Začne festival Cirkopolis
Mezinárodní festival Cirkopolis se v roce 2026 vrací do Prahy jako bienále nového cirkusu a fyzického divadla s výrazným mezinárodním přesahem. Vedle zahraničních hostů tvoří důležitou část dramaturgie také český program, který letos nabídne široké spektrum současné domácí tvorby od intimních sólových projektů přes objektovou magii, pohybovou poezii i rodinné představení. Nabídne hned dvě premiéry – pražskou premiéru inscenace Frekvence akrobatky Alžběty Tiché a premiéru nového projektu Lukase Blahy Bliss a Andreje Štepity. Letos se koná 12. ročník festivalu a uskuteční se od 8. do 14. února 2026 v Praze.
„V programu Cirkopolisu letos poprvé nabízíme malý showcase českých autorských projektů, které ladí s dramaturgickou linií festivalu. Každé představení má jiný náboj i umělecký jazyk a je na nich vidět, jak česká novocirkusová scéna roste. Tvůrci se nebojí hledat nové formy, pracují s osobními tématy a s humorem, hravostí a nadhledem otevírají společenské otázky,“ říká umělecká šéfka festivalu Šárka Maršíková.
Pražská premiéra Alžběty TichéFrekvencese koná 11. února 2026 v Centru současného umění DOX.Autorská inscenace se dotýká často neviditelných fyzických dopadů a vnitřní reakce těla během performance. Absolventka nizozemské cirkusové školy Codarts v ní využívá technologii monitorující tělesné funkce – měří svůj srdeční tep přímo během performance na zemi, ale i při závěsné akrobacii. Data získaná z jejího těla se v reálném čase propojují se zvukem a světly, které reagují na její fyzický a duševní stav. Inscenace vytváří intimní obraz lidského vnímání a emocí. Výsledný zážitek je stejně intenzivní pro diváky jako pro samotnou performerku.
Lukas Blaha Bliss a Andrej Štěpita hned 12. února 2026 v Kulturní stanici Galaxie uvedou zcela novou premiéru Flotsam and Jetsam. A o čem bude tento kus? „Dva muži, možná dva kluci, bloudí v moři míčků. Pohybová poezie otevírá prostor mezi tím, co se během života ztrácí, co ztrácíme záměrně, a tím, co nás i přes svou tíhu drží. V obrazech fyzické akce a hry se slovy se otevírá téma přátelství, ztrácení, hledání i bezcílného plutí.“
Na programu bude z českých děl dále Orbiting Zero Aleše Hrdličky, novocirkusové ztvárnění magického realismu, kde se žonglování stává hlavním výrazovým prostředkem a prvky nové magie rozmazávají hranice mezi realitami. Autor zkoumá fyzické (ne)možnosti plastových žonglovacích kruhů, dekonstruuje kruh jako tvar a žonglování jako uměleckou formu. Nabízí „pohled do zákulisí kreativního procesu, kde každý vynález otevírá nový dialog mezi záměrem umělce a intuicí materiálu.“ Na festivalu se odehraje také repríza inscenace Divoké husy z koprodukce FysioART & MOVE Ostrava, inscenace pro děti od 6 let a jejich rodiče, která vypráví příběhy mezi nebem a zemí o svobodě, odvaze a přátelství. Propojuje akrobacii, tanec a pohybově-objektové divadlo s inspirací u hrdinů středoevropských pohádek a arktických ság, ale také vlastních zážitků z Grónska a tajgy na Dálném východě. (Recenzovali jsme zde.)
Viktor Černický uvede reprízu PNEU, v níž se čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik propojují ve fyzicky náročné představení, které zkoumá křehké vztahy mezi lidmi a jejich prostředím. „Inscenace inspirovaná teorií antifragility je scénickou esejí o úsilí, vyčerpání a obnově sil, o touze neztratit lehkost, ani když se všechno hroutí,“ píší organizátoři. Viktor Černický patří mezi nejoriginálnější tvůrce současného českého cirkusu, jeho práce osciluje na hranici tance, fyzického divadla a výtvarného umění. Vzdušná akrobatka a zakladatelka Cirkusu Mlejn Eliška Brtnická po delší době uvede Enolu, která slaví 10 let od prvního uvedení. Enola je meditací nad pomíjivostí a nadějí inspirovanou příběhem hirošimské dívky Sadako a její víry v uzdravující sílu tisíce papírových jeřábů. Inscenace nastavuje optiku japonské mentality skrze její estetické koncepty. Eliška pak v prostoru ARCHA+ uvede Round table, „humorný pohled do zákulisí DIY cirkusu“. Otevírá v něm témata systému, byrokracie a s tím spojených absurdit tvůrčího procesu. Reaguje také na vznik statusu profesionálního umělce v ČR a předkládá otázku, co znamená být „uznaným“ tvůrcem. Prostřednictvím fyzické performance, dokumentárních textů, výpovědí kolegů, textů generovaných AI a úryvků z her Václava Havla zve diváky ke stolu bez nohou a skládá reflexi udržitelnosti tvůrčí práce.
Ondřej Holba uvádí projekt And Who Is Useless Now? v obnovené premiéře. Hraje se v něm o člověku, čtyřech robotech a jedné lehce elitářské umělé inteligenci. Zatímco se UI Wendy snaží být skrze umění přijata lidmi jako myslící bytost, performer Florent Golfier o svém lidském myšlení začíná pochybovat. Kolik svobody a lidskosti jsme připraveni obětovat pro naše pohodlí? Inscenace kombinující pohybové divadlo a nový cirkus je inspirována myšlenkami Alana Turinga a Marvina Minskyho.
Festival Cirkopolis uzavře autorská show MASS performerek Evy Staré a Jindřišky Křivánkové ve speciální edici. „Buď sám sebou! Kolik masek vyzkoušíme, než najdeme sami sebe?“ Eva Stará, spoluzakladatelka souboru Holektiv, atakuje hledání vlastního „já“ v dnešním virtuálním světě. Představení propojující fyzické divadlo, tanec a nový cirkus zkoumá vliv sociálních sítí na naše vnímání identity.
Mezinárodní program festivalu tvoří čtyři evropské projekty z Francie a Belgie. Festival otevře Tout Rien belgického „alchymisty marností“ Alexise Rouvrea, kde se nežongluje s míčky, ale s časem. Rémi Luchez, ikona francouzského minimalistického cirkusu, přiveze své kultovní dílo L’Homme Canon inspirované obrazem muže vystřeleného z děla, laureáti cirkusnext Jef Everaert a Marica Marinoni proměňují cyr wheel v prostor intenzivního dialogu v představení In Difference. Výrazným počinem je participativní Grand-Mother Project francouzského performera Alexandra Fraye – intimní akrobatický dialog vznikající přímo v Praze s osmi českými ženami v seniorském věku, který se odehraje pouze v rámci festivalu.
Festival Cirkopolis 2026 se uskuteční od 8. do 14. února 2026 v Paláci Akropolis, ARCHA+, La Fabrice, Jatkách78, Centru současného umění DOX, Galaxie kulturní stanice a Cirqueonu. Mezinárodní festival nového cirkusu od roku 2013 přináší do Prahy neotřelá představení z Evropy i ze světa. Zaměřuje se na inovativní formy na pomezí žánrů – od nového cirkusu přes fyzické divadlo po současný tanec. Festival objevuje zahraniční tvůrce a dává prostor českým nezávislým umělcům. Jeho cílem je otevírat diskuzi a ukazovat nové umělecké formy nového cirkusu. Od roku 2026 se koná jako bienále. Pořádají jej CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus a Art Frame Palác Akropolis. Festival propojuje umělce, diváky i odbornou veřejnost a podporuje napojení české scény na evropský kontext.
Fyzické divadlo, pantomima, avantgarda: Kdo byla „Sestra básníků“ Jarmila Horáková?
Teatrologická společnost uvede ve Studiu Švandova divadla autorskou inscenaci Sestra básníků, která se vrací k osobnosti herečky Jarmily Horákové – výrazné, dnes již méně známé postavy české divadelní avantgardy 20. let. Autory komorní inscenace jsou Kateřina Vernerová, absolventka katedry nonverbálního divadla HAMU, která hrdinku sama ztělesňuje, a teatrolog Otto Drexler. Projekt propojuje badatelskou práci s živou divadelní tvorbou, což v našem prostředí nebývá obvyklé. Premiéra se uskuteční 6. února 2026 od 19:00 hodin ve Studiu Švandova divadla. Hudbu k inscenaci složil Jan Mrázek a o světelný design a projekce se postaral Lukáš Klíma.
Jarmila Horáková patřila k nastupující generaci umělkyň, které vstupovaly do veřejného a uměleckého prostoru krátce po první světové válce: ještě během studií na konzervatoři vystupovala na scéně Národního divadla a bezprostředně po jejich dokončení zde získala angažmá. Zároveň byla úzce spjata s počátky Osvobozeného divadla a s prvními tvůrčími experimenty režiséra Jiřího Frejky.
Inscenace vychází z principů fyzického divadla a pantomimy a skládá svět Jarmily Horákové ze slov, pohybu, barev, obrazů a hudby. Dotýká se témat, která přesahují historický kontext: pochybností o sobě, o vlastní cestě, o právu upřednostnit tvůrčí poslání před očekáváním rodiny či přátel. Autoři se ptají, v čem může být Horákové odkaz živý i dnes – nejen pro historiky divadla, ale i pro současného diváka, v době, kdy se znovu vracejí otázky po smyslu práce, po vztahu mezi osobním a profesním životem i po mezigeneračním neporozumění.
Premiéra 6. února 2026 se koná symbolicky přesně sto let poté, co byly v pražských ulicích vylepeny plakáty oznamující vznik divadelní sekce Devětsilu – Osvobozeného divadla s premiérou inscenace režiséra Jiřího Frejky Cirkus Dandin. Dobový kontext však není předmětem historické rekonstrukce, ale výchozím bodem k současnému dialogu. Jak říká spoluautor inscenace Otto Drexler: „Nejde nám o rekonstrukci ani o aktualizaci. Zajímá nás, že Jarka Horáková dokázala své myšlenky a sny převést v čin – a že právě v tom může být její inspirační síla i dnes. Jiří Frejka byl označován za básníka jeviště, Karel Teige formuloval poetismus, Vítězslav Nezval napsal Abecedu a skládal vaudevilly jako Depeši na kolečkách. A Jarka Horáková jejich texty a nápady ztělesňovala podle dobového mínění způsobem, který šel vždy ještě dál, a přitom přímo k jádru toho, co oni vyjadřovali slovem či veršem.“
Kateřina Vernerová dodává: „A proto k inscenaci přistupujeme tak, že obsah souzní s formou a snažíme se najít takový jazyk, který by vystihoval vše, co chceme říct. Je to hra mezi jednotlivými divadelními složkami, ve které má každá prostor pro tu další. Snažíme se je se vší citlivostí skládat do sebe a vytvořit tak barevnou koláž o světě Jarky.“
Tvůrci při práci vycházeli z jejího deníku i z celé řady dobových i pozdějších vzpomínek, které zachycují nejen její jevištní působení, ale i způsob, jakým vstupovala do osobních a profesních vztahů. „Z těch svědectví na mě Horáková působí jako vítr, který náhle vtrhne do života druhého a změní jeho směr či navyklé ‚pořádky‘. Je mi ale protivné ji nazývat múzou. Byla moderní ženou, která se inspirovala světem kolem sebe a z této inspirace dál tvořila. Označení sestra básníků pro mě znamená především rovnocenné partnerství a dialog. A právě takovým způsobem vznikala i naše inscenace,“ uzavírá Drexler.
Tomáš Danielis dalším slovenským hostem divadla Ponec
V neděli 8. února 2026 vystoupí v rámci cyklu Tvůrčích rezidencích slovenských kolegů divadla Ponec slovenský choreograf Tomáš Danielis, svůj work in progress představí veřejnosti od 19:30 hodin. Od 4. do 7. února je navíc možné zúčastnit se ranních tréninků s Tomášem Danielisem v Krenovce (info k přesným časům zde).
Inner Garden je taneční projekt zaměřený na generační rozdíly a to, co jako lidé zanecháváme za sebou. Na jevišti se setkávají dva umělci – Nikola Kisačová, mladá a nadějná osobnost současného tance, a Tomáš Danielis, choreograf s více než dvacetiletou mezinárodní zkušeností – v poetické, ale intenzivní konfrontaci.
„Struktura díla je jednoduchá: tanec a performativní dialog, ve kterém jeden tančí, zatímco druhý píše živě poezii na základě osobních deníků a souvisejících sociologických/filozofických textů. Toto propojení pohybu a textu se odehrává v reálném čase, což divákům umožňuje přímý přístup do vnitřního světa umělců. Výsledkem je partitura, ve které se sdílí, vyměňuje a někdy i ztrácí přítomnost, paměť a komunikace. Umělci hrají s virtuózním tancem a pohybem v kombinaci s poezií, což je vede k jedinečnému pohybovému jazyku, který odhaluje lidskou zranitelnost. Jednoduchost je záměrnou tematickou volbou,“ píší organizátoři.
Duet zkoumá, co to znamená být někomu blízký – napříč generacemi, zkušenostmi a perspektivami. Ptá se, co zdědíme kromě sociálních struktur, genetiky nebo praktických, materiálních věcí: osobní gesta, významy (emocionální, intelektuální, osobní), zkušenosti a jejich znalosti, ticho – malé detaily lidské existence. Co se stane, když se prožitá zkušenost stane performativním materiálem? Co předáváme neúmyslně? Co z člověka zůstane po jeho odchodu? Ačkoli je dílo osobní, dotýká se širších otázek identity, paměti a soužití ve fragmentované sociální krajině. Tato témata rezonují s aktuálními změnami v základních sociálních hodnotách, pocitu sounáležitosti, mezigeneračním dialogu a dichotomii „tradičních vs. netradičních kultur“.
Představení je dle tvůrců postaveno na momentech maximálního úsilí a minimálního zásahu. Každý umělec se pohybuje na hranici svých schopností – jeden prostřednictvím fyzické stránky, druhý prostřednictvím jazyka v neustále se měnící výměně. Psaní probíhá přímo na jevišti a stává se viditelnou stopou neviditelného. Báseň je promítána na cyklorámu/pozadí – a nabízí divákům sekundární meditaci paralelní s pohybem. Struktura je flexibilní a přizpůsobivá různým prostorům a kontextům. Tato formální otevřenost odráží základní záměr projektu: vytvořit dočasný prostor pro setkání – mezi umělci, médii a generacemi.
Tomáš Danielis je oceněný slovenský choreograf, tanečník a mediální umělec, který působí na Slovensku a v Rakousku. Jeho díla byla představena ve více než 25 zemích na třech kontinentech. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Sehr Langsam, Custom View, Faidrós, 21&counting, Mainly Love a Carry. Tančil pro cie.W.Dorner, Oliviera Pyho, Achim Freyer Ensemble, Sasha Waltz and guests (jako host), cie. F.Ruckert a Granhoj Dans. Byl sólistou Grazkého baletu a Chorvatského národního baletu v Rijece. Jako učitel působil v Charleroi Dans, Henny Jurriens Amsterdam, NRW Düsseldorf, CODARTS, TQW Wien, Hot Summer Kyoto, Dansehallerne Copenhagen, Bora Bora Arhus, Ballet Moscow, Danceworx New Delhi, Tsekh, Ukrainian Contemporary Dance platform, Int. Bühnenwerkstatt Tanztheater Festival, Anton Bruckner University Linz, Terrence Lewis Academy a dalších.
Komorní inscenaci o světě Franze Kafky chystá choreograf David Lampart
V pondělí 9. února 2026 proběhne v prostoru Rock Café na Národní třídě od 20:00 hodin komorní taneční projekt Kafka Is Alive. Autorem je choreograf David Lampart a produkce vzniká pod hlavičkou jeho LampArt Company. V inscenaci účinkují tanečníci Vojtěch Javůrek, Jan Rieger, Kateřina Barešová, Natálie Chaloupková a mimka Tereza Hromádková. Reprízy jsou plánovány na 18. a 22. února.
„Kafkův svět je místem, kde jednotlivec stojí sám proti neviditelným systémům moci. Je to prostor vnitřního tlaku, neustálého zpochybňování sebe sama a tichého strachu, který nemá jasný původ. Byrokracie, autorita a pravidla zde nejsou pouze vnějšími silami, ale postupně se stávají vnitřní součástí člověka – formují tělo, mysl i samotnou identitu. Kafka zkoumá křehkou hranici mezi vinou a nevinností, svobodou a kontrolou, proměnou a stagnací. Jeho postavy se často ocitají v situacích, kterým plně nerozumějí, přesto jsou nuceny se jim podřídit, přizpůsobit se a vydržet. Právě v tomto napětí vzniká svět, kde absurdita působí znepokojivě známě a realita postupně ztrácí svou jistotu. V naší interpretaci není Kafka pouze literární postavou, ale živou zkušeností vyjádřenou skrze tělo. Pohyb se stává obrazem úzkosti, odporu i touhy po autonomii. Tělo se proměňuje, bojuje, kolabuje a znovu se zvedá – uvězněné mezi poslušností a potřebou vymanit se,“ píše tvůrce na stránkách souboru.
„Kafkův vesmír promlouvá k současnosti. Odráží moderního člověka, který se pohybuje v komplexních, neosobních a často zahlcujících systémech. Prostřednictvím tance a fyzického divadla zveme diváky, aby do tohoto světa vstoupili – nikoli jako pozorovatelé, ale jako účastníci, kteří Kafkovy otázky cítí ve vlastním těle. Kafka není příběhem minulosti. Kafka je stav mysli. Kafka je živý.“
Jihočeské divadlo 2026: Jižní spojka v Praze nebo divadelní festival Jižní Svéráz, kde nebude chybět tanec
Kromě toho, že se Jihočeské divadlo jako první v České republice stalo veřejnou kulturní institucí, dramaturgicky vstupuje do nového roku se třemi silnými projekty, které propojují regionální identitu s celostátním i mezinárodním přesahem: pražskou divadelní přehlídkou Jižní spojka, prvním oficiálním ročníkem slow festivalu Jižní Svéráz a bohatou letní sezonou na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově.
Již posedmé se Jihočeské divadlo vydává na cestu do Prahy v rámci divadelní přehlídky. Jižní spojka 2026 představí od 5. do 17. února 2026 výběr z repertoáru činohry, baletu, Malého divadla a letos se přehlídky zúčastní i EDU centrum A3D, které nejmenším návštěvníkům nabídne divadelní dílny. Baletní soubor přiveze inscenaci Mladí, krásní a navždy, kterou odehraje v Divadle Na Fidlovačce, to ale až 16. února. Program přehlídky zde.
Jižní Svéráz 2026 pak bude prvním oficiálním ročníkem festivalu site – specific a imerzivního divadla. Od května do září 2026 se promění jižní Čechy v jedno velké jeviště. Festival navazuje na úspěšný nultý ročník z roku 2024 (22 728 diváků, 98 % návštěvnost) a letos vstupuje do své první oficiální kapitoly. Propojí 8 měst a 30 míst, kde 45 souborů a uměleckých skupin uvede 39 inscenací, z toho 8 festivalových premiér, a celkem nabídne 263 představení. Návštěvníci festivalu se mohou těšit na projekty Jihočeského divadla, ale i na hostující soubory, mezi nimiž jsou Temporary Collective (s projektem Silent), Ostružina s projektem pro nejmenší Neényi, POCEKTART (K Madoně se rzí), tYhle se Seismic, Divadlo Continuo, Geisslers Hofcomoedianten, Musaši Entertainment Company, Divadlo Oskara Nedbala, Vzlet, Vosto5 aj.
Festival zahájí první květnový víkend Festivalové jednohubky, které nabídnou výběr těch nejzajímavějších projektů festivalu. Poté se přehoupne do své slow fáze, tedy do podoby slow festivalu, který bude návštěvníky provázet až do konce září. Předprodej vstupenek na festival probíhá od 1. října 2025. Zájemci si stále mohou zakoupit speciální Šestichodové festivalové menu se slevou 26 %. Celý program festivalu naleznete zde.
Krátké zprávy
Dekkadanecers naposledy zahrají inscenaci La Dolce Vita. Poslední reprízy se odehrají 11. a 12. února, derniéra 13. února 2026.
Po čtvrteční repríze tanečního dramatu Vlasta z dílny Aleny Peškové (Ultra-minimal-ballet), která se koná v Kině 64 U Hradeb, proběhne beseda, jejímž hostem bude dramatik, scénárista, režisér a herec Vlastimil Venclík.
Letos se sice nebude konat Internationale Tanzmesse, která jako velké bienále probíhala pravidelně v Düsseldorfu, ale organizátoři chystají pro evropskou taneční komunitu sérii online setkání. „Diskutujte. Spojte se. Setkejte se – Zůstaňme ve spojení – v Severním Porýní-Vestfálsku i na mezinárodní úrovni! nrw landesbuero tanz vás zve na sérii digitálních akcí: mezinárodní taneční setkání. V průběhu roku 2026 budeme pořádat online setkání pro networking a diskusi o naléhavých tématech. Série byla vytvořena s cílem udržet mezinárodní výměnu v roce 2026 – i když se mezinárodní taneční veletrh nrw nemůže konat. Mezinárodní taneční setkání zahajujeme formátem NRW meets … International Dance: Pro taneční scénu v Severním Porýní-Vestfálsku pravidelně zveme (mezinárodní) kolegy k živé 45minutové diskusi a výměně názorů na témata mezinárodní viditelnosti, distribuce, networkingu a podpory mobility. Setkáváme se každé dva měsíce na společném digitálním obědě od 13:00 do 13:45 SEČ. NRW meets… International Dance #1.“ První oline setkání proběhne 11. února 2026 od 13:00 do 13:45 hodin (středoevropského času).
