Antonio Francisco Javier José Soler Ramos, běžně označovaný jako Padre Antonio Soler, se narodil v katalánském městě Olot a ve velmi raném věku vstoupil do světa chrámové hudby. Ve věku šesti let byl přijat do slavné Escolania kláštera Montserrat, kde absolvoval důkladné hudební vzdělání se zaměřením na varhanní a kompoziční techniku. V roce 1752 se stal členem Řádu svatého Jeronýma v klášteře El Escorial nedaleko Madridu, kde působil jako varhaník, kaplan i skladatel až do své smrti. Ve stejném prostředí rovněž získal post učitele hudby infanta Gabriela, jednoho ze synů španělského krále Karla III., jemuž věnoval řadu svých klávesových kompozic.
Solerova tvorba byla mimořádně plodná. Vzniklo několik set skladeb různých žánrů, přičemž nejznámější a nejčastěji prováděné jsou jeho klávesové sonáty. Solera je třeba chápat jako skladatele na pomezí dvou epoch. Jeho rané sonáty často odrážejí formální a estetické prvky pozdní barokní hudby, zejména v návaznosti na dílo Domenica Scarlattiho, jehož styl jej silně ovlivnil prostřednictvím společného působení na španělském dvoře.
Solerovy skladby se vyznačují zajímavými modulacemi, vášnivým nábojem, tanečními rytmy a typicky španělskými prvky, jejichž vrcholem je rozměrné a svým způsobem ojedinělé Fandango. Pozoruhodnou součástí jeho tvorby je Šest kvintetů pro klávesový nástroj a smyčcový kvartet, které jsou v Čechách zřídka prováděny. A právě výběr z této půvabné a vynalézavé komorní hudby korunované virtuózním Fandangem bude důstojnou poctou Španělsku.
Na koncertě Hudebního salónu Café crème 14. března 2026 v kostele sv. Vavřince pod Petřínem zazní výběr z uvedených Solerových klávesových sonát a fandango v instrumentaci, která kombinuje klávesový nástroj s barokními smyčci. Vystoupí Monika Knoblochová na cembalo, Helena Zemanová a Dagmar Valentová na barokní housle, Lydie Cillerová na barokní violu a Libor Mašek na barokní violoncello.
