonín Dvořák byl v červenci 1894 přítomen prvému uvedení Novosvětské symfonie na českém území, tehdejší Městský lázeňský orchestr dirigoval August Labitzky.
Karlovy Vary Antonína Dvořáka ctí, mají na domě Moravská 239/4 pamětní desku už od roku 1951: „V těchto místech bydlel za svého prvého pobytu v Karlových Varech 1879 Antonín Dvořák“. Bronzovou sochu skladatele odhalili v Karlových Varech v roce 1974 k sedmdesátému výročí skladatelovy smrti. Jedná se o prvou Dvořákovu sochu v jeho domovině i na celém světě. Skladatel je v nadživotní velikosti, ve fraku a s taktovkou v ruce, autorem je karlovarský sochař Karel Kuneš.
Závěrečný koncert soutěže přinesl mnoho skvělých výkonů
Slavnostní večer otevírala přitažlivě a ve smyslu Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka dokonale symbolicky Maďarka Fanni Faluvégi, letošní nositelka titulu Absolutní vítěz. Zpívala Dvořákovu Rusalku, její kruciální vyznání z počátku závěrečného dějství, árii Necitelná vodní moci. Imponující vstup, pevný, lahodný zpěv, vokální projev významově stavěný, bezchybně zřetelná výslovnost české řeči, dokonalé. Od prvých tónů této prvé árie bylo jasné, že Karlovarský symfonický orchestr hraje pod taktovkou Jiřího Štrunce v pečlivé spolupráci s jasným vědomím tvořivé specifiky orchestrálního doprovodu operních výstupů. Citlivost orchestru patřila celému večeru, vynesla charakteristiku rozmanitého programu, originalitu každé árie i efektní podporu každého pěvce.
Polák Filip Lasota zazpíval vstupní árii intrikána Basilia z Rossiniho Lazebníka sevillského: La calunnia è un venticello/Pomluva je tichá jak vánek. Svůj tvárný basbaryton prezentoval dokonale. Dal árii dynamický spád i specificky výraznou, přesnou rytmizaci, na mnoha místech charakteristickou.
Silný operní hit je Don Pasquale Gaetana Donizettiho, humorný příběh inscenovaných námluv. Výsostně efektní árie Quel guardo il cavaliere/Ten pohled! Rytíř probodl srdce uprostřed… patří rozehrávačce děje, dívce Norině. Slovenská sopranistka Žofie Dzubáková představila, jak svůj libý hlas i v koloraturních nárocích staví a dotváří skutečně výbornou technikou.
Druhou půli večera zahájil opět Antonín Dvořák. Leyli Alina Schöfer (Německo) se ztotožnila s rolí damašské princezny a kouzelnice Armidy ze stejnojmenné opery, vhodně si zvolila vstupní, baladickou árii Za štíhlou gazelou. Potěšila připomínkou díla a odhalila naplno sonornost svého hlasu i velmi kvalitní českou výslovnost.
Don Carlos Giuseppe Verdiho dává vhled do šestnáctého století, do soukromí španělského krále Filipa II. Don Carlos je uznaný infant, Rodrigo jeho oddaný přítel, který dá inkvizici za dona Carlose svůj život. Árie O Carlo, ascolta/Poslyš, není čas je právě tímto silným dramatickým okamžikem rozhodnutí. Daniel Kfelíř je pěvec krásného hlasu a dramatického náboje a svým výstupem naprosto strhl.
Camille Saint-Saëns napsal ve své opeře Samson a Dalila hit, který se svou písňovou zdánlivou jednoduchostí vrývá posluchači do paměti už bezmála sto padesát let. Je to árie, v níž Dalila svůdně naléhá, aby Samson podlehl její lásce, (chtěla vymámit tajemství jeho síly): Mon cœur s’ouvre à ta voix/Mé srdce se otvírá. Mezzosopranistka Anna Moriová zpívá tuto bohatě melodickou, baladickou árii až uhrančivě naplno, v plném prožitku její melodické krásy.
Dvakrát jsme vstoupili do Bohémy Giacoma Pucciniho. Ty „epizody z citového života“ ze světa studentů a umělců, jak se o díle sám Puccini vyjádřil, jsou natolik poutavé, že patří stále do nejvyššího rangu operních hitů. Večer připomněl milenecký pár studentíka a švadlenky, a nikterak nevadilo, že v opačném rangu děje, než nabízí opera. Nejdříve se Fanni Faluvégi představila coby Mimi: Sì, mi chiamano Mimì/Mně říkají Mimi a přednesu árie dala velmi umně výsostné kouzlo, jež vyžaduje, cudnou prostotu a jednoduchost. Polský tenorista Michal Jopek si vybral z ikonické role svého oboru vstupní árii Rudolfa: Che gelida manina/Jak ledová je vaše ruka. Zvolil si účinnou prezentaci svého umu a svého oprávněné nadšení pro zpěv.
Favoritka Gaetana Donizettiho není titul přečasto dávaný, a proto možnost slyšet árii Leonory ze třetího jednání O mio Fernando, Leonořino kruciální vyznání nerealizované lásky, je vždy vítaná. Tato árie dramatická a efektně gradovaná všemi nuancemi smutku, vášně i odplaty nechybí v rejstříku žádné významné mezzosopranistky. Právě tyto gradace citových protipólů vyzpívala Zuzana Revai velmi dramaticky, výtečně, pěvecky zrale.
Poutavý závěrečný večer představil letošní laureáty ve výborné kondici. Vějíř operních hitů zpívaných bez inscenačního ztvárnění byl zároveň jasným dokladem, jak geniálně psali operní skladatelé právě pro krásu a rozvoj lidského hlasu.
Z árií Antonína Dvořáka na koncertě předchozím, soutěžním Finále Junior a Opera, jsme ve čtvrtek slyšeli Rusalčinu árii Měsíčku na nebi hlubokém (Italka Alessia di Quirico) a Ó marno to je v podání Češky Natálie Šmausové.
Dvořákovský maraton v číslech
Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka má skladatelovo vokální dílo povinné. Bylo by možné vzpomenout, kolikrát v kterém kole a kategorii která píseň zazněla, zajímavější je však celková suma výsledná: Písně op. 2 na texty Gustava Pflegera Moravského – Vy vroucí písně spějte si vybrali dva soutěžící, píseň z cyklu V národním tónu op. 73 Dobrú noc se zpívala patnáctkrát, Ej, mám já koňa faku třikrát. Z cyklu Čtyři písně op. 82 ožila U potoka i píseň Kéž duch můj sám, z Písní milostných op. 83 zazněla jednou č. 1 Ó naší lásce…, dvakrát č. 2 V tak mnohém srdci, dvakrát též píseň č. 3 Kol domu se teď potácím i č. 4 Já vím, že v sladké naději, č. 5 Nad krajem vévodí lehký spánek znělo dokonce šestkrát a č. 7 V té sladké moci očí tvých zpívalo sedm soutěžících. Biblické písně op. 99 jsou evidentně oblíbené. Č. 1. Oblak a mrákota jest vůkol něho zpívali dva soutěžící, dva č. 4 Hospodin jest můj pastýř, dále zaznělo č. 5 Bože! Bože! Píseň novou zpívati budu, č. 7 Při řekách babylónských vybrali tři soutěžící, rovněž tři č. 8 Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou, dva č. 10 – Zpívejte Hospodinu píseň novou. Cigánské melodie op. 55, č. 2 Aj! Kterak trojhranec můj zpívali dva interpreti, dva též č. 3 A les je tichý kolem kol, píseň č. 4 Když mne stará matka zazněla třikrát a č. 7 Dejte klec jestřábu také třikrát. Dvě písně na lidové texty B 142, ukolébavku Spi, mé dítě, spi vybraly tři účastnice. Z Cypřišů B 11 pěvci zpívali dvakrát píseň č. 15 Ty se ptáš, proč moje zpěvy bouří.
Kategorie Opera měla povinnou árii z opery, kantáty, mše nebo oratoria Antonína Dvořáka. Volba dopadla pestře, nejvíce zaujala Rusalka. Rusalčina árie Měsíčku na nebi hlubokém měla čtyři pěvkyně, po jedné Ó marno to je, též Necitelná vodní moci. Princova árie Vidino divná, přesladká zazněla čtyřikrát, Ježibabina árie Čury mury fuk třikrát, dále zazněla Vodníkova Běda! Běda! Ubohá Rusalko bledá. Ožil Šelma sedlák, árie Knížete Kdo jest, jenž slovy vypoví jsme slyšeli dvakrát, Armida vystoupila čtyřikrát v árii Za štíhlou gazelou, zazněl i zpěv Sirén Poutníku, jenž pouště prachem potácíš se. Opera Čert a Káča ožila árií Jirky Já ubohej ovčáček, Marbuel zazpíval Je sic to trochu daleko. Z Jakobína vystoupila Terinka – Ach Bože, božínku a též Julie – Synáčku, můj květe… I opera Král a uhlíř našla zájemkyni, zazněla árie Lidušky – Hle, tu jsem, milence čekám. Jeden z barytonistů připomněl operu Vanda Roderichovou árií Hory, kde les vroubí zelený. Z oratoria Stabat Mater op. 58 zaznělo dvakrát Inflammatus et accensus, z hymnu Te Deum dvakrát árie Tu Rex gloriae.
Intenzivní dvořákovský karlovarský týden není jen radostné soutěžení a kariérní naděje, je důležitým vstupem do světa tónů Antonína Dvořáka, pulzující živý dotek základu naší kultury.
Závěrečnému koncertu v Karlovarském městském divadle předcházelo slavnostní udílení cen. Byly uděleny hlavní ceny s finančním ohodnocením, a především zvláštní ceny, udílené řediteli operních scén, orchestrů, rozhlasu, hudebních festivalů hudebních společností, měst, ba i jednotlivců. Ceny předávali donátoři, ty, kteří nemohli přijet zastoupil předseda rozhodčí komise Jiří Nekvasil, režisér a ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Ze zahraničních účastníků si nejvíce odnesla maďarská sopranistka Fanni Faluvégi, Cenu Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, Cenu Ant. Dvořáka, Cenu za nejlepší interpretaci árie z období klasicismu, Cenu galerie Miro a peněžní Cenu dirigenta Františka Drse. Do Karlových Varů se koncertně vrátí Němka Leyli Alina Schöfer, získala Cenu Karlovarského symfonického orchestru, je též první nositelkou Ceny Aloise Ježka. Cen bylo uděleno téměř čtyři desítky, zmiňuji jen některé.
Zvláštní vysoká ocenění by si zasloužil celý výkonný tým Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, v čele s ředitelkou, paní Karolinou Hromádkovou. Provázel ji srdečný potlesk a květiny.
Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka: Závěrečný koncert vítězů a laureátů
14. listopadu 2025, 19:00 hodin
Karlovarské městské divadlo
Účinkující
Vítězové a laureáti Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka
Karlovarský symfonický orchestr
Jiří Štrunc – dirigent
